vyfuk

Asi po první půlhodině jsem byl téměř přesvědčen že to asi vypnu. Příběh mě téměř nezaujal, spíše by se dalo říci, že mě odrazoval. Asi ve druhé půlce to začalo být docela zajímavé. Bylo mi Alexe líto, co si musel vytrpět a nyní musel jako hodný trpět dál. Část příběhu zahrnující Alexe jako bezmocného byla pro mne mnohem lákavější než ostatní. Nakonec jsem si řekl, že to není tak špatné, i když ten konec nás může odkazovat na mnoho závěrů... na konci filmu jsem se musel i smát. Ani nevím proč, prostě jsem se smál.

Tento film je trochu úplně jiný kalibr, než jiné filmy Miloše Formana, i když je to trochu poznat, že je to jeho film. Ani jsem tomu ale dokázal uvěřit, žě něco takového natočil Forman. Muzikálový podtext do filmu neodmyslitelně patří, ale já sám si myslím, že by se bez něj dokázal obejít. Ale nadruhou stranu závěrová píseň ve filmu musí být. Velice smutný konec pro mne byl dvojnásob smutný. Toto sice ke kometáři tolik napatří, nicméně tímto filmem jsem oficiálně ukončil svou Pouť 300. Pouť byla pro mne někdy utrpení, ale někdy úžasná zábava. Asi nevíte o čem mluvím, ale podívejte se na můj profil, tam je vše. Nu 300 doufám že se ti povede dobře. Díky...

Němci vzali budoucnost pěkně zostra. Film trochu připomínající Čapkovské knihu mi ale tolik nesedl. Někdy jsem netušil jestli je někdo mrtvý a podobně. Neříkám, že to není veledílo na to dobu, ale mě se to prostě nelíbilo.

Pokud kniha je naprosto totožná s filmem... jsem s oběma verzemi naprosto spokojen. Film na mne dýchal samotného Shakespeara a dodal mi i chuť si jeho knihy i přečíst. Film byl vypracován zvláštním způsobem, který se od knihy zřejmě neliší. Tragédie s kapkami humoru a té romantiky krásně doplňovala film. Kdyby Willy knihu nenapsal a byl by vytvořen film s tímto námětem... lidi by to možná už nudilo, jak by lidé ožívali a zase umírali, ale Willy knihu napsal, takže to nikoho nenudí. Příběh už jsem znával z jiných vyprávění a také z Gnomea a Julie, což je také hezký námět, nicméně se konec velice převelice liší.

Nolanovští mě ohromili již mnoha filmy. Toto je film z doby kdy má pouť v podstatě začala. Tehdy jsem vlastně ani nevěděl že za těmito filmy nestojí jeden ale hned dva géniové z rodu Nolanů. Ještě dnes si dávám z filmu, některé útržky dohromady. Tento film natolik překypuje genialitou, že ho na poprvé ba ani na podruhé nedokážete 100% pochopit. Film s vámi zamává od začátku až dokonce a zajímavou ironií, je to, že i když kouzelníci jsou do jisté míry možná i odpůrci vědy a faktů... oni sami jsou jeden z nejgeniálnějších živlů naši planety. Nechápu že se k nám film nedostal dříve, kruci vždyť byl rok 2012 a ten geniální újm se mi pod roku dostal až po šesti letech? No, televize styď se! Kouzelnický svět nás zavede do řad zrady, lásky a především nepřátelství. Jen samotný konec by měl získat Oscara za nejlepší ukončení filmu. Rozuzlení záhad jak na Baleově tak zároveň na Jackmanově straně, bylo úplně strhující. Nolan natočil jeden z nejgeniálnějších snímků všech dob!!! "Chcete se nechat... podvést................................."

Nejznámější Chaplinovo dílo, mi konečně přišlo pod ruku a udělalo dobře. Krásný padesáti minutový snímek si mne hned získal pro svou láskyplnost a opět humornou gáži (i když ne tak humornou jako v Moderní době). Nejlepší Chaplinův snímek bych nepovažoval přímo za nejlepší, ale rozhodně jeden z nejmelpších určitě!

Kung-fu jsem výdal jenom z filmů. Snad se na mne nebude mistr Chan zlobit, ale Ip Man mě strhl. Hned po prvním souboji jsem věděl, že se bude na co koukat. Ip Man měl v sobě úžasné bojové umění a jeho zajímavý smysl a zároveň dokonalý příběh. Ip Man vás pro svůj příběh i neuvěřitelné a magické bojové umění stáhne k sobě a nepustí do konce filmu.

Mijazaki mě dříve potěšil Mnonoke a od té doby nebylo nic co by mě nějak extra zaujmulo. Cestu do fantazie jsem bůhví proč nějak odsuzoval a nechtěl se na ni podívat. I když se to opět neobešlo bez démonů a jiných potvor, mohu říci, že Cesta do fantazie měla své osobní kouzlo, které mě zaujmulo. Mijazaki asi nebude nikdy můj TOP, ale Mononoke a Fantazii zvládl perfektně a ke konci jsem jen trochu smutně vyčkával jak to kruci dopadne.

Psychu jsem se dlouho vyhýbal, protože horory nemusím. I tak jsem se duševně přemluvil a když už jsem se rozhodl zkouknout Osvícení, proč ne Psycho. Nakonec jsem se na film i těšil. Hitchcock mě ohromil Oknem do dvora a i Na sever severozápadní linkou, takže jsem věděl, že Hitchcock bude jasná kvalita. A pak to přišlo. Tušil jsem proč se Hitchcockovi říká "Mistr napětí", ale tady už jsem netušil, ale jasně věděl. Psycho vás nenechá ani minutu v klidu, vždy jste úplně zkoprnělí a vyčkáváte co bude dál. Hitchcock dokázal úžasně využít svou údernost a dodat strašidelným scénám, ještě větší strašidelnost. K tomu ještě na skvělá hudba, který mě strašila už jako malého z jiných filmů a seriálů. Zajímavé je, že konečný námět (rozzuzlení příběhu) se silně podobá jednomu mému vlastnímu nápadu (i když trochu v jiné formě). Dostali jsme to. Dostali jsme Psycho a žili jsme šťastně až do smrti.

Vyprávět Woodyho Allena jsem viděl jenom v Darebáčcích a teď přišel tento snímek, který mi úplně zamotal hlavu. Příběhy o tom jak se Woody a Diane snaží urovnávat svůj vztah a chtějí být nejvíce normální, mě velice zaujmuli. Woodymu samozřejmě nechyběla žádná prozřetelnost, aby neukázal svůj úžasný a nestárnoucí humor. Ani nevím zda Darebáčci či toto bylo lepčí, přeci jenom v tomto snímku se více odkazů na sex, což by nemuselo býti tak špatné, ale díky tomu se nemůžu s filmem chlubit před rodinou. Nicméně, perfektní výkony herců i režie a především scénáře, so good!