Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Horor
  • Dráma
  • Komédia
  • Thriller

Recenzie (4 260)

plagát

Monstrum (2022) (seriál) 

Origin a pád zrůdy z Milwaukee. Ryan Murphy se v těchhle vodách bez debat našel a natočil pro Netflix velký hit, který sklízí chválu i spokojenost na všech frontách. Má to velký nádech Mindhuntera ( ten však byl ještě o třídu lepší), ale podstatné je, že seriál hezky ukáže, jak se někdo může stát sériovým vrahem. Evan Peters v roli Dahmera je naprosto dechberoucí.. terriffic výkon jak svině ( okamžitý adept na letošní ceny), divák mu věří naprosto vše a on celý seriál táhne. ( Ve finálních epizodách však nedostává tolik prostoru a tam seriál lehce ztrácí body). Dahmer je dle mého názoru jeden z těch nejzvrácenějších sériových vrahů vůbec ( Možná Gacy byl ještě výše), ten chlap dělal a byl zkrátka vším. Kanibal, nekrofil, sexuální predátor, gay, freak- podstata čistého ZLA. Co vše policie našla u něj v bytě byl neskutečný masakr, to nemá obdoby!   Seriál plyne pomalejším tempem, ale díky skvělým hercům, skvělým dialogům, temné a nepříjemné atmosféře a znepokojivé hudbě je z toho top notch filmařina, která málokoho nechá chladným. Co mne osobně zamrzelo nejvíc je absence výraznějšího gore, explicitnosti a pořádného násilí, tady se Murphy překvapivě až moc držel při zemi ( Když si vzpomenu na Gore z AHS, tak jsem doufal, že se odváže i tady), bohužel milovníci násilí a gore jsou v menšině, takže Murphy vsadil na jistotu, aby dokázal nalákat i slabší povahy a tomu rozumím a nejspíš se přes to dokážu přenést. Líbilo se mi retrospektivní vyprávění i z pohledu obětí, což bylo hodně netradiční a zajímavé a překvapilo mě kolik lidí tomu mohlo zabránit už ze startu. Především Policie se zde dopustila tolik fatálních prohřešků až to bylo k neuvěření, ale samozřejmě i štěstí stálo na Dahmerové straně. Potěšily 2 camea na podobné zrůdy Ed Gein a Gacy a paradoxně nejlépe natočená smrt byla ta Dahmerova- to bylo over the top. Výborná minisérie společně s Black Bird to nejlepší, co se letos v daném žánru urodilo. Zamrzí ten nenaplněný potenciál pořádného násilí, to bych asi nadšením zešílel a bouchal šampus. 8/10.

plagát

Hansan: yongeui chulhyeon (2022) 

Druhý díl z Kimovy trilogie o slavných námořních bitvách v Jížní Korei, který se odehrává ještě před Admirálem z roku 2014, který mě však bavil malinko více. Jednak měl Erkové zpracování a hrály tam větší hvězdy, tohle mi přišlo vesměs podobné jen bez Gore ( krve je tu opravdu hodně málo). Pro Korejce se jedná o zásadní historickou událost a co jsem četl, tak historicky je film hodně věrný, což ale ocení spíš korejské publikum. První hodina je pomalejší, ale bavily mě strategie a plánování taktik na obou stranách barikád ( špionáž, sbírání informací, bojové formace). Finální půl hodina je klasicky akční finále a epické měřítko se tomu rozhodně upřít nedá, vizuálně je film na vysoké úrovni s dobrým CGI, jen mě námořní bitvy až tak moc neberou, nic to se mnou nedělá a nestává se mi často, abych se u akce lehce nudil. Přidat na syrovosti, asi bych byl zaujat více. Za mne jen lepší průměr, své kvality film má, ale vracet se k němu nebudu. Své fandy si určitě najde. 6/10.

plagát

Athena (2022) 

