bmolko

Snažil jsem se přemýšlet nad tím, proč je tento film tak oblíbený a tak vysoce hodnocený. Určitě jde o dobrý film, ale jeho téma už je natolik známé a omílané, že místy jde až o klišé..Setkání dvou naprosto různých lidí, kteří přes počáteční překážky k sobě najdou cestu a v protějšku spřízněnou duši. Asi je to tím,že je tak lidský a přirozený a má daleko k patosu. A obrovský úsměv Omara Sy dokáže prozářit obrazovku. Ve srovnání s množstvím filmů, které vypráví téměř o tom samém, mě napadlo srovnání s Řidičem slečny Daisy, ve kterém vidím přecijen silnější herecké výkony a silnější pointu. Přesto však je Intouchables hodně dobrou jízdou.

Velice podivný film, řekl bych. Sice zajímavý scénář vykreslující osudy protagonistů jednoho dublinského hotelu, ale pro mě tak chladné, že jsem nebyl schopen postavy nesnášet nebo s nimi soucítit. Glen Close ovšem podává skvělý výkon, její mimika je místy až pozoruhodná. Oprávněná nominace na Oscara (řekl bych,že dokonce oprávněnější,než ta pro Meryl).

Povedená adaptace klasického romantického románu s puncem ženské emancipace. Když jde o klasiku, člověka to svádí ke srovnání s dalšími verzemi. V tomto případě se režisér celkem úspěšně trefil do nálady a vkusu literární předlohy. Navíc zabodoval i výběrem představitelů ústřední dvojice. Subtilní Mia Wasikowská a charizmatický Michael Fassbender se skvěle doplňují a tvoří komplementární dvojicí, která je nosným prvkem celého filmu. Ostatní postavy jsou víceméně utlumeny, není jim dán téměř žádný prostor (v případě Rochesterovy šílené manželky je to možná škoda). Kdyby byly takové všechny adaptace klasických románů, mohly by i přitáhnout masy...možná...

Zajímavý nezávislý film o životě mladého učitele, vyznavačem party life a všeho, co se dá projet nosem. Jde také o příběh o podivném přátelství se žačkou, která bude mít za úkol jednoho dne svému učiteli doručit drogy. Ryan Gosling poprvé naplno dokazuje své herecké kvality, jeho civilní výkon je opravdový zážitek a vysoko nastavenou laťkou v jeho kariéře, kterou jistě ještě několikrát překoná.

Čtyři slunce svítěj, lidem pod nima není zima....Ve filmu jim rozhodně zima byla, někdy hodně velká. Bohdan Sláma v jednom rozhovoru řekl, že by rád někdy natočil film,který by nebyl primárně tak těžký a dramatický. Jenže bolest a složité situace k životu patří a vždy se k nim při psaní vrátí. Čtyři slunce tématicky ani trochu nevybočují z jeho dosavadní filmografie. Je to film o hledání štěstí a místa v životě,o narušených rodinných vazbách a jejich fatálním vlivu na potomky. Jako u všech Slámových filmů zde na diváka sálá beznaděj a bezvýchodnost životních situací lidí, kteří žijí v bludišti citů, přání a tužeb a velmi obtížně hledají cestu ven. Výkon Anny Geislerové je tradičně suverénní a její unavená a frustrovaná Jana,která má na bedrech funkčnost rodiny, nachází útěchu v submisivnější poloze ve vztahu s třídním učitelem Vény. Její potřeba být zase šťastná je tak silná, že je schopna opustit všechno. Naopak Rodenova postava mi přišla navíc, místy jsem nechápal její úlohu s ohledem na hlavní motivy filmu. Hodně mě potěšila Klára Melíšková, kterou jsem předtím moc nemusel. Pro mě tradičně Slámovsky silný zážitek.

Naturalistické a brutální. Minimalistické a vizuálně silné. Film je okleštěn o vyložení souvislostí, postavy se vynořují a mizí, jen Fassbender zůstane až do konce. A co se týče jeho výkonu, opět nezklamal. Spojení McQueen-Fassbender prostě funguje velmi dobře.

Rodrigo Garcia (Odpočívej v pokoji, In Treatment) vtiskl svůj charakteristický rukopis i do tohoto neznámého,ale kritiky kladně hodnoceného filmu. 9 příběhů o životních zklamání a beznaději, které nejsou dějově nijak propojené, často chybí nástin pozadí konkrétní situace. Ale komornost, minimalistické, emotivní herectví a citlivá režie dávají filmu velmi silný náboj. Povídky jako Diane, Holly nebo Sonia vás nechají přemýšlet.

K tomuto filmu lze opravdu velmi těžko říci něco špatného. Je udělán přesně tak, aby to nešlo, abyste ani nechtěli. Ve filmu je patrná schématičnost - přesně podle nesmyslného českého překladu Černobílý svět. Jsou tu ti zlí a ti ryze hodní, aniž by bylo naznačeno, proč jsou figurky v Jackson, Mississippi takové či onaké. Je zde patrná i hra na emoce, které se z diváka díky filmařské zručnosti velmi snadno vycedí. Ale co naplat, je to úplně jedno. Film je vtipný, dojemný, silný a poctivý. Hodně se mluvilo o hereckých výkonech Violy Davis a Octavie Spencer. Ano, jsou perfektní. Ale u mě byla favoritkou královna tamních "bílých mrch" Bryce Dallas Howard, která svými neverbálními kreacemi byla roztomile odporná a otravná, hlavně při obavě, že její shit eating episode vyjde najevo.

Film, který sice mapuje jen jedno z proslule neblahých natáčení s Marilyn Monroe vlastně dokonale vykresluje podstatu a problémy blonďaté legendy, jíž ležel svět u nohou. Možná bylo trochu na škodu,že ve filmu padly její legendární výroky, jež vyslovila před a nebo po roce 1956 a neměla je jistě potřebu opakovat pokaždé,když někam přijela natáčet. Zas na druhou stranu, nezasvěceným v informacích o jejím životě, to určitě nebylo na škodu. Michelle Williams na sebe dokázala strhnout pozornost jako kdysi Marilyn a až na drobné karikatury se velmi náročné role zhostila na 5*. Zdatně ji sekundoval i Kenneth Branagh, jemuž lze fascinaci Laurence Oliviera Marilyn velmi snadno uvěřit. Na filmu oceňuju i úlohu Pauly Strasbergové, jejímu vlivu na Marilyn a vztahu ke štábu. Film tak není jen o Marilyn, je i o jejím herectví, o jejím přístupu k němu, což narušuje určitou škatulku, ve které by se film mohl ocitnout. Lehký, svěží a koketní výlet do do "časů sladké Marilyn".

Klasický hollywoodský příběh typu "Zrodila se hvězda" (1937,1954,1976) - potkají se slavný herec a nadějná začátečnice, jeho hvězda začně upadat a její raketově roste. Ale s tím rozdílem, že zde není na vině alkohol,ale nástup zvukového filmu. Spolu s námětem je film dynamicky vystavěn, absolutně se mu podařilo zachytit na první pohled rozvernou atmosféru přelomu 20. a 30.let minulého století. Potvrdil i můj názor, že kvalitní film se dá udělat i beze slov. A ač jsem se snažil najít alespoň špetku patosu, k čemuž by téma vybízelo, nějak se mi to nepodařilo. Oba palce nahoru!