H34D

Trošku retro a přesto aktuální krimi příběh, který se odehrává v lehce nadneseném a dosti humorném duchu. Spike Lee se snaží prvoplánovaně nedávat najevo, že chtěl hovořit v prvé řadě o bílých rasistech, proto do filmu zakomponuje i nějaký ten vyhraněný černošský spolek, ale přijde mi, že ten je ve filmu jen na oko. Kromě toho jsou Klansmani docela povedení. Adam Driver také poslední roky docela boduje. 7/10

Trier ve své verzi Portrétu sériového vraha servíruje pět epizod ze života inteligentního psychopata, pět incidentů, pět zvrácených uměleckých děl... Ačkoli v každém z nich by se dala nějaká drobnost vylepšit, kdy zejména v kratší verzi filmu chybí tu a tam nějaký ten explicitnější záběr, jako celek působí velmi celistvě a silně koukatelně. Trier snad jakoby chtěl být o chloupek přístupnější. To se týká prostoru mezi jednotlivými incidenty, v němž jsou velmi pěkně a srozumitelně načrtnuty paralely mezi vraždami a uměním. Realistická a chcete-li metaforická složka filmu se pak perfektně snoubí v dokonalém epilogu. Musím říct, že Trier dokázal filmu vtisknout svůj nezaměnitelný rukopis a přesto ani chvilku nenudil, anebo nevyvolával řadu zbytečných otázek, na které neexistují odpovědi... Pro mě doposud jeho druhý nejlepší film. 8/10

Téměř nicotný děj mě osobně nevadí, naopak tento přístup uvítám raději, než některé jiné zoufalé pokusy o příběh, které diváka spíše uráží a/nebo nudí. Postavy zdejšího filmu relativně mají charisma, řada scén má i určitý emocionální náboj, takže podklad k akční části je uspokojivý. Bohužel ne každý bojový film se může rovnat s Raidem 2, Iko Uwais a jeho parta sice dokáže vytáhnout pár nových es z rukávu, ale sem tam udeří do oka nějaká drobná nerealističnost, která např. ve zmiňovaném Raid vidět nebyla. 7/10

Opět další z řady Coenovic filmů, nad kterými si zamasturbuje pár pseudointelektuálů a přestárlých akademiků, ale běžný divák, aby zaplakal. Tedy nechci přehánět, spíše jde o to, že od tvůrců klasik jako Fargo a Big Lebowski by člověk očekával něco sofistikovanějšího a vtipnějšího. První povídka o Busteru Scruggsovi je suveréně nejhorší. Když pominu příliš křečovitý humor, (pro mě osobně) otravné muzikálové vsuvky, tak nám stejnak nezbývá víc, než triviální pointa absentující jakoukoli katarzi (2/10). Nedaleko Algodones s o poznání charismatičtějším hlavním hrdinou konečně vykazuje známky typického Coenovského černého humoru a akurátnější nadsázky (6/10). Dojná kráva se sice snaží podojit líbivost Liama Neesona, nicméně příliš se jí nedaří udržet mě vzhůru. Ano, zde jsem usnul a musel dokoukat film další den (5/10). Kaňonu plném zlata i přes obstojně vybudovaná očekávání jaksi chybí pointa. Takovou povídku si, s prominutím, z prdele můžete vytáhnout jednu denně (5/10). Pan Arthur a Billy Knapp konečně zachraňují celý film nejen sympatickým prostředím, hřejivými dialogy, ale i fungujícím napětím a vskutku zabijáckým Coenovským zakončením (8/10). Pozůstatky mrtvého se snaží těžit ze síly dialogu a zkušenosti jejich vypravěčů, avšak opět chybí jakákoli pointa, a tudíž i katarze - nejen z povídky, ale i z celého filmu (6/10).

Filmové zpracování Stopařova průvodce po Galaxii srší nápady od začátku do konce, je vyplněno pestrým prostředím a udržováno při životě odlehčeným, místy až lehce stupidním, humorem. Nemohu říct, že bych se nějak extra bavil, rozhodně nemohu říct, že bych si z filmu odnesl nějakou myšlenku, nicméně nuda to rozhodně není... 7/10

Fajně rozehraná hra na odlišování reality od halucinace s několika nepříjemnými lekačkami. Velmi smutné je, že film prakticky na nic neodpoví, nedočkáte se žádného zvratu, ani smysluplného zakončení (vysvětlení). 5/10

Přiznám se, že závěr mi přišel strašně dementní a původně u mě shodil hodnocení o jednu hvězdu. Po rozmyslu zůstávám výše, protože Dědictví se mi jeví jako velmi zdařile zrežírovaný horor, který zdaleka netěží jen z několika vybraných děsivých momentů. Je to takový "celistvý" film, u něhož první polovina/třetina není jen jakýsi typický prolog hororu k nadpřirozenému běsnění, ale také samostatně funguje jako drama. 7/10

Zpočátku nadšení z povedeného spin-offu Hry o trůny bez magie, později trochu rozvolnění v podobě mírně zkratkovitého sestřihu velkého množství událostí, ale nakonec solidní satisfakce v podobě nefalšované, krvavé bitevní vřavy, která svému pomyslnému předchůdci - Statečnému srdci - neudělá ostudu. 7/10

Nenechte se mým neobjektivním hodnocením zmást, to já jen asi čím méně koukám na filmy, tím jsem tolerantnější. Venom má vskutku jednoduchý příběh a přímočarý rozvoj včetně několika předvídatelných kudrlinek. Nedá vám nic navíc, ale klobouk dolů za to, že vás vlastně v ničem nezklame. Lehký humor a citelná nadsázka zde funguje podobně jako v prvním Deadpoolovi - je to nenáročná legrace, která si na rozdíl od dvojek Strážci Galaxie/Deadpool/Kingsman na nic víc nehraje, nesnaží se vám nudit děj, který nefunguje a zkrátka umí pobavit... 7/10

Pozvolna se rozvíjející, de facto konverzační drama, které však nabírá poměrně solidní intenzity a tíživosti. Síla dialogu, nebo spíše síla monologu "is strong with this one". Velmi se mi líbila temná atmosféra, střídmé charisma hlavní postavy a fakt, že pro silný zážitek režisér nemusel ani jednou opustit operační místnost a přidávat další herce. 8/10