Ghetto War z Francie! Athena je příbuzný filmů Miserables a Shorta a kdo má pro podobné filmy slabost, tak bude spokojen. Režisér Romain Gavras diváky už od úvodu pohltí hutnou atmosférou. Úvodní přepadení policejní stanice je opravdu intenzivní a nemilosrdné ( natočené na jeden záběr!!) a docela z toho mrazí. Tragická smrt kluka na sídlišti vyvolá naprostou anarchii, chaos a občanskou válku v ulicích, která 3 bratry vrhne do nepříjemné situace. O příběh zde moc nejde, je docela jednoduchý, ale funguje to. Kápo mladých gaunerů Sami Slimane byl perfektní, na neznámého herce si to dává neskutečně a celou roli jsem mu úplně sežral ( Bavil mě jeho image i projev). Potěší i skvělá kamera, která celý chaos zabírá téměř na jeden záběr, úžasně podmanivá hudba a bezútěšná atmosféra celé situace zde funguje náramně. Ke konci se film přehoupne spíš na Drama a lehce padá řetěz, ale dá se to filmu odpustit. Adrenalinová jízda jak má být.75%

plagát

Jan Žižka (2022) 

Medieval, Dark, Violent, Brutal CARNAGE!!! Pokud jsi sečtělý, knihami zavalený, nad všemi nadřazený a na kritika si hrající, tak TY! si film rozhodně neužiješ. Všichni ostatní se můžou těšit na pořádnou a nekompromisní středověkou řezničinu, která v tomhle ohledu nemá moc konkurence ani ve světě. Je to jeden z těch filmů, který kritici budou nenávidět a normální lidé milovat. Příběh není nejsilnější stránkou a já jsem rád, že Jákl nenaservíroval historické drama, ale soustředil se na akci, atmosféru, násilí a přírodu. Jde v tom hodně cítit snaha se zavděčit Hollywoodu a zcela to chápu a plně respektuji. ( Kdyby takových filmů v ČR vycházelo ročně 20, tak bych pochopil místní hořkost, ale první film svého druhu vzniklý u nás, za který se konečně nemusíme ve světě stydět, si rozhodně nezaslouží takovou špínu, která je na Žižku seslána). Já osobně potkat pana Jákla na ulici, tak mu potřesu rukou a řeknu, že je neskutečný frajer, za to, co dokázal a silně si jej vážím. Velmi oceňuji, že Jákl vybral nejatraktivnější scénerie v našem kraji, aby mohl ukázat celému světu, jak moc je naše příroda krásná. ( Adrpašské skály, Lom Velká Amerika, České Švýcarsko, Praha a spousta našich hradů)- hluboké dubové lesy a jezera. Milovník přírody se slastí bude na sedačce kroutit. Povedl se i cásting, kde Ben Foster jakožto Žižka je sympaťák a leadra jsem mu v pohodě věřil, ale Roland Møller tu však vítězí. Já osobně si stojím za názorem, že skvělý záporák je důležitější než hlavní hrdina a v tomhle případě si Jákl nemohl vybrat nikoho lepšího než Møllera. Ten chlap se narodil pro role villainů ( nedivil bych se kdyby byl Hajzl i v reálném životě, protože má na to i xicht) jeho předešlé filmy R, Severozápad, Motýlek, V písku: Příslib svobody, jest vzorným důkazem. Každou scénu si tu urval pro sebe, jde z něj respekt, je EVIL a přejete mu smrt. Bavil mě i Matthew Goode, který si zahrál slizkého hada, Sophie Lowe jakožto jediná ženská postava, ale je nádherná, silný ženský charakter, která se stará i o emoce a Michael Caine i na malém prostoru dokáže vykouzlit úsměv na tváři. Čeští herci zde nemají tolik prostoru, dá se říct, že jde spíše o camea. Líbilo se mi, že zde Jana Žížku trefně vystihli jako frajera přes intriky a lsti ( parádní bojová strategie a bojové taktiky tu hezky fungují). Líbila se mi i kamera a atmosféra tamní doby je tu zachycena velmi věrohodně. Je to špinavé, brutální, nekompromisní, syrové a velmi naturalistické ( dojde i na kozy!!). Připomene nedávného Seveřana. Gore je tu na velmi vysoké úrovni. ( Konečně pořádné GORE i v ČR, tomu říkám událost století). Uřízlé hlavy, useknuté končetiny, podřezané hrdla, krev cáká všemi směry a hlavně na mě, takže euforie dosahuje naprostého vyvrcholení. Při scéně se lvem jsem nadšením zařval, to byl takový masakr, že jsem si okamžitě vybavil tygra z Army of the Dead. Klobouk dolů, to byla epická scéna jak prase. Potěšila mě i skvěle gradující a epická bitva při akčních scénách, která tu skvěle pasovala a přidala na napětí. Nakolik je film historicky přesný netuším a vrtat se v tom může jen bezohledná Peacha, já se však bavil výborně. 8.5/10.

