obitus

Strasne nudne. Jeste vice nez Hrob svetlusek.

Pod takhle beckovym nazvem ocekava divak tretirady slasher, jehoz jedinym ukolem bude hodinu a ctvrt nenudit. SHM ale neni jen tak obycejna vyvrazdovacka, vetsina filmu je vpodstate psychologicky horror a nutno rict, ze znacne povedeny. Rozhodne se s minimalnimi prostredky a jedinou dobrou hereckou podarilo vybudovat kvalitni atmosferu, pri ktere misty nepekne mrazilo. Nevim nakolik to souvisi s tim, ze reziserem je zena, coz je na poli slasheru rozhodne rarita. Mozna je to skoda, zensky pohled dokaze vec prijemne ozvlastnit. Zbytecne jsou obcasne "vtipy", ktere slusne rozjety pribeh tristiti a znehodnocuji. A nebojte, na ten masakr nakonec taky dojde.

Vynikajici a hodne napinave giallo z doby, kdy uz mel tento zanr sva nejlepsi leta davno za sebou. Puvodne televizni projekt, ktery byl ale pro svou brutalitu odmitnut a prestrihan na film. Neni se co divit, scena zabiti v koupelne je jedna z nejzabavnejsich co jsem videl, opravdu skvele zvladnute remeslo. Bohuzel, puvodne dvouhodinovy material mel byt sestrihan jeste vic, takhle je film misty az prilis pomaly. Z hercu, kteri se v te dobe motali kolem Bavy a Soaviho me potesil predevsim Stanko Molnar, znamy hlavne ze skveleho Macabra. Posledni velky klad je uzasna hudba, predevsim hlavni motiv je jeden z tech nejlepsich, jake lze u gialla najit.

Prvni dil televizni serie Lamberta Bavy hodne klame telem. Vpodstate je to cerna komedie, ktera si pomerne vkusne dela legraci ze starych gotickych horroru a zabavne je kombinuje s teenagery osmdesatych let. Zaroven jde o prehlidku slusnych masek, ktere s dejem vetsinou vubec nesouvisi (cela skvela scena vecere je uplne mimo misu). Takze pokud si chcete uzit zabavu ve stylu americkych komedii 80. let, podavanou po italsku, hura na to. Jestli byste radi nejake drsne zombie gore ttak ruce pryc, tady neni ani kapka krve.

V prestavce mezi natacenim dalsich a dalsich adaptaci povidek E.A.Poa si Corman a Price dali remake cernobileho kousku Tower of London (1939). Jde o vlastni zpracovani pribehu Richarda III, ktere se podle vseho lisi od Shakespearovi hry. Historicka ducharina bohuzel nema zadny horrorovy potencial a dokonce i Corman se prilis nepredvedl a film nudne plyne k ocekavanemu konci. Veskere kladne body tak dostava Vincent Price, ktery by na sebe strhaval pozornost i kdyby hral bezejmennou mrvolu v ruskem valecnem filmu.

Slasher z osmdesatych let, ktery skoro nicim nevybocuje z rady jemu podobnych kousku. Tech se v te dobe tocilo opravdu mnoho a neni divu, ze Edge of the Axe mezi nimi lehce zapadl. Za zminku stoji nestandardni chovani zabijaka v nekterych scenach (sviti si baterkou, zrychluje.. ) a rozhodne povedene finale, ktere dokaze prijemne prekvapit. Trestuhodna absence nahoty je castecne vyvazena dobrou praci se sekerou, ale i presto celkem zamrzi. Rozhodne nic co bych musel videt dvakrat, ale nijak extremne jsem se nenudil.

Hodnej upir a zlej upir, shodou okolnosti brachove, bojuji v Rumunsku o jakysi Bloodstone. Do party k tomu maji tri studentky, jednoho dedu a Tall Mana v roli jejich otce. Uz na prvni pohled nejde o zadnou megapecku, ale tady jsme u Full Moon, takze staci nejake to nadro, par loutek a o zabavu je postarano. Nuda sice, predevsim v druhe polovine, vystrkluje ruzky, ale prezit se to da. Slintajici zaporak je slusne charismaticky a jeho dlouhatanske prsty ve spojeni se zajimavou hrou svetla a stinu obcas evokuji Nosferatu. Velka skoda, ze miniaturni postavicky dabliku jsou delane prevazne na pocitaci a to hodne neumele, Bandovci to umi mnohem lepe.

Paradni podivana. Vpodstate jen 4 herci a jedna mistnost, ale diky napadum a predevsim neuveritelne husty atmosfere z toho bylo vytriskany maximum. Celou dobu jsem mel pocit, ze koukam na dokonale zfilmovanyho Barkera, az na to, ze ten s tim nemel nic spolecneho. Uz dlouho jsem nevidel tak skvele neodhadnutelny pribeh a vynikajici herecke vykony. Spolu s Haute tension nejlepsi francouzskej film za hodne dlouhou dobu...

Prvni zarez do dnes jiz ctyrdilne serie teenagerovskych ducharin me opravdu tezce zklamal. Prostredi stredni skoly a korejskych studentek v uniformach je hodne atraktivni, bohuzel kde nic neni ani Obitus nebere. Sice tu nestrasi nic dlouhovlaseho, ale bohuzel ono tu nestrasi vubec nic. Vice jak stominutova stopaz je nabita nudou a cele to dorazi celkem nezajimava rezie a kamera. Teenagerum mnohem vic slusi poradny slasher, nez urvana soft ducharina.

Po atomove valce v padesatych letech se kralem USA stava Elvis Presley, zijici v Lost Vegas. Elvis ale umira a o jeho misto se uchazi nova, mlada krev. A k te patri i hlavni hrdina - Buddy Holy. Putuje se svou kytarou a katanou k vysnenemu mestu a spolecnika mu dela jen maly chlapec. A v patach ma tri metalisty, vedene samotnou smrti, ktera vypada jako Slash z Guns n Roses. - Behem poslednich deseti hodin jsem si tenhle neuveritelnej film pustil uz dvakrat. Tak skvele skloubeni obrazu a hudby jsem snad v zivote nevidel. Uzasna rokenrolova atmosfera a hlavne dej bez jedineho hlucheho mista, posouvaji SSS az nekam do meho osobniho top 10. A co vic, Buddy je asi nejvic cool hrdina co jsem kdy videl a dokonce i detsky herec si nerika o zabiti. Proste nejlepsi postkatastroficka zalezitost, sorry Maxi.