l.enik.c

Za Mitchella s Cameronem! Geniální. "Vzal byste nás k bráně číslo 32? Lucy, už letíme" :D

Vůbec mi nevadila animace, posun postav, zasazení děje do dnešní doby, dabing, nic... ale "klasický" Hurvínkem mě dokáže pobavit i v dospělosti, kdežto toto až asi na dva tři momenty nebavilo, ani mi to nepřišlo dějově moc dobře promyšlený. Věřím, že ale pro děti to musí být super, i když si myslím, že ani pro ně by neuškodilo trochu víc invence.

Toto že má být podle skutečně události? To jako fakt? Pokud ano, začínám se už opravdu hodně bát světa, ve kterým to žiju a možná bych měla jít na velkou, postavit si před barákem svatyni a začít se hodně modlit (*jen pro zasvěcené*). Komedie to teda rozhodně nebyla, drama jo, hlavně teda ta délka...herci byli dokonale úžasní, to se musí nechat, ale právě možná až moc, takže nemůžu líp hodnotit film, kde všechny postavy byli buď psychopati, magoři nebo manipulátoři. Chudák Augusten...

Tak k tomu filmu jsem se hooodně dlouho přemlouvala a kdybych na něj nenarazila v televizi, asi bych se ani nepodívala, i když předpokládám, že v originálním znění by to byla ještě působivější podívaná. V první řadě, zjistila jsem, že je to vlastně skvělý film, ale na to, kolik se o něm namluvilo a nominace na Oscara... to úplně nevím nevím. Kate Winslet moc nemusím, ale hrála dobře, David Kross je taky zvláštní patron, takže co se radosti z herců týče, tu mi udělal jen Ralph Fiennes. Film tedy pro mě stojí na zajímavém příběhu, který vede k zamyšlení, jak vlastně můžeme soudit či nesoudit lidi/zločince z doby války a koho vlastně obvinit či neobvinit. Řekla bych, že se jedná o poměrně neklišovitý počin, což oceňuji a musím uznat, že i nějaká ta slza mi ukápla, ale teda počáteční milostné vzplanutí jsem nedokázala pochopit a úplně jednoduše strávit. PS: jsem ráda, že jsem si dopředu nepřečetla, o co přesně má jít.

"Kristus po nás nechtěl dodržování celibátu. To vytvořil člověk. Je tu, aby chránilo majetek před vdovami knězů....Jakým chorobným, pokrouceným vymýváním mozku procházíš?" Tomu říkám pokrokový kněz. Pětadvacet let od natočení tohoto filmu a katolická církev se stále topí ve svém konzervatismu a ortodoxnosti (i kdyby se papež František stavěl na hlavu), neuznává homosexualitu, stále vyžaduje celibát... a právě díky tomu stojí na pokraji rozvratu díky všem těm aférám, které chtě nechtě musí vyplout napovrch. A přitom by stačilo tak málo... Myslím si, že tento filmový počin je svým způsobem dosti idealistický, ale krásně vyobrazuje vnitřní boj mladého kněze, a to velmi citlivě, sympaticky, což ovšem bude hlavně zásluhou sypmatického hlavního hrdiny, i jeho přítele kněze a Roberta Carlyla jako třešnička na dortu. Mělo to myšlenku, mělo to hloubku, mělo to atmosféru, emoce i poselství, takže za mě 90% a doporučuji všem, kromě "pravověrných věřících", kteří nikdy nepřiznají, že by to vše mohlo být přece jen trochu jinak. PS: Někdo by měl spravit popis jmen v galerii :D

Je hezké vidět, že taky jednou ve filmu můžou být hlavní hrdinové postarší, obtloustlejší, plešatí, bez vybělených zubů, vlastně škaredí... možná to bylo trochu moc vleklé, ale nenudila jsem se a byla jsem napjatá, jak toto skončí a konec potěšil.

Tak v první řadě - je to sen zažít takové léto, v takovém domě, s takovou zahradou, koupáním, klid, pohodička, jízda na kole, denně čerstvá šťáva z meruňěk... no jen za tuto atmosféru, která člověka přiměje snít, v mrazivém počasí se začne těšit na léto a vzpomene si na prázdniny strávené u babičky je to na skvělé hodnocení. Ono vlastně toto všechno tvoří velkou část filmu, moc se tam toho nenamluví, ale celková atmosféra filmu dokreslená hudbou skvělá. Co se týče příběhu, popravdě mi unikla nějaká ta jiskra, která by mezi hlavními aktéry zajiskřila a celkově vývoj jejich vztahu byl chvílemi takový... nelogický. Toho nepochopitelnýho jednání je tam přece jenom trochu víc, ale čert to vem, v závěru je to velmi milé a krásné a možná i díky tomu právě pro mě na plné hodnocení.

Léta mám ráda písničku od Michala Hrůzy, znala jsem klip, tak konečně nastal čas podívat se i na film... byla to teda chujovina, některé scény přítažené za vlasy, ale kupodivu něco do sebe to mělo a zanechalo to dojem...Minimálně jsem zpětně ráda, že se na mé svatbě žádný únos nevěsty nekonal... jsem říkala vždycky, že to je pěkně blbá tradice :D Ale teda tři lidi zamilovaný do takovýho vola jakýho hrál Sokol, i přes malý prostor, to snad ne...

Tak od tohoto filmu jsem fakt nic neočekávala, zaujalo mě jen, že ho natočil Ang Lee a probudilo to ve mně zvědavost, i když se mi do toho dlouho nechtělo... A ejhle, první půlku filmu to vypadá jako tuctový námět (který už byl snad stokrát zpracován, přestože většinou až po tomto filmu), který není uchopen jako střeštěná komedie (vlastně to není vůbec komedie, to se zase někdo vyznamenal u popisu filmu), ale ono se to pak docela zamotá a zdramatizuje. Celkově problematika rozdílných kultur a vztah k homosexualitě, na tu dobu, ztvárněná asi hodně optimisticky, ale mně to moc potěšilo a měla jsem z toho hezký pocit. A nevím proč, ale moc se mi líbila postava Simona. A hlavně ta hádka před rodiči...

Miluji historii a ráda se vždy podívám na dobrý film ztvárňující historii osobnosti, země či období, o kterých se v našich končinách běžně neví, nemluví a neučí. Avšak historie Jižní Amerika, ostatně jako všechno, co se týká tohoto kontinentu, šla vždycky mimo mě. Jsem tedy moc ráda, že manžel s tímto filmovým počinem přišel a přiměl mě se na něj podívat. Film se mi moc líbil, i když některé střihy a události mi přišly dost nesrozumitelné a vlastně jsem z toho celého snímku ani nenabila dojmu, že by Simón Bolívar dokázal něco tak velkého, jak se tvrdí. Proto jsem chtěla udělit jen 3*. Avšak po bližším pátrání po jeho osobě jsem se rozhodla připsat jednu hvězdičku k dobru, protože to nebylo úplně zcestné, drží se historických reálií a bohužel, pokud neměl být film jednou tak dlouhý, nemohl zachytit úplně všechno. Snad jen se možná dala zkrátit dlouhá osobní linka, avšak zrovna v případě této osobnosti je to asi poměrně stěžejní, takže super. Jinak je hezké vidět, že pořádný historický velkofilm nemusí točit jen USA :-) A oceňuji i to, že přestože bitvy byly kruté a krvavé, nebyla zde až taková snaha zachytit všechny nechuťárny zblízka a do úplného detailu, jak je tomu dneska zvykem, takže i slabší povaha jako já to snesla bez větší psychické újmy... a nebo už jsem bohužel tak imunní.