plagát

Sirota: Prvá vražda (2022) 

Esther is Back! Prequel samozřejmě nedosahuje kvalit kultovního originálu a byl to předem prohraný boj, ale i tak musím uznat, že jako psychothriller to funguje relativně solidně. William Brent Bell po The Boy natočil svůj druhý nejlepší film a snaha se mu upřít rozhodně nedá. Sledujeme Leenu Klammer, která uteče z ústavu ( docela slušný masakr hned na úvod), která se chytře infiltruje do jiné rodiny a vydává se za jejich ztracenou dceru. Vizuálně to působí béčkově, ale až tak mi to nevadilo. Herecké výkony jsou ucházející a celá ta rodina je poměrně dost zvrácená, což se mi zamlouvalo ( některé dialogy jsou nečekaně dost ostré). Hlavní zvrat, který příjde v první polovině je šikovně vymyšlený a celý film okamžitě nabere jiný podtón a psycho atmosféra se hezky stupňuje. Filmu trochu kazí fakt, že jde o prequel, takže víme, že Esther se nic nemůže stát. Gore mohlo být výživnější, ale o to tu až tak nešlo. Já se bavil, byly tu prvky, které se mi hodně líbily, některé věci mohly být naopak lepší, ale ve výsledku převládá spokojenost. Lehký nadprůměr. 65%

plagát

Jen na skok (2022) 

Obstojný a neurážející Thriller z Netflixu. Režisér Babak Anvari je pro mne celkem břídil. Jeho dva hororové zářezy jsem protrpěl ( Under the Shadow a Wounds), ale jeho třetí film je relativně uspokojivý a možná do budoucna může Anvari ještě překvapit. Film se zaměřuje na mladého muže, který se vloupává do domů bohatých lidí a vymaluje jim bejvák Graffiti, ale v jednom sklepě u jednoho pána narazí na něco nepříjemného a to může ohrozit jeho i jeho blízké. Film sice není příliš originální je kombinací vícero filmů ( Don´t Breath a různé Home Invasiony), ale je rozhodně zábavný, napínavý, hezky natočený s fajn zápornou postavou ( o které se sice nedozvíme tolik, kolik se žádá) a potěší i zvrat ve středu filmu, který je rozhodně nečekaný. V průběhu došlo i na pár lekaček, které zafungovaly a lehce zamrzí, že finále není dostatečně intenzivní a vyhrocené, je poněkud odfláklé. Celkem mě mrzelo, že se film vyhýbá násilí ( jedna porcovací scéna si o to vyloženě říkala). Anvari ještě má, co zlepšovat, ale na nudný večer je I Came By dostačující. 6/10.

plagát

610 metrů nad zemí (2022) 

