vyfuk

[FEBIOFEST] Zase dlouze, zase ale zajímavě. Rumuni trochu mají určité škatulky i skrze Judeho, ale zde máme trochu jiný případ. Je to rozehraná symfonie policisty, který má geniální plán. Ale na co vlastně? Na pomstu. Oukej. Film hodně dlouho vede směrem, u kterého si nejsme jisti, o co jde. To je právě dost zmatené, jelikož přehlídneme důležitosti na začátku, které jsme měli za nedůležité. O to více jsme ovšem překvapeni, že tu byl celou dobu nějaký plán na pozadí. Za mě dílo, které posouvá žánr někam dál, až na to, že občas máme dlouhé záběry ažaž, zbytečné scény nikam neposouvající děj (celá anabáze s autem) a divné mini blbosti, kdy chlápek je ochoten zapálit svět kvůli přítelkyni a zastavuje kvůli kočičce. Obecně je film hodně zajímavý tou pointou a vyprávění. I když nás hodně vede zbytečně na zcestí a obsahuje divné pasáže. Hlavně je tak komplexní, že pochopit ho na první dobrou a spojit si vše je skoro nemyslitelné. Tam tvůrci si mohli dát asi, co chtějí, jen aby to vypadalo cool a i tak nedávalo smysl. Nicméně stále je zde ten celek. Na závěr Febiofestu hustá tečka.

[FEBIOFEST] Tento film byl prostě jasný. Lahůdka. Jednoduchá a další americká nezávislá věc, která jasně vytyčila hranice, kde se bude pohybovat a ono to fungovalo. Je smutné, že jen kvůli tomu podle mě, že film má trans tématiku, tak nemá moc dobré hodnocení, a přitom tam není skoro vůbec ani pushovaná nebo vnucována. Je tak tak, jak to je. Uznávám, že je to trochu klišé, že v nějakých charakterových částech jsme mohli dostat víc a taky finále mohlo být víc vyhrocenější. Každopádně to byl dost jasný film, který nenabízel žádné Šalamounovo hovno a měl jasný směr. Zahn se konečně objevuje i ve vážných projektech a nečekaně mu to sedí i sluší i s jeho humornou personou. Za mě super. Oddych na plné čáře.

[FEBIOFEST] Dokážu si představit, že film si někoho najde. Je to svá záležitost. Jenže být svůj odtahuje nějaké lidi. Bohužel já byl jedním z nich. Kino jsem opustil po půl hodině s tím, že jsem tušil, že film se nevyvíjí nijak, jak by mi to dávalo smysl. Výmarská republika přitahuje zvláštní umění.

[FEBIOFEST] Tvůrci mluvili, že půjde o netradiční film, což jsem ten den v Česku slyšel už jednou a obojí byla docela pravda. Akorát zde vidíme vskutku syrový deprimující thriller, ze kterého vám může být opravdu až fyzicky špatně a je na tom vidět, že Křižka je vskutku talentovaný a nově nalezený umělec, který určitě bude mít, co nabídnout. Zřejmě bych určitý háček viděl v obsesi na takovéto filmy, kterým úplně neholduji, ale jsem rád, že není nutno vidět nějaké ty samé koncepční české filmy a můžeme vidět něco nového. Příběh je roztříštěný jako Pulp Fiction, akorát trochu po svém, což se zdá být lehce chaotické, ale dokážeme se v tom docela v pohodě najít. Kde už bych viděl určitý problém, že samotné finále nemusí dávat s úmyslem postav nějaký jasný smysl, což zase v celku zbytečně škodí. Nakonec bylo i zajímavé vidět Kozuba, který se snaží odprostit od komické škatulky, což mu jde snadno, protože je skvělý herec, ale dost lidí, kteří na tuto změnu nejsou připraveni mohou být dost šokováni. Film je to drsný, který si ovšem ne vždy libuje v explicitním násilí, což beru, každopádně nejde přímo o můj šálek kávy. Křižku bych strašně rád viděl v lehce umírněnějším filmu. Ale jsem rád, že český film jde někam jinam.

[FEBIOFEST] Opět nějaký ten lehký debut, který ještě ke všemu je ze západoevropské produkce, ale realizovaný v USA. Což ani tolik nehraje roli jako spíše to, že otisk do filmu je zapůsoben dobrým způsobem. V rámci hudby, atmosféry i herců jde o silný projekt, který dokáže oslovit s nějakým příběhem o zlepšení lidské povahy. Bohužel jsou zde takové zvláštní nedostatky toho, kdy postavy otočí své vnímání o 360 bez nějakého většího nátlaku nebo ukázání jejich proměny. Hodně divně je i děravá postava kněze, která jde neustále ode zdi ke zdi a trochu je vytržená z vesmíru, který film buduje. Na závěr jsem možná čekal nějaký plot twist nebo vysvětlení, jenže bohužel žádné nebylo. Zrovna zde jsem si dokázal film představit, že by nám nabídl o dost více, což se mi za poslední dobu moc nestalo. Nicméně nakonec to bylo příjemné vyprávění takového toho amerického nezávislého filmu a to mi sedělo. Zrovna zde mě mrzí, že jsem opět nestihl začátek filmu, jelikož bych si to užil celistvě a nemusel trpět na filmu, u kterého jsem měl spíše potřebu usnout.

