jitrnic

Scénu soulože a scénu zvracení můžu vidět několikrát po sobě, znovu a znovu mi přijdou neskutečně vtipné, jenom o stupínek níž jsou desítky dalších gagů, méně vtipné jsou parodické postavičky hollywoodských hvězd (ale velmi povedený je Kim Čong-il), trochu mi občas vadil moc doslovná citace Pearl Harboru a moc se mi nelíbily písně (s výjimkou již zmíněného pěvce Kima). Celkově se mi to hodně líbilo, ovšem s konstatováním, že South Park je ještě mnohem odvážnější a trefnější (a samozřejmě vtipnější).

Na druhý pokus to bylo výrazně lepší. Emilio Echevarría je zde excelentní.

Atmosféra knihy mě zcela pohltila a na konci vyplivla zcela zdevastovaného do naší nakonec vlastně vcelku příjemné reality. Nevím, jestli by se mi opakovaným čtením opět povedlo proniknout do kůže Winstona Smithe a znovu s ním prožít nejhorší z pekel, každopádně zkoušet to už nebudu, byl to neobyčejně intenzivní zážitek, ale také nesmírně nepříjemný. To, co pak na mně dýchlo z tohoto filmu je pouze slabý odvárek, což je asi nespravedlivý soud, možná je film sám o sobě dobrý, na druhou stranu tvůrci na zfilmování mimořádné předlohy nevynaložili mimořádnou energii, jakou by si zasloužila. Jsem přesvědčen, že náladě knihy se lze přiblížit podstatně víc (úplně jí vystihnout je asi nemožné).

Nicolas Cage jede

Jaromír Hanzlík je sympaťák, který se mi líbí snad v každé roli. Ovšem Simona Postlerová strašně přehrává a Ladislav Mrkvička je jako detektiv také dost slabý. Takže mi bylo nakonec jedno, jak to dopadne.

Režisérka divákem celkem nechutně manipuluje a malinko ho citově vydírá. Hudba je celkem pěkná.

Taková sentimentální prvoplánovitost a tak jsem se u toho nekontrolovatelně dojal...

Moc hezky se mi na ten film kouká, hudba je perfektní a to je asi tak všechno. Hlavní hrdinové jsou mi stejně lhostejní jako hrdinové Vlasů, opět mi přišlo, že se místy chovali svým způsobem dost agresivně s tím svým "poselstvím svobody" nebo čím a to jejich filozofické rozjímání... Ale když člověk příliš nemyslí, je to moc pěkná podívaná.

Herečky jsou solidní, ale největší hvězdou tohoto filmu je skupina Brutus.

Mám takový pocit, že to byl jediný film s JCVD, na kterém jsem byl v kině, byl jsem na to náležitě pyšný, mohl jsem pak kamarádům, co to neviděli, vyprávět scény z filmu (obávám se, že některé jsem se i pokusil předvést...). Pak jsem to viděl po letech, pořád se mi to celkem líbilo a myslím, že to byla Mistrova nejlepší role (resp. jediná, kde se blížil čemusi jako hereckému výkonu, pokud nepočítám film JCVD).