MsUtahraptor

- "Kámen..." · "Zde!" - "Kámen..." ~ "Zde!" - "Kámen..." ¤ "Zde!" - "Kámen..." ÷ "Zde!" - "Aha, Kámen..." × "Zde!" - "Kámen... Kámen... Jasně, zas nepřítomen... A Kámen je určitě taky nepřítomen... Jako vždy- zas jsou někde spolu." Ano, z jistého úhlu pohledu je to blbé až to bolí. Ale já naštěstí patřím do toho tábora, který to bolí proto, že se nemá kdy přestat smát a po chvíli má místo žaludku jeden velký, křečí stažený chumel.

Bývalo by to bylo o stupeň lepší, kdyby mi všechna ta jména neustále nepřipomínala, jak velká slátanina mé milované mytologie to je. Bohové by byli zděšeni. Obzvláště Kravooká. :)

Soubor překrásných maleb vyvedených především ve všemožných odstínech modři. S nevtíravým i patřičně dramatickým hudebním podbarvením a minimem slova.

Za tři až napodruhé, s více jak dvouletým odstupem. Zaprvé jsem už věděla, do čeho jdu a zadruhé už mám prostě nakoukáno víc, a tak mě potěší takové drobnosti jako Charles Dance v roli dalšího nemilosrdného mocnáře. Původně (*) jsem od toho čekala víc- především vtip vyžadující vyšší inteligenční úroveň.

Příběh OK, animace umělohmotná, budící dojem, že se Doctorovi chtěl někdo pomstít alespoň vizuálně. Hodnocení zvyšuje dobré namluvení- chválu sklidí především Tennant, který i Doctoru Gumákovi dokázal vdechnout tolik živosti, kolik je jen možné. S přivřenýma očima, našpicovanýma ušima a trochou představivosti si divák může dotvořit slušnou doctorskou episodu navíc.

Supermana jako superhrdinu nemám ráda. Proto jsem se chystala být mírnější při kritizování Man of Steel, čemuž měla napomoci i absence rudých trenek a pěkný chlap v hlavní roli. Přesto to na víc jak tři hvězdy nebude. Překousnu jen určité množství klišé či (žánrových) nesmyslů a tady jich prostě bylo příliš na příliš dlouhou stopáž. Záporačka ohánějící se „evoluční“ nadřazeností nad nebohým lidstvem, klaďák (!!!) vykecá nepříteli svou taktiku přežití hned při prvním setkání, likvidace poloviny velkoměsta bez jediné mrtvoly (či zranění) na ulici a hlavní zloun, co klasické „Jen jeden z nás přežije.“ zdůrazní okamžitým striptýzem z brnění. Potenciálně odlehčujících humorných okamžiků je jako šafránu a je zřejmé, že to celé mělo působit spíše osudově. Vizuál odpovídající a popravdě ne špatný- především tedy scény obsahující Henryho Cavilla- ale na víc jak lepší průměr to nestačí. Být film o půl (+/-) hodiny kratší, možná zavřu oči a hodnotím líp. P.S.: Zimmer s hudbou tentokrát docela zklamal. :(

Postavit horor s lidožravými breberkami na extrémně nesympatickém děcku asi není nejlepší nápad. Přidat kamna s runami, „skryté“ děsivé malby a zazděný sklep taky spíše otráví svou zcela zřejmou „strašidelnou originalitou“. K tomu až ignorantský „milující“ otec na baterky (matka o nic lepší) a cvokař, řídící se heslem „Problém? To chce silnější prášky!“ a dílo, které ani o půlnoci nejen nevystraší, ale ani nevyvolá prakticky žádné kloudné emoce, je na světě! Jako film je to nic moc, jako horor nic bez toho moc. dinosauří verdikt: Opruz. index děsivosti: Nula od nuly pošla.

Není to geniální veledílo, ale nechápu, proč má tolik (pod)průměrných hodnocení. Návod na použití: Nastavit mód "osmileté dítě s bezbřehou fantasií" a užívat si kouzlo nereálného v reálném životě, dětskou jednoduchost a nejkrásnější tygře na cééééléééém světě. ;D

Pokud chci posuzovat tento seriál, musím ho nezbytně rozdělit na dvě nezávislé části. První, se světem řídícím se určitými zákony a hordou uvěřitelně komplikovaných postav v čele s devítisetletým Doctorem. A druhá, která porušuje „vlastní“ pravidla (neovlivňování dějin, nenarušování vlastní časoprostorové linie...) a začne bavit až ve chvíli, kdy si připustím, že je právě jen & pouze pro zábavu, a rezignuji na snahy o obhajobu/zdůvodnění toho či onoho. První čtyři série- jasných pět hvězd se slzou v oku a čelistí na podlaze. Pátá, šestá a sedmá zhruba do poloviny padá na čtyři a to ještě kvůli River- jako charakteru (pominu-li ty překombinované dějové tentononc)- zaokrouhlím nahoru. Hlavní důvody lze shrnout do tří bodů: · Příliš nového najednou- fungl nová znělka a úvodní titulky (u 7. jsou peklo), divná TARDIS, zelený šroubovák, jedenáctý Doctor (, kterému se postupně podařilo přesvědčit mou maličkost o tom, že „I'm not bad, I'm just written that way.“) a zcela neznámí společníci, vybalení na diváka stylem „BUM- a zvykni si!“. · Sbohem prosté cestování/vítej důrazné řešení JEDNÉ VELKÉ záhady v průběhu celé série (aneb Stejná potíž jako se Supernatural). Jedna linka propojující všechny díly není špatná, ale větší samostatnost jednotlivých episod s jemnějšími náznaky spojitostí mě prostě baví víc. · Ponďáci už byli po tolika dílech přímo nesnesitelní a to jsem je (především Amy) ze začátku měla docela ráda. A pak tu máme závěr (OK, víc jak půlku) sedmé, jejíž úroveň popostrčí zpět do nebeských výšin definitivní změna spolucestujících, méně násilná propojenost a hlavně vedlejší trojka Madame Vastra & Jenny & Strax, kteří by klidně utáhli vlastní detektivní minisérii. Jen zavřu všechny oči nad dalším zasahováním do vlastní časové linie. NEJ Doctor: 10th (s drobnou slabostí pro devátého, který by si býval zasloužil aspoň o sérii víc) NEJ spolucestující: Rose Tyler, River Song, TARDIS A malá připomínka tvůrcům do budoucna: "... I got too big, Dorium, too noisy. Time to step back into the shadows." Nebo také- méně velkých zásahů, více "malých" příběhů a pravidla jsou i od toho, aby se občas dodržovala. ;)

Srdcovka. Nemo byl první klip od Nightwish, který jsem viděla (a třetí písničkou v pořadí) a zamilovala jsem si z něj každou vteřinu. Sníh, krkavci, znepokojující očko, Tarja v tom úžasném červeném a Emppuova (???zatracený finský jména!!!) vlající hříva- pět vynikajících důvodů pro pět plně zasloužených hvězdiček.