Nepříjemná úzkost a intenzivní Survival VERTIGO! Fall je nečekané překvápko, které se může zařadit mezi Vertige, Gold, Frozen, Lonely place to die a další. Scott Man není až tak kvalitní režisér, ale béčkové filmy mu jdou a v těchhle vodách dokáže občas vykouzlit fajn věci. ( Turnaj Zabijáků je guilty pleasure jak kráva a Linka č.657 bylo taky fajn) a Fall se rozhodně neztratí. Příběhově je to sice přímočaré, ale to vůbec nevadí, tady jde o jiné atributy a ty fungují bezvadně. Becky a Hunter jsou nejlepší kamarádky, které se rozhodnou pokořit 610 metrů vysokou rádiovou věž a mají k tomu celkem pádné důvody. Úvod je lehce pomalejší, ale výrazně to nevadí, jakmile se děvčata přiblíží k věži, tak začne hodně nepříjemná a úzkostlivá podívaná, kde lidem trpící akrofobii se bude dělat zle a vykroutí si prsty na nohou. Obě slečny jsou sympatické a poměrně inteligentní, takže veškeré pokusy o záchranu jsou velmi uvěřitelné a dávají smysl. Človek by si myslel, že režisér natočí jen čistý horolezecký Survival, ale stihl tu zakomponovat i jiné prvky ( dvě nepříjemné a atmosférické noční můry), trochu brutality a Supy! ( ti zde mají docela dost prostoru a jsou hodně nepříjemní) a došlo i na nějaký zvrat, který rozhodně potěšil. Atmosféra, adrenalin a napětí zde funguje prakticky po celou stopáž a díky skvělé kameře a hlavně velmi intenzivní hudbě je z toho krásně nervy drásající Thriller za malý peníz, který funguje i baví a mně to bohatě stačí. 7/10.

plagát

Notre-Dame v plamenech (2022) 

Rekonstrukce národní katastrofy z roku 2019, kde vyhořel symbol Paříže Notre-Dame. Jean Jacques Annaud je zkušený režisér, ale nutno uznat, že jeho síň slávy byla 20 let zpátky, ale zvolil si poměrně atraktivní látku, která si o filmové zpracování říkala, byť si to pojal po svém a to mi až tak nesedlo. Ve filmu není žádný hlavní hrdina, takže se nedá moc komu fandit a film kvůli tomu postrádá i jakékoliv emoce, což je docela zásadní problém. Natočeno je to skromně, look mi občas přišel celkem televizní, ale výrazně to nepřekáželo. Zrod samotné katastrofy je pojat slušně a rozhodně se jedná o vysokou nedbalost pracovníků. Něčemu takovému se správným přístupem se rozhodně dalo předejít. Stopáž mohla být kratší, sledovat hodinu hasiče hasit oheň začne být trochu ubíjející, kor když tam nikdo nezařve. Vidět by se to nejspíš mělo, ale, že bych se při sledování vyloženě bavil říct nemohu. 5/10.

plagát

Po čom muži túžia 2 (2022) 

První díl mi přišel zábavnější a zajímavější, ale v rámci českých komedií pořád lepší průměr. Langmajer si svou roli užíval, ale občas byl na hranici trapnosti, což vzhledem k námětu se dalo čekat. Nejzábavnější mi přišla pasáž na stavbě, tam jsem se nasmál dost. Neurazilo, nenadchlo, ale pobavilo. 55%.

plagát

Šťastně až do smrti (2022) 

Netflix překvapil slušným Dánským Thrillerem o nevěře. Film začíná jako klasický Drama/Thriller o manželském páru, kde vše zdá se být v pořádku, dokud manželka nezačne manžela podezírat z nevěry a samozřejmě manžel milenku má. Líbí se mi, že se to nechová jako klasický Thriller o nevěře, ale rozplétá daleko větší a zajímavější mysterium, díky kterému je film patřičně dost nepředvídatelný. Je zajímavé jakým směrem se film nakonec začne ubírat a ten vyloženě první zvrat dokáže správně šokovat ( ty nadcházející potěší taktéž). Dá se říct, že funguje i atmosféra a napětí, dojde i na menší krimi vyšetřování a docela inteligentní rozhodnutí manželky. Díky hravému scénaři, slušným hercům a fajn atmosféře je z toho poctivá žánrovka, která by neměla nikoho urazit, naopak většinu dokáže potěšit. I přes pomalejší tempo mě to velmi bavilo. 7/10.