Psema

Originální a i po letech velmi působivý hororový nářez, ve kterém Craven v plné parádě předvádí, že ví, jak horory fungují. Lekačky šponují nervy, krvavé gejzíry obrací žaludky a Freddy je poprvé a naposledy opravdu děsivý. Což se dá říct i o Deppovi s odhaleným břichem.

Skvěle napsané drama o válce, traumatech z ní vycházejících, trestu a vině... jen ta originalita šla poněkud do háje. Jenže Tommy Lee Jones má charisma na rozdávání a Haggis režíruje až příliš sebevědomě na to, abych se začal výrazněji nudit. Ano, mohlo by to být kratší a tempo by občas mohlo malinko zvýšit srdeční tep, mám ale pocit, že Haggis právě tohle nechtěl. Chtěl si trošku popřemýšlet a mnozí z diváků asi udělají po skončení filmu totéž. Jde o to, jak dlouho jim to vydrží. 7/10

45 minut důvodů, proč nenávidět FOXy. Opravdu bych chtěl vidět na vlastní oči hovádka, zodpovědná za to, že Whedon přetočil tenhle bezvadný a inteligentní pilot, místo něhož jsme dostali průměrný rozjezd s přídavkem PĚTI naprosto zbytečných částí, jež odradily valnou většinu i těch nejvěrnějších.

Idealismus a tužby po revolučních činech zůstaly, historie se ovšem neopakuje... Soderbergh ještě více kouskuje a "deníčkuje", a kromě toho se citelně odklání od pozitivního pro-partyzánského hledáčku kamery a mění ho za chladnou, téměř až mrtvolnou stylizaci, která dává tušit, že se tentokrát happyend konat nebude. Smyčky se pomalu stahují, kamera se čím dál víc opájí výhradně Del Torovou tváří a závěrečná půlhodina je téměř dokonalou ukázkou vtahující filmařiny, jejímž vrcholem je (ne)hrdinský skon samotného Guevary. Ale naprosto chápu, že pro někoho to bude malickovsky rozvláčná nuda, opakující jednou řečené jen s rozdílným koncem.

Jet jede a akční scény patří k tomu nejlepšímu, co lze na trhu najít, ale Hark není zrovna režijní eso a ta hromada "uchcaného" a především nudného dějového balastu mu podráží nohy. Razantně zkrácený Director`s Cut musí být nejméně o třídu lepší. Samozřejmě v případě, že v něm místo scenáristického hnoje zabírají místo Jetovy pěsti.

Trocha guláše občas neuškodí a ten, který si Proyas ukuchtil za laciné "páďo", má setsakramentský říz. Cage po dlouhé době připomíná herce a ne šaška uprchnuvšího z bohnické manéže (ani pohled zraněné laně tentokrát není na facku), atmosféra je hustá přesně tak, jak je u Proyase zvykem, a když dojde na efekty, musí se i Míša Bay chytat nechápavě za hlavu. A těch pár děr v logice a malinko přepálený konec? Imho k tomu scénář mířil od začátku a popravdě jsem jenom čekal, jestli nakonec Proyas najde odvahu a vpálí pointu k publiku takhle natvrdo. Takový Emmerich by na to asi "koule" neměl. 7/10

Opakovaný vtip není vtipem, extrovertní gay není extrovertní kazašský reportér a sled skečů NENÍ film. Cohen jde ve šlépějích Borata, citelně přitvrzuje (až je trapnost vtipná) a stále ze sebe souká nějakou tu urážku, frk či "pohoršující výjev". Jenže mu stále citelně uniká "něco jako děj", který je v případě čtyřprocentního Rakušana snad ještě méně hmatatelný (a tím pádem ubíjející) než v případě Boratova putování za odpaněním Pamely. Zkušební projekce, talk show a "fuck off" Harrisona Forda jsou však nezapomenutelnými příspěvky do fondu kinematografie, obzvlášť ve světle toho, že zbytek vyprchává táááák rychle.

Film z lásky a pro radost... nic víc a nic míň. Curtis víceméně kašle na postavy, jejich motivace atd... místo toho předkládá vcelku nesourodou sestavu scének, které nejsou třeskutě vtipné, ani romantické, ale přesto baví natolik, aby těch 130 minut v kině uběhlo bez nutkání koukat na hodinky. Sám jsem se na ně podíval dvakrát. Poprvé v polovině, kdy jsem čekal výraznější zvrat v linii soupeření s vládním kabinetem a podruhé při přetaženém Titanic-like finále, jemuž se sice s trochou vůle daří dolovat emoce, ale ve světle Lásky nebeské jde přece jen o lehký ústupek. 7/10 s tím, že jsem se dobře bavil... ale než jít znova do kina, to radši věnuji čas parádnímu soundtracku. Beztak mám pocit, že film vznikl jen kvůli těm písničkám.

Tráva, láska a lidský mozek ve filmu, který je další z mnoha Perryho one-man show, nepostrádajících hlavu, patu, ani srdce. P.S.: Miluju Lynn Collins.

Hledat kufřík s injekční stříkačkou dvě hodiny? OMFG! Co McGuigan nažene v obstojném vizuálu, jenž čerpá poslední dolary z rozpočtu, to s přehledem ztratí při práci s PŘÍŠERNÝM scénářem, který je originální a zábavný ještě méně než novoroční prezidentské projevy. Evans je navíc po většinu času za strašnou lamu, Camille a Dakotě to moc nesluší (na make-up asi peníze nezbyly) a Djimon "bad-ass" Hounsou už toho moc nezachrání. Palec nahoru za solidní akční scény a vcelku svižný úvod, všechno ostatní je bezbřehá nuda, zasluhující si razantní zkrácení někam ke středometrážní stopáži.