epoh

Zprvu to vypadalo slibně, ale pak... děs běs. A co ten českej název? To už se distributoři zbláznili úplně?

Slušná hříčka, ale nic víc

Upocená nuda šilhající sotva ke kotníkům pánů Brdečky a Lipského.

Ohromné zklamání. Ačkoliv kritici herecký výkon Lucie Bílé vychválili do nebes, pravda je, že si tam vystačí jen se vzdycháním a s kousáním spodního rtu. Zdaleka nejlepší výkon tu předvádí Vladimír Dlouhý v roli jejího někdejšího partnera, který jí stále leze do života. Příběh by nebyl zlý, ale nepochopil jsem ten prvoplánový humor - to, jak Bílá pořád někam padá, jak má Chýlková na hlavě televizi, to není vtipné, ale bohužel trapné.

Zatím nikdo nenatočil lepší svědectví o tom, co přinesla revoluce. Ten film vznikl dva roky po ní, takže tam je samozřejmě ještě znát trocha toho revolučního patosu, navíc to Irena Pavlásková občas přehání s ... nevím, jak to správně nazvat... chlapáctvím? ..., ale přesto se na změny, které nastaly, dokáže dívat se střízlivou objektivitou, která se snad nejvíce projevuje v postavě Karla Rodena. A navzdory tomu, že tu nejsou figury, se kterými by šlo jednoznačně sympatizovat a že ten film je na sledování díky své pravdivosti vlastně až nepříjemný, musím říct, že málokterý český film se mi do paměti vepsal tolik, jako právě tento.

Vynikající psychologické drama, dokonalá studie toho, jak socialismus polykal lidské duše a kazil charaktery, skvělé herecké výkony a bezchybná režie Ireny Pavláskové. Když uvážím, že šlo navíc ještě o debut, klidně se nebojím mluvit o "mendesovských" kvalitách

Bavil jsem, dojímal, slzu uronil, z kina v povznesené náladě šel... I jindy pro mě nezajímavý Jude Law se mi líbil, natož skvělí Jack Black, Kate Winslet a Eli Wallach. Ano, druhá Láska nebeská to není, ale i tak Prázdniny aspirují na klasickou "vánoční" romantickou komedii, na kterou se vždycky rád podívám.

Výborný, podmanivě amorální seriál, kterému nic lidské není cizí. Kdyby si tak čeští seriáloví tvůrci chtěli vzít příklad. Aby netočili ty bezzubé srágory a udělali něco, co má ostny, co vzbudí kontroverzi a co bude mít nějakou kvalitu. Ale nestačím se divit, jak to tady většina z vás stírá: tenhel seriál se nebere vážně a navíc přesně odráží to bahno, co je kolem nás a dělá si z toho legraci. Zrovna včera jsem rozkoukal třetí sérii, a jak tu někdo psal, že většinou jde úroveň seriálů s každou další sérií dolů, tak tady je to zřejmě výjimka poitvrzující pravidlo: první dva díly jsou absolutně bombastický!!!

Původně jsem uvažoval o třech hvězdičkách, ale jak jsem nad tím tak přemýšlel, byly by jen za předchozí Menzelovy zásluhy. Jsem velikým obdivovatelem knižní předlohy, takže jsem trošku zaujatý, ale film je oproti knize jen líbivým retrem s několika mrazivými scénami. Jako by se Menzel snažil schovat za lehce "retardovaný" pohled hlavního hrdiny, aby nemusel všechny ty válečné a poválečné hrůzy ukazovat. Aby se vyhnul drsným scénám, které v knize jsou, protože mu prostě nejsou vlastní. A tak klidně udělá z Dítěte bezdětného manžela, ačkoliv v knize zplodí dementního synka, atd. atd. Navíc mě úplně drtilo, jak jsou tam pro mladší generaci komentované historické události. Hrůza. Některé scény vycházejí (u mě jednoznačně vede rozkošnické obkládání nahých žen vším možným a to, jak Lasica učí tu mladou holčinu francouzsky), a jiné naprosto selhávají (začátek a la němý film, bezuzdné dovádění v hotelu Tichota). Skvělý je Oldřich Kaiser, kterému všechno vyčtete v očích, Ivan Barnev je skvělý, dokud nemusí mluvit, Labuda a Lasica jsou také skvostní a dívky... ty mají krásná těla, ale s hraním je to horší. A zapomenout nesmím na výtečnou hudbu Aleše Březiny. Jenomže to jsou všechno jen dílčí věci, které bohužel nezapadají do vynikajícího celku, jak se očekávalo. A je mi to moc líto, protože na tenhle film jsem se těšil opravdu velmi a sliboval jsem si, že právě on bude tím skutečně výjimečným snímkem, na který česká kinematografie už pár let čeká.

Zpočátku rozpačitý, ale ve výsledku nesmírně působivý a citlivý film, kterým Steve Martin dává zapomenout na trapnost jménem Růžový panter. Něco tak empatického a lidského už jsem dlouho neviděl.