Hawaj

Už jen nastavovaná kaše 1. Vtípky už jsou tam jen samoůčelný jednohubky a celej příběh nahradila jen nekonečná mortal kombat mlátička. Kamera, záběrováni a střih jsou velmi dobrý, ale přiběh už pro jistou nechali doma. Jako promo akčního režiséra velmi dobrý.

Nejdřív je to celkem zábavná zacyklená hříčka jako vod studenta filmu z FAMU, ale ke konci už je to jen mortal kombat mlátička pro potěchu kaskadérů. Jako showreel pro casting asi dobrý.

No to byla slušná ochotnická produkce. Naivní školometská story, jakože drámo v přelomový době. Scénář, režie a provedení je hodně televizní a amatérské.

Ježiš to je ale blbost. Pojď starouši natočíme nějakou limonádu ať si to ještě naposled užijeme. Hele sežeň ňákýho pisálaka, ať tam nasází nějaký krávoviny hlavně ať v tom vypadáme dobře a starý báby ať se dojmou. Přihoď nám k tomu nějakou krásku a ňáký voškliváky, třeba z Ruska a je hotovo. Ale musím bejt férovej, jedna hláška se mi tam líbila.

Viděl jsem to už dávno za komančů a byl to nečekaně velký zážitek. Musím si to občerstvit.

Chudák Jean Marais, jehož idolem byly muži, si zase musel zahrát dalšího neohroženýho idola dívčích srdcí, před kterým padne každej padouch na kterýho se podívá. Kostýmy jsou na tu dobu velmi pěkné, ale taky bělostné a čisté bez patiny jak to jen jde. To pižlání kordy a rychlé odpadávaní padouchů je stále stejně směsné jak si to pamatuju od dětství. Ale aspoň to odsejpá a něco se děje.

Vypadalo to na slušnou atmosféru težkých londýnskych mlh, kterou pronikne a bystrá Holmesova mysl. Jenže nám zůstaly jen ty kulisové mlhy a nemotornej Sherlok, kterej každou chvíli slízne nějakou ránu nebo ho rovnou omráčej. Watson je kupodivu bystrý a spousty souvislostí dá dohromady. Plumer i Mason jsou vybráni dobře a role jim sedí, zato Donald Sutherland tu působí jen jako panák připomínající duchem nepřítomného Petra Čepka. I to jeho blouznění je kdy ve vidinách vidí věci příští je směšné, zvláště když na to Sherlock, tedy expert na vysvétlování mystérií spoléhá. Další z filmařskejch blbostí, kdy se trapným zařazením mysterióznosti snažej dodat filmu tajemno. Akce a rytmus střihu stojej za pendrek a podrážej nohy tomu, aby se vybudovalo strhující napětí.

Dobrá verze života Marie Antoniety. Netrčí z toho taková ta evropská zkostnatělost jaká často postihuje evropskou produkci historickejch filmů. I ta nehistorická muzika tomu dodává jinej šmrnc.

Jediný co za to stálo byly reálný záběry stíhaček. Úlitba fanouškům, zápletka aby ji pochopil i polointeligentní mariňák a rachitická vyzáblina Jennifer Connelly to jen posílaj dolů.

Zábavná hříčka, které remake nesahá ani po paty.