vyfuk

Watersova show je prostě nezaměnitelná. Dokument spíše dělá dojem hraného filmu. Autoři si neuvěřitelně vyhráli a je to na tom velice vidět. Prostřihy z show, které nám Waters ukazuje na vystoupení a i něco z jeho života dělají dojem toho co chce každá vidět. Crazy over the rainbow I am crazy

Room je neuvěřitelný film. Popisuje život ze zcela jiné perspektivy a ukazuje nám něco, co by se klidně mohlo stát a je zcela neuvěřitelné. Film získává na své poetice tím, že je popisován z pohledu malého Jacka. Toto dílo je však v jistém pohledu otravnej, ale nějak to házím za hlavu. Na tomto počinu je vážně něco speciálního. Už jen za tu originalitu musíme být na větvi. Film Oscara asi nezíská, ale je to ten klasickej festivalovej film, který dobije nejedno lidské srdce.

Další z mé jízdy vstříc k letošním Oscarům. Tenhle film není špatný. To se říká o takových těch holkách, které jsou naprosté rašple, ale stejně jim řeknete, že ten anál byl super. Ne teď vážně. Film má jistou pointu příběhu. Kdo by jen nechtěl koukat na příběh dívenky, která jede žít do Brooklynu a vezme si italského hřebce. Je to lehce inteligentnější love story. S tím, že se stejně vrátí do Irska a tam zaplete hlavu jinýmu hošanovi. Když si to tak vezmete, tak hlavní postava je docela píča. Jako není asi špatné něco takového vidět, může se to pyšnit těmi nominacemi, ale pochybuji, že by v hlavních kategoriích něco obhájil. Zvlášť proti Revenantovi. Možná Ronan něco dostane a to jenom protože nominace pro jiný herečky stojí i za větší guvno. Jo a ano, všiml jsem si. Fakin Domhall Gleeson. On je tam. On tam fakt je. Tak chlap, je všude. On je jako NSA, on je prostě všude. Ale je to zase dobře. On talent má a je dobře, že ho využívá. Jimmy Falla fom thi Frst Oda.

Knoflíkáři je film, který pro mne nemá žádné opodstatnění a smysl. Film nám představí různé povídky, které mezi sebou mají nějakou malou spojitost a Zelenka tím nám chce zahrát do noty, abych se za některé věci cítil ohledně filmu a osudech "hlavní" postav. Nevyčítám Zelenkovi, že tento film natočil, v podstatě mi to přijde jako klasická Zelenkovina, ale není to to co jsem doufal, že uvidím. Natož, že že Zelenka považován za jednoho z největších filmových tvůrců naší země a musím před ním smeknout klobouk, jelikož i v dnešní době si drží jistou soudnost a jeho filmy jsou stále dobré, tak toto byla upřímně hovadina. Tož se omlouvám, ale snad mne Zelenka potěší něčím jiným.

Není to nic extra. Spíše je to film, který se hodně snaží švihat nějakou tu vtipnost do filmu. Svým způsobem z ní vznikly dnes již kultovní hlášky, ale duo Smoljak a Svěrák mají na svědomí mnohem lepší díla, a hlavně vtipnější, ať už Cimrmanovo divadlo a nebo i jiné filmové projekty a to i Svěrákovy sólové. Tohle bylo asi spíš něco, co pánové vyhrabali z jejich jiných scénářů a her a nějak jim to přišlo divný strčit do přímo jejich projektů a tak to šoupli Podskalskému. Ale jako on to zase není špatný počin, nicméně jak by řekl sám Smoljak: No jako bylo to dobrý, ale že bych to musel vidět dvakrát?

Na debut takového filmového virtuóza jako Stone to jde v celku dobře. Film dává smysl, má dobrá, leč v některých ohledech smyslu zbavující příběh. V porovnání s jinými filmy v celku slabota, ale pořád to není něco za co by nás lidé ze Salvadoru měli střílet.

Trumbo popisuje úžasný příběh amerického scenáristy, který je hold spíš na rudochy no. Dobře udělané role a skvěle udělaný počin v celkovém měřítku. Cranston odvedl skvělou práci.

No... tenhle film asi ukazuje další americký průser. Nebo tedy, abych tak řekl, tak se Amíci nějak rozhodnout nakonec vstoupit po Pearl Harbor do války a oni se rozhodnou také bojovat s Japonci u Pacifiku. Popravdě, kdybych o tom nevěděl, tak ani nepoznám jestli to má být Pacifik nebo Vietnam. Tenká červená linie je vskutku prapodivný film. Už jenom protože má neuvěřitelné obsazení, které v jistém ohledu bere dech. Je až neuvěřitelné kolik herců se v něčem takovém může objevit. Film pokračuje v prapodivnosti svým pojmutím příběhu a zároveň délkou. Film si hraje na filozofická moudra a poučky, ale ty se spíš ukazují jako nuda. A co samé koresponduje s délkou. Pokud film dokáže svou stopáž nějak plně využít, jsem pro. Ale pak zde jsou případy, které nestojí skoro vůbec za řeč. Mezi nimi je i tento počin. TČL rozhodně není špatný film. Svým provedením a způsobem natočení je to super podívaná, ale ony by stačily blbý dvě hodiny. Klidně i méně. Plusové body dávám za zpracování a hvězdné obsazení, ale že by mne opravdu film nějakým způsobem oslovil. To zase jako prrr.

Druhé zhlédnutí: Nelítostný souboj byl film, který jsem si na první pokus moc neužil. Přišel mi dlouhý, bezbarvý a nečitelný. Asi jako koukat na babu z playboye v mlze jako od Stephena Kinga. Mann má na svém kontě nějaké škobrtnutí, ale kupříkladu tento film mu až neskonale moc triumfuje. Veškeré herecké výkony jsou provedeny skvěle a film má najednou jakési kouzlo, které panuje okolo oněch filmů v TOP 300. Sám teď nemám moc čas na to, abych se nimral ve filmech, které jsem již viděl. Obzory by se měly rozšiřovat a ne připomínat. I tak jsem za nějaký ten filmový flashback rád, protože tento film si to zasloužil. Nový je vždycky lepší.

Kruh od Olivera Stona o válce ve Vietnamu se pomalu a jistě uzavírá. Četa je asi dokonalost sama o sobě, Nebe a země je takový lehký doplněk, který nám ukazuje věc z jiného pohledu. A tohle přeci jen taky. Film dle mého také ukazuje lehce jiný pohled. I když opět musím zkritizovat stopáž filmu, která by mohla být klidně kratší, ale v těchto ohledech nám chtěl Stone ukázat jak se voják dostává až na úplné psychické dno. Jeden z těch lepších o Vietnamu a jeho následcích. Zlepšení tvorby pana Stona po menších předchozích neúspěších.