[FEBIOFEST] Velice lehký film, který se nesnaží jít v nějakých intelektuálních šlépějích, ale vše říct na rovinu. I když ta rovina je taková ta, se kterou rodiče chodili do školy. Film je dosti ladně vyprávěný, i když to, co se v něm děje není mnohdy nijak zásadní nebo převratné. Bylo vsazeno taky konečně na to, že gay láska není jen mezi mladými, což podtrhl galantní Firth a energický Tucci. Když oni dva mluví, umí to být doraženo vtipnými komentáři, které jasně ukazují jednoduchý a efektivní humor. Finální část je v celku dlouhá a zajímavá, nicméně její konec je takový, že moc není. Když člověk zřejmě pochopí, co nám básník chtěl vyveršovat, tak zjistíme, následuje scéna, které to zabijí v opak a konec tak pomalu nedává smysl. Škoda zabijáctví, které padne přesně. I tak jsme opět dostali tak trochu jednoduchý a jasně čtivý britský film.

[FEBIOFEST] Tady se asi hlavně dá vypíchnout nápad. Dívat se na trochu vesnický horor, který je dobový, specificky k první světové válce je vysoce zajímavé, ale ve svém výsledku divné a nic nevypovídající. Jenom podle prvního bodu obratu bych snad tipoval, že film poběží nějakou půl hodinu a pak musí skončit. My celou dobu bloudíme v lokaci, která má svoji atmosféru a i svůj humor, ale filmu zvláštně nejvíce ubližuje to, že se nedokáže rozhodnout, zda je to úplná komedie nebo úplný horor a proto dívat se na toto je někdy dost komplikované a zmatené. Hlavně když vztah dospěláka s desetiletou je někdy pojat až divně stísněně. Asi hlavním bodě divnosti je to, že film moc nevysvětlí rozestavěné podklady a ve výsledku ani nijak nekončí. To už je dost samo o sobě odsouzeno k záhubě.

[FEBIOFEST] Zpocení Němci a Chor... Kosovák útočí. Z toho už jenom v provopočátku je tísně. Jsme V Německu, kde může být léto, ale někdy to spíše vypadá na nějakou Afriku v největším dusnu. Ohledně rozehraných karet je zde docela zajímavé vedení režie. To je totiž dosti precizní a vede nás v náznacích i v celku dobrým směrem až k vrcholu, kde to trochu kolísá. Viz to, že vlastně ani nevím, co bylo poučením nebo pointou filmu. Je to v rovině spekulací a domněnek, ale ty jsou mi dost k ničemu. Dost mi to v lepším slova smyslu připomnělo nedávnou karlovarskou Sborovnu s uzavřeným kolektivem a takovou malou, ale údernou hudbou. Až na to, že v Exilu jsem schopen cítit otisk logiky a normálnosti. Každopádně i tak je zklamáním ono pouhé naznačování něčeho k pointě, co nás nakonec stejně svede do toho, že nevíme o čem je řeč a co oním smyslem je. A to chybí filmu k dokonalosti. Ale bohužel i přes zvláštní nerovnosti a zbytečnosti záběrů a odvádění pozornosti i k lehké nadprůměrnosti.

[FEBIOFEST]  Spíše než jako film, to působí jako reportáž do nějakého online deníku nebo YouTube videa. Film nás hned vhodí do nějakého chaosu, který se vtipně ukáže být tím jediným větším problémem. Kupodivu i z nějakých vzpomínek na videa z Číny, Ameriky a podobně mám větší hrůzu než přímo z reportáže z epicentra dění. Zároveň nevím, jestli je to kulturou, ale někdy mi přijde, že Číňani nemají problém mluvit o nemoci a pak mluví o koláčích. Nevím, zda je to chyba titulků, ale mnohdy se zdá, že účastníci jenom plácají nesmysly. Je zajímavé, že pod hrůzou komunistické Číny něco takového vůbec vzniklo a vlastně i na jejich národ je zde jiný náhled než třeba z nedávného Nebe. Obecně vzato se poté film zdá být dosti zdlouhavý a nic nevypovídající, protože se vždycky někam přesměruje a jen zaznamenává chaos. Jak jsem už řekl, dobré do reportáže nebo YouTube videa. Ale do filmu pro kina vcelku těžko.

[FEBIOFEST] Trochu podobný zážitek jako při Varech na Rozkoši, ale trochu jinak. I když na sex taky dojde. Snaha dosáhnout výšin (haha) za každou cenu, ale poté vyrozumění, že tomu asi tak není, a nikdo si nechce takto zničit život. Nějaké morální zásady a psychickou změnu této postavy v tomto filmu však tolik nevidíme. Taky jako nedávní panicový návštěvník Alp jsem byl dost zklamaný z nevyužití potenciálu těchto hor. Nicméně právě onen morální neposun je to, co zde nejvíce ublížilo, protože film tak nějak potom nedává smysl svým finále. I tak to bylo další takové psychické nebo sociální drama, které na festivalech vždy očekávám a i když toto je spíše čajíček, tak stále to funguje dobře.