VOD (2)
Obsahy(1)
Dokumentárno-koncertný road-movie, ktorý vznikol počas veľkolepého turné zakladajúceho člena skupiny Pink Floyd Rogera Watersa. Film zachytáva jednu z najprepracovanejších javiskových produkcií v dejinách populárnej hudby, postavenú na kultovom albume skupiny Pink Floyd "The Wall". Rovnako ako album, i jeho javisková podoba sú takmer výlučne dielom Rogera Watersa, ktorý sa v nich vyrovnáva so svojimi osobnými traumami, vrátane ťaživého dedičstva muža, ktorý je v troch generáciách mužov svojej rodiny prvým, ktorý nezahynul vo vojne. Práve v tejto osobnej histórii má korene Watersov neúnavný a konzistentný pacifizmus a zárpveň nedôvera k autoritám, ktoré sá vinú celým jeho dielom. (RTVS)
(viac)Videá (2)
Recenzie (106)
Pink Floyd si odjakziva potrpeli na vizual pri koncertoch,v podstate ich tie projekcie preslavili a v kombinacii s kvalitnou muzikou tam neni co riesit,,,jasnych 5 hvezd,CZ titulky mi sice miestami pripadali,ze rezia pri titulkovani pozerala uplne iny film,ale na vysledny dojem to nema vplyv.Skoda ,ze sa na podobny projekt nedali presvedcit brnenski Progress 2... ()
Amazing! Vzpominka na uzasny zazitek The Wall (15.4.2011 live u nas). Liam Neeson a jeho par milych slov na uvod. Pak uz jen a jen Roger Waters a jeho uchvatna hudební a vizualni show. Nektere strhujici momenty, z kterych behal mraz po zadech. U Comfortably Numb, kde opet nebylo mozne nevzpomenout na Davida Gilmoura...clovek zapominal dychat, proste nadhera. Tear down the wall ! Na zaver ocekavany prijemne uvolneny dialog Rogera a Nicka Masona a odpovedi na otazky fanousku. Vzpomneli Ricka Wrighta a jeho smysl pro humor, padlo i jmeno Davida Gilmoura a Syda Barretta. Skoda jen, ze vecer je tak kratky. PF - Music meho srdce! ()
Ačkoliv stále ještě patřím k mladší generaci, hudba Pink Floyd mě už nějaký ten rok inspiruje a fascinuje. Na živém tour Waterse jsem nebyl a proto jsem bez váhání kupoval lístek na The Wall již v předprodeji, abych si ono legendární stavění a bourání zdi mohl užít na vlastní oči a uši alespoň na velkém plátně. Příběhové pozadí desky The Wall zná asi většina fanoušků, ale i pro příležitostné posluchače je film dostatečně srozumitelný na to, aby pochopili Watersovy pocity, prožitky a myšlenky, které emočně vrcholily při epickém Comfortably Numb. Závěrečné půlhodinové odpovídání na otázky fanoušků v již odlehčené atmosféře bylo už jen příjemným bonusem, který završil tuto unikátní projekci. ()
Působivé? Rozhodně. I pro nefanoušky Pink Floyd (mezi které rozhodně patřím, vždyť já znám The Wall) nabízí film dost zábavy a vizuální působivosti. Na rozdíl od filmu zde není takový tah na bránu (návraty k Watersově cestě za "mrtvými") a je citelně sestříhán z několika koncertů. Takže nejde o jednotný záznam z jednoho koncertu, ale výběr toho nejpovedenějšího, co dohromady dá jeden koncert. Bohužel jsem vždy žil v tom, že The Wall je skupinová věc, Waters mě skoro pořád přesvědčoval, že to je jeho one-man-show a to hlavně svým sklonem k přehnané umělé dramatčinosti gest. Hudebník skvělý, herec možná do němé éry:-). Závěrečné pomrkávání na fanoušky bylo příjemné, jen zase došlo k hodně citelnému stříhání otázek (otázka na bubeníka ohledně jeho hry a smích Waterse, že se na to těší, střih otázka pryč:-)). PS: pro mě stále filmové The Wall o kategorii výš, i dík genialitě Geralda Scarfa, která tu tolik nevynikla. ()
Tohle byla naprosto strhující a geniálně promakaná show! Vizuálně i hudebně famózní! Koncertní záběry fantastické! Byly tam i chvíle "zbytečně" patetické, které zřejmě potřeboval RW odventilovat, ale já myslím, že je to dobře. Lidé mají krátkou paměť, takže takováto názornost může být efektivní. To, že se zabíjí na všech kontinentech světa víme, ale kombinace konkrétních jmen a hudby Pink Floyd mě totálně sestřelila. Svátek hudby, povinnost, radost a dojetí. Úvodní řeč Liama Neesona se mi zařízla do srdce asi navždy. Byl to krásný večer! ()
Galéria (10)
Fotka © David Oppenheimer
Reklama