vyfuk

[KVIFF 2022] Uřvaný, tichý, melodický, úderný a podobenský film jak má být. Vyhrávky s režií a příběhem, který do sebe zapadá, je silný, má logiku a drajv (bez kára). Jasně vytyčené body toho , co se děje, kdy nádherně zde vidíme ukázku nezávislé Ameriky, která kombinuje zajímavý příběh i nějaké poselství. Kelly kupodivu za mě v perfektní formě a hudba k filmu zcela na místě. Dobře vypracovaná záležitost, která je dle mého dost podhodnocená.

[KVIFF 2022] Já ten argentinský humor asi moc nechápu. Nebo asi tu otevřenost. Nic proti ní, ale tízovat si prdele žaludy je oukej a potom skutečná penetrace nebo felace je no go. To je asi stejně logické, jako směšné. Alespoň z mého kontextu. Nuda jak Brno. Formát na dvacetiminutový, jasný a úderný film se zde tahá do celovečeráku, který ke konci už spíš nasere a jen se modlíte za brzký konec. Když se vytvoří konflikt, který by šlo řešit, tak se to zamete a radši se budeme nudit dál. Za co, Argentinci, za co?

[KVIFF 2022] První a jediný film, ze kterého jsem letos odešel. Asi zbytečně, ale na mě už to bylo moc. Alpy miluji, ale ani dvou minutové čumění na zelenou trávu nic nezachrání od toho, abych dal baladu o životě na horách. Kdyby to nebylo dlouhé jak rok a v tak horší čas, asi bych to zvládl. Takt budu jen vzpomínat. Zajímavé provedení, zajímavé lokace a asi i celý příběh, ale ta statika všeho je záživná jako sraní v Amazonii v monzunové sezóně.

[KVIFF 2022] Jako téma oukej, už jsem se ale bál, že se nezbavím těch neustálých záběrů na ksichty, které jsou asi stejně činné jako Zeman rok před koncem druhého období. Hodně zrnitý, únavný film, který nás zavede mezi sexuálně závislé ženy bez toho aniž by to mělo nějakou pointu nebo příběh. Má to obřího pavouka. Jako wtf? Film v něčem naprosto vyzdvihovaný a v něčem tak moc o ničem až to bolí.

[KVIFF 2022] Vary každý rok přinesou nějaký film s dítětem, které je zapotřebí vrátit do sociálních kolejí. Ať už to byl skvostný Narušitel systému nebo dojemná Jiná smečka, tak letos to je tato Dalva. Udělat takový film se zdá být jako přes kopírák, jenže dát to dohromady není žádná sranda, aby to dávalo smysl a útočilo to tam, kde má. A přesně od toho se i já sám odpíchávám. Přes všechny ty scény, kde Dalva se postupně nalomuje, aby byla na své lepší cestě. Jak postavově, tak v rámci filmu celého. Pokud se takovéhoto křehkého a dobře natočeného filmu dočkám pokaždé, vím k čemu se vracet.

[KVIFF 2022] Ta multižánrovost začíná být v něčem dost otravná. Není to občas katastrofa, ale člověk de na film s tím, že ho čeká silné atmosférické drama, a pak se začne řehtat jako velikonoční náčiní. Polsko opět utočí v dobrém. Námět je zajímavý a když se dostává k prvním obratů, tak je jasné s čím budeme pracovat, ale později se to začíná zveličovat, zamotávat a být lehce nelogické. V částech kde film má být silný, stěžejný a podpůrný, tak to celé padá. Jenže jsem až moc asi tolerantní a pobavený natož, abych to nějak přímo hanil. Nakonec z toho nebyl špatný film, na kterém mě kupodivu právě vadila nejvíc ta žánrová schizofrenie.

[KVIFF 2022] Chápu ty reakce. A vlastně jsem s nimi na jedné lodi. Takový náročný pseudo-horor s vnitřnostmi a krví, kde se toho moc nenamluví a nic moc se neděje. Finální myšlenka je dost jasná, ježe dopracovat se k tomu skrze všechno je síla. Samo o sobě je zajímavé herecké obsazení, které se sehnalo tak jak je s podivem. Asi to už běželo pozdě na všechno. Náročnost si vybrala své, ale vydržel jsem. Těžce.

[KVIFF 2022] Zde se ukazuje, proč je tak dobré mít ženské režisérky. Možná protože dokáží do všeho vnést nějakou lehkost, nevinnost a éteričnost, které jen tak někdo nedocílí. Tento film je toho úkazem. Každý výlet, každý problém a každou překážku císařovny jsem sledoval s velkým zájmem, pobavením. Filmu opět lehce ubližuje délka, která není závratná, ale stejně tak není nejúnosnější pro každého v rámci provedení. Jsou zde momenty, které jsou jakoby vytržené, ale jsou minimální. Nečekané překvapení, která má trochu zvláštní závěr, ale vlastně je to docela i jasnou tečkou pro celou myšlenku. Symfonická filmová krása.

[KVIFF 2022] Na scénu se opět vrací Đuričićová. Nyní opět v takovém, tom pomalém srbském nebo celkově jugoslávském filmu, který jsem po minulých Varech dost zavrhl. Takže jsem si letos chtěl užít jen ten okrajový odér. A ono zase nejde o nic příšerného. Zažil jsem horší. Ta myšlenka je jasná, Pojato je to po svém. Utahaně a šedivě bez emocí, ale asi víme o co jde. Finální tečka je taky docela silná. Každopádně je to jeden z těch unavenějších filmů, ze kterého zbyde jen poselství.

[KVIFF 2022] Někdy je otázka, kde začíná komedie a počíná drama. Zde to je dosti mezi. Tragický příběh, který se udělal trochu s nadhledem asi tak jak to chtěl sám život. Asi se sluší říct, že zpracováno je to dobře. Možná je trochu škody ve zbytečně větší délce, případně v malý kontakt a vztah s postavou, o kterou se celou dobu jedná, že ani nevíme, jestli je vůbec záporák nebo je normální. A nevysvětlí se to ani do konce. Jen musíme věřit. Každopádně dynamika je na místě a celý film s námi pracuje na vysoce zábavné úrovni. A nejde jen o humor, ale zábavou myslím i to, že zajímavé téma bylo pojato zajímavě. A to se nestane vždy.