Exil

[FEBIOFEST] Zpocení Němci a Chor... Kosovák útočí. Z toho už jenom v provopočátku je tísně. Jsme V Německu, kde může být léto, ale někdy to spíše vypadá na nějakou Afriku v největším dusnu. Ohledně rozehraných karet je zde docela zajímavé vedení režie. To je totiž dosti precizní a vede nás v náznacích i v celku dobrým směrem až k vrcholu, kde to trochu kolísá. Viz to, že vlastně ani nevím, co bylo poučením nebo pointou filmu. Je to v rovině spekulací a domněnek, ale ty jsou mi dost k ničemu. Dost mi to v lepším slova smyslu připomnělo nedávnou karlovarskou Sborovnu s uzavřeným kolektivem a takovou malou, ale údernou hudbou. Až na to, že v Exilu jsem schopen cítit otisk logiky a normálnosti. Každopádně i tak je zklamáním ono pouhé naznačování něčeho k pointě, co nás nakonec stejně svede do toho, že nevíme o čem je řeč a co oním smyslem je. A to chybí filmu k dokonalosti. Ale bohužel i přes zvláštní nerovnosti a zbytečnosti záběrů a odvádění pozornosti i k lehké nadprůměrnosti. (20.09.2021)

Téma filmu vynikajúca, scenár relatívne vydarený, ale zároveň považujem za veľkú škodu, že tu zostáva množstvo nezodpovedaných otázok. Film z pohľadu slušného a integrovaného kosovského azylanta, ktorému zrazu začne niekto hádzať polená (resp. krysy) pod nohy, vytvára zaujímavý koncept a veľký priestor na zamyslenie. Xhafera sa zmocnila poriadna posadnutosť a paranoja, takže to výrazným spôsobom eskalovalo celkovú atmosféru príbehu. Nič to však nemení na finálnom posolstve filmu. Škoda toho záveru - kvôli tomu len 3* (ale malo to našliapnuté minimálne na 4). (09.04.2024)