Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (3 976)

plagát

Polygamie (2009) 

Zajímavý filmový nápad, který bohužel nebyl přetavený do nějaké inteligentní a funkční pointy. Nerozhodnost mužského partnera přerůstá ve stav, kdy se jeho partnerka mění ve spoustu odlišných žen a Andrásovi se tak splní sen spousty mužů mít početný harém . Navzdory tomu, že filmový příběh opravdu nemá nějaké silné vyústění, nijak mě tenhle maďarský kousek neobtěžoval a jako jednorázovka relativně fungoval. Celkový dojem: 50 %.

plagát

Všetko o mojej matke (1999) 

Almodóvar už ode mě v minulosti párkrát obdržel 4* a bylo by zajímavé tito tituly srovnat se snímkem Vše o mé matce, kde jsem začal Almodóvara a jeho filmový styl mít plné zuby. Filmařinu má nesporně v krvi, jenže co s tím, když jeho film obsahuje spoustu melodramatických zvratů jak z laciné latinoamerické telenovely. Je to teatrální a postavy a jejich jednání jak z jiné planety. Nejsem takový puritán, aby mi vadili transvestité, homosexuálové a prostitutky, jenže do Almodóvarova světa se jiné postavy pomalu ani nedostanou. Navíc to, jak buduje jejich vzájemné vazby, je hodně chtěné. Dvě ženy, které se navzájem nikdy neviděly, si při prvním setkání sdělují velmi intimní a velmi zásadní informace, které by člověk nejspíš rád uchoval v tajnosti a svěřil jen velmi blízkému a důvěryhodnému člověku. Nemůžu si pomoct, ale jakkoliv je Almodóvar daleko kultivovanější v odhalování svých sexuálních libůstek než řekněme Passolini, už mě jeho touhy a celý svět unavuje a dám mu vale. Celkový dojem: 45 %.

plagát

Špatně zorganizovaná loupež (1989) 

Jsou filmy, které dlouho tají i žánr, ve kterém se pohybují, naproti tomu Koufův snímek prozrazuje vše už pouhým názvem. Jde o kriminální komedii, kde skupina kriminálníků touží vyloupit bankovní pobočku v malém městě, jenže špatná souhra i kupa náhod zapříčiní, že loupež se mění pro své aktéry v noční můru. Celkem průhledný scénář ale kupodivu funguje bez problémů a mainstreamový humor nikdy nesklouzává k primitivní řachandě. Slušné herecké obsazení, ničím neurážející režie, film bez kiksů, který sice nebude patřit ke špičkám ve svém žánru, ale ze 3,5 hvězdiček tentokrát zaokrouhluji nahoru. Celkový dojem: 70 %. Mimochodem, o akční žánr, tak, jak je chápán filmovými fanoušky, v žádném případě u Špatně zorganizované loupeže nejde. Tady se zkrátka minulo žánrové zařazení s realitou.

plagát

Oblomov (1979) 

Mamánci a lenoši všeho druhu mohou zajásat, v Oblomovovi naleznou ještě vyšší level všech svých nectností a tím pádem i omluvu pro svoji životní pasivitu. Je smutné i dojemné zároveň dívat se na životní trosku, která 12 let prospí na gauči, převracejíc se ze strany na stranu. Oleg Tabakov hraje sice tradičně na vysoké úrovni, ale přece jen ve věku 44 let mi na Oblomova, kterému je jen mírně přes 30, připadal poněkud přestárlý. Na to, abych dal více než 3*, trpí Oblomov tradiční sovětskou (ruskou) nemocí, tedy neochotou stříhat. Je to rozvláčné, se zbytečnými flashbacky do dětství, které narušují už tak pomalý tok vyprávění. Román jsem nečetl a u filmového zpracování mi chyběla hlubší analýza, z čeho vychází Oblomovův životní postoj. Odhaduji, že Gončarov chtěl obžalovat zároveň i politický systém v Rusku, který určitě k aktivnímu životnímu projevu příliš nevybízel, a nejspíš chtěl i zkritizovat sociální rozvrstvení Ruska. Pokud jste majitelem 350 lidských "duší", máte příjem zaručený a nestimuluje to ke snaze uživit se sám. Za vidění určitě Michalkovův film stojí, je ale nutné obrnit se trpělivostí a přistoupit ke sledování filmu řádně odpočatý. Celkový dojem: 60 %.

plagát

Milenci ze severního pólu (1998) 

Julio Medem má neuvěřitelné štěstí, obvykle mě jeho film zastihne v nějaké výjimečně pozitivní náladě, která mě nutí udělovat větší počet hvězdiček, než by si ten výtvor zasloužil. Chaotická Anička by si podle měřítek, která běžně na kinematografii uplatňuji, zasloužila odpad a já, trapný změkčilec, jsem nadělil jednu, patrně z nemístného konformismu. Milenci ze severního pólu jsou na tom o poznání lépe, opravdu se mi líbí Medemův filmový jazyk i výběr herců, jenže to, jakým způsobem se svými postavami nakládá, všechny ty neuvěřitelné náhody, míjení se, všechny ty konstrukty, které se nakupily ve scénáři, místy sklouzávají do sebeparodie. Ten film neměl být komedií a přece mi na mysli často vyvstaly tituly jako Pytlákova schovanka nebo Limonádový Joe. Tohle se prostě nedá brát vážně a tři hvězdičky jsou spíš za to, čím by ten film mohl být, kdyby Medem nebyl tak sebestředný. Celkový dojem: 50 %.

plagát

Rozhodli jsme se nezemřít (2004) odpad!

