Elvis nebo Samuraj?

S velkými brýlemi, nepadnoucím saku, sportovních botaskách, kytarou na zádech a katanou v ruce putuje osamělý bojovník postnukleární pustinou do Lost Vegas, aby se stal králem rock’n’rollu, když to Elvis po 40 letech zabalil. Milovníci Tarantinova samurajského eposu by měli přehodnotit svůj pohled, jelikož Buddyho cesta ve společnosti nemluvného prcka je odyseou hodnou řeckého hrdiny, které odpustíte inspiraci v Šíleném Maxovi stejně tak jako několik scénáristických a logických chyb, které bohatě vynahradí ultracool fasáda nejen hlavního hrdiny, ale celého snímku jako takového. S podhledy kameraman nešetří, choreografie soubojů je i bez krvavého cákání skvělá a suchá vize postapokalyptického světa je tak sugestivní, až si budete připadat, jako by jste v nekonečné poušti stáli také. Tvůrci kostýmů zřejmě prošli hodně vizáží jak rock’n’rollových, tak metalových kapel, aby našly ty správné kusy, které by hrdinům padly a když si do toho připočítáte vynikající hudební doprovod s jasným poselstvím, že Elvis žije, vyjde vám, že tohle je jedna z neoriginálnějších podívaných, která poněkud nepochopitelně zůstala skryta zraku širší divácké obci. (01.08.2006)

Má to geniální námět, ale srdíčko prostě nestačí. Chce to taky talent a ten tady chybí všem. Je to fakt hrozná sračka, která není ani zábavná. Jestli o tom někdo tvrdí že to má úžasnou práci s barvami a skvělou choreografii soubojů, tak by asi potřeboval šestistrunovkou po palici, aby se probral. A největší fail je hudba. Ruskej pseudorokenrol není trefa do černého. (19.08.2012)

Borec v obleku, s kytarou, mečem a roztrhaným slunečníkem, který se chová jako ultratěžkej frajer, putuje jakousi postapokalyptickou americkou krajinou do země zaslíbené, Lost Vegas. Neustále se ho jako klíště drží malej kluk a k tomu ho pronásleduje skupina týpků, jejichž kápo vypadá jak silueta Slashe, kterému není vidět do tváře. Cestou bojuje s hromadou všelijakých podivných zjevů, mezi nimiž nechybí např. banda jeskynních mužů ve starém autě, větrní lidé, co vypadají jak kosmonauti, nebo dokonce vojáci ruské armády. Celé je to hozené do jakési westernovo – nindžovsko – Pulp fiction – Mad Max stylizace a působí to jako parodie na... já vlastně ani netuším na co. Jediné co vím je, že tohle si v žádném případě netroufám ohodnotit, protože moje pocity se pohybovaly na široké škále mezi má to něco do sebe, až do „na jakou koninu to sakra zase koukám“. (26.05.2015)

Po atomove valce v padesatych letech se kralem USA stava Elvis Presley, zijici v Lost Vegas. Elvis ale umira a o jeho misto se uchazi nova, mlada krev. A k te patri i hlavni hrdina - Buddy Holy. Putuje se svou kytarou a katanou k vysnenemu mestu a spolecnika mu dela jen maly chlapec. A v patach ma tri metalisty, vedene samotnou smrti, ktera vypada jako Slash z Guns n Roses. - Behem poslednich deseti hodin jsem si tenhle neuveritelnej film pustil uz dvakrat. Tak skvele skloubeni obrazu a hudby jsem snad v zivote nevidel. Uzasna rokenrolova atmosfera a hlavne dej bez jedineho hlucheho mista, posouvaji SSS az nekam do meho osobniho top 10. A co vic, Buddy je asi nejvic cool hrdina co jsem kdy videl a dokonce i detsky herec si nerika o zabiti. Proste nejlepsi postkatastroficka zalezitost, sorry Maxi. (11.07.2005)

Hrozitánská škoda, že nebyla využita síla tohoto filmu. Hlavní hrdina, nápad, vizualizace a hudba mají rozhodně na to aby se stali jednoduše kultovní. Ovšem příběh je celkově natolik stupidní a nějak nespojitý, že jsem na rozpacích. První polovina filmu je učiněná nuda a při životě jí drží jen velmi charismatický Jeffrey Falcon a jeho kytara. Druhá se už trošku rozjíždí, ale konečný verdikt musí znít 3 hvězdy. Škoda. Jo a toho Rock’n’Rollu tam taky mohlo být víc :-) (11.06.2008)