vyfuk

Velice intenzivní film s vážnou tématikou, která se zde využívá jak osvětově, tak i formou, která bez problémů zaujme. Silné, úderné s velice sympatickými reálnými lidmi o křehkosti žití. Skoro se stydím, že jsem se v rámci tématu cítil u filmu tak dobře.

Milý film o tom, že jít si za něčím je lepší než sedět na perdeli a civět jak cyp. V rámci natočení materiálu nemohu nic vytýkat, jen asi podotknu, že mě styl a příběh tolik neuchvacuje, ale poselství a zpracování je jednoduše super.

Dexter se vrací po skoro deseti letech, aby vlastně nám opět zlomil srdce. Tohle je v mnoha ohledech srdcovka, jenže poslední série, i když vypadala lukrativně mnohdy žije z toho, že vsází na jednoduché věci pojaté jako z béčkového Netflix seriálu. Rozhodně bych ale nemohl říct, že jsem se nebavil. Problém je opět poslední díl, který vše pohřbívá v tom, že je naprosto nelogický a rozumy tam rozdává postava, která do půlky série byla ultimátně nesympatická a psychopatická. Celkově je to dost zvláštní a hlavně i linka s Batistou je vlastně nedodělaná. Je možné, že jedna postava dostane vlastní seriál, ale jen z důvodu nesympatičnosti mě to mine. Návrat není k zahození, ale poslední díl jde dost mimo a tím pádem já jsem skoro více spokojenější bez této série.

V celku milý a vlastně dost dobře konstruovaný projekt, který reflektoval dobu, která není tak dávno a byla dost krušná. Sice v něčem je to přemrštěné až to bolí, ale stále to funguje i dnes jako hezké memento stvořené logickou tečkou jako z Evenžrs na konci.

Před pár lety jsem zamýšlel takový dokumentární projekt. Vypadal velice slibně, a že by mohl mít potenciál. Potřeboval jsem ale něco, co by tam bylo zajímavé, nějaké dramatické zvraty a podobně. A ty nenastaly. Takže projekt šel po desítkách hodin práce do koše. I to se může stát. Akorát ten rozdíl mnohdy je v tom, kdo co pošle ven a co ne. V celku líbivý námět kamarádů na rybách končí bohužel jen jako nějaké záběry z dovolené bez jakéhokoliv přínosu. Jako reportáž nebo foto dokumentace by to dopadlo lépe. Tam kde se děje něco zajímavého, jako úlovek ryby nebo háček v ruce se autoři moc nesnaží ani z toho něco víc ukázat nebo hnusně řečeno vyždímat. A přitom to byly nejzajímavější momenty filmu. Tohle bohužel nikdy nemělo být venku.

Trochu chaotické vybarvení života v postižené rodině a to jak se život s nimi nemazlí. Je to vlastně super sonda do tohoto světa, nicméně mnohdy zbytečně odskakující od tématu, jelikož se nezdá jasné, co je motivem toho celého.

Po Cuaronově Romě se vydává trochu víc na sever. Oba sentimentální filmy, oba černobílé. ale oba hrají n jinou notu. Mezitím, co fantom z Mexika nám  přenáší sice utahanou, ale velice poutavou prvotřídní filmařinu, zde máme sbírku sentimentálních obrazů, hezkých obličejů, dobové hezké muziky a to je vše. Filmařina je  upozaděna navzdory sentimentu, který začíná  být brzy otravný a nikam nechodící. Moc žádný příběh, jen odraz nějaké doby v sépio filtru.

Neuvěřitelně jemný a senzitivní film, který opět trochu vyzdvihuje taková ta akademická témata a snaží se na nich zapůsobit, ale toto je ten případ, když rodina všech neslyšících vlastně působí příjemně a autenticky. Navíc vtipně i dramaticky, jak se patří. Spousta scén chytne navíc u srdce včetně otce, který pochopí, co hudba pro lidi znamená a taky jak dcera ke konci vysvětluje, co hudba znamená pro ni. Hlavně významem. To jsou opravdu silné scény, které působí správně. Jones je v roli skvělá a byla by super, kdyby se jí zde více nastartovala kariéra, jenže i zde mnohdy zbytečně tlačí na ten svůj nechápavě opovržlivý kukuč, který se v mnoha případech vůbec nehodil.

Dva díly a dost. Nulová potřeba vědět jak to dopadne. Tohle mělo být venku skoro deset let zpátky. A možná ani tenkrát by to nepadlo na úrodnou půdu.

Asi to nejlepší, co němý film nabídnul. Ale já na to prostě nikdy asi tolik nebyl.