Nezlobte se, ale v tomhle případě je podle mě pan král úplně nahý a nic na tom nemění ani jeho úžasné sebevědomí a klaka těch, co si potřebují potvrdit svůj intelektuální status. Sbírka festivalových cen je pro mě jen dokladem, že členové festivalových porot jsou leckdy lidé zvláštního ražení...

plagát

Hostinec U létavého draka (1971) (TV film) 

Na literárním díle Sheridana le Fanu jsem vyrostl a jeho povídková kniha Zelený děs dodnes zaujímá místo v mé knihovně. Konec konců, povídka, která paní Zelenkové sloužila jako východisko jejího scénáře, je součástí téhle knihy. Le Fanu představuje jednoho ze zakladatelů, resp. předchůdců, moderního hororu a jeho mysteriózní povídky plné zlověstné předtuchy vycházející z gotického románu jsou ideální látkou pro filmové zpracování. Eva Sadková se spolehla na osvědčené herce, kteří odvádějí dobrou práci, a televizní zpracování na jejich výkonu také stojí. Výprava je chudičká, ale nijak odstatně dojem z inscenace neshazuje. Zato mám pocit, že režisérka mohla pracovat s překvapením, je až moc doslovná a divák vidí vše dřív, než by bylo záhodno. V povídce vypravěč líčí příběh z pozice hlavního hrdiny, který je předmětem manipulace a do poslední chvíle netuší, do jakého maléru je vmanévrován. Celkový dojem: 70 %.

plagát

Vraždy v kruhu (2015) (seriál) 

Hodnocen pouze pilot. Jakékoliv další díly s díky vynechám, protože Vraždy v kruhu představují jen další díl do skládačky seriálové bídy české produkce. Jednoznačně podprůměrná záležitost i v našich malých a nedomrlých podmínkách a kdybych ve chvilce slabosti uvažoval o druhé slabší hvězdičce, motiv horoskopů jako "seriózního" kriminalistického bádání mě rozzuřil do té míry, že jsem v prvním momentu vážně uvažoval o odpadu. Nanejvýš rozpačitý dojem nevylepšuje ani přítomnost osvědčeného Trojana. Tápání České televize zkrátka pokračuje. Celkový dojem: 20 %.

plagát

Silnější než život (1956) 

Ano, k výjimečným filmům minulosti bychom měli přistupovat k pietou a s ohledem na éru, ve které daný snímek vznikl, jenže při nejlepší vůli mi Silnější než život nejenže nepřipadá výjimečný, ale naopak jde z mého pohledu o velmi průměrné melodrama se všemi nectnostmi, které daný žánr a poměry ve velkých amerických studiích 50. let přinášely. Zajímavé je téma, ale zpracované je velice konvenčně, s předvídatelným závěrem a ničím nevybočujícími hereckými výkony. Drobnou zajímavostí pro mě byl i Walter Matthau z doby, kdy z něj ještě americká studia neudělala hvězdu a přiměřený herecký typ obsazovaný do určité škatulky. Drogy a závislost na nich byly v americké a světové kinematografii zmapované nepoměrně lépe a realističtěji v pozdějších dekádách. Tenhle film má primát v tom, že byl jeden z prvních, ale to je trochu málo na to, abych dal větší nadílku. Celkový dojem: 40 %.

plagát

Buldog (1988) 

Polanski stojí v žebříčku mých oblíbených režisérů hodně vysoko a jeho filmu jsem ještě nikdy potřebu dát méně než 3*, ale když si promítnu jeho filmografii, musím přiznat, že 48 hodin v Paříži považuju nikoliv snad nutně za vůbec nejslabší, ale pro mě osobně za nejméně zajímavý snímek z jeho tvůrčí dílny. Problém není v režii, i když zde atmosféru v pravém slova smyslu nenacházím a Polanského virtuóznost spatřuji jen v pár záběrech ze střech domů, ale pořád jde o velmi slušné a v každém případě nadstandardní řemeslo. Problém mám ale se scénářem, který mi přijde tak nějak rutinní, nepřekvapující a řekněme nedotažený. Polanksi scénárista zkrátka nedosahuje úrovně Polanského coby režiséra. Na filmu je nejzajímavější profesionální výkon Harrisona Forda, který je v tomhle druhu thrilleru jako doma a hravě zvládá jak polohu usedlého seriózního měšťáka, tak i chlapa, který skáče po střechách domů a je ochoten riskovat tváří v tvář profesionálním zabijákům. A nesmím zapomenout na půvaby Emmanuelle Seigner, jakkoliv mám pocit, že právě interakce mezi Fordovou postavou a tou její jsou trochu nucené a Polanski chtěl prostě udělat radost své životní partnerce. Celkový dojem: 55 %.