salisbury

Svět překrmen Jurou jsem zhlédl pln neočekávaného očekávání a musím říct, že mi nenabídl extra nic nového, krom nových aktérských tváří, ze kterých vyzdvihuji hlavně Chrise Pratta, Indiana Jonese na odpočinku v ZOOfilním parku. Srovnávat s Jurským parkem tohle asi nemá cenu, protože ten dle mě stále kraluje, hlavně co se týče trikových záležitostí převyšujících tuto novotinu, která již je celá digitalizovaná a je to bohužel občas hodně znát. Absence Stana Winstona zamrzí, neb by určitě přišel s lepším nápadem co se týče vizuálu hlavního záporáka. 3D vyzní efektivněji než pouhopouhá 2D projekce a pokud je po ruce hodně velký kbelík popcornu tak s ním si myslím, že zazáří úžasem i celý film. Já jsem bohužel viděl 2D projekci bez již zmíněného jedlého polystyrenu. Pokud tedy vyrazit na tento film, tak na 3D s kýblem kukuřičné praženice sevřené v nespoceném podpaží.

Již ve stádiu ranného mládí jsem velmi holdoval Mad Maxovi s Melovým vtělením a proto jsem byl výrazně zvědav na Mad Maxe s Tomem. Po zhlédnutí filmu si nemohu ani v nejmenším stěžovat, protože bylo po celý film důrazně vidět, že George Miller zde zúročil svou MelMadMaxovou trilogii. Silný důraz na efektní akci nebral konců a minimalizace slovních obratů tuto akci jen podtrhovala a nijak jí nezdržovala. Již v úvodu je člověk vstřelen do filmu tak famózně, že má neskonale výraznou chuť ujiždět po této Zběsilé cestě, aniž by mu v hlavě probleskl nápad o jejím opuštění. Bizarní postapokalyptický tuning aut je dokonalý, nemluvě o ďábelském kytaristovi, který se v mé prorezlé paměti na prověšených kšandách pln dychtivosti neustále houpe. Tom Hardy se stal novodobým Maxem, který hrdě se může na svět dívat a Charlize "Furiosa" Theron ukázala, že i s jednou rukou se dají dělat velké věci. Mad Maxovi koluje v oprášených žilách nová krev, která je nasycená vysokooktanovou akcí svařenou s bezdechým nitrákem a já budu velmi rád, až si to před svými zraky opět v klidu domova oživým.

Avengers již napodruhé spojili své síly a vznikl z toho blockbuster, který se dá lehce srovnat nejen se zemí, ale hlavně s dílem úvodním. Asi bych čekal větší pompéznost, ale díky abnormálnímu těšení, kterého nemělo být tolik, mi byla ubrána síla hned po úvodní sekvenci. Díky promítací hodině v nočním čase, mě představení i uspalo a měl jsem co dělat nastartovat se zas do provozuschopného sledování. Film je akčně nařasený, občas proběhne vtipná hláška, takže pokud se člověk chce pobavit, vypnout zážehový motor své tělesné schránky, tak Avengers je to pravé, kovem oplechované. Přítomnost nehynoucí automobilky Škoda, dělá z tohoto filmu dílo více než vlastenecké.

Karel Čapek by při sledování tohoto filmu odhodil velmi rád svého prachem zaneseného Rossumového univerzálního robota a začal lízat pln chtivosti kybernetické obvody. Skvělý film, ve kterém se nádherně prolíná člověkem opomenutá panenská příroda s futuristickou modernizací. Umělá inteligence rozevřela svou hambatou náruč, já zapojil mozek do zásuvky vnímání a jak chycen v pasti nedutaje naslouchal. Ex Machina je geniální film a moc dobře vím, že to takhle zůstane i při dalším připojení mého zrakového orgánu k obrazové ploše tohoto nadčasového snímku.

Noční běžec pokulhával setmělostí a já jsem věděl, že toho klišé je ve filmu na mou schránku upejpavou nějak přes čáru. Liam sprintující mezi náhrobními kameny za zvuku odštěpků lámající se žuly od dopadajích dešťových kulek, mi nepřišel nijak originální a z hlouby duše jsem volal vrať se nám Oskare Schindlere se svým seznamem či Roberte MacGregore provětrej znova svou sukni. Jako velké plus této taškařice je herecké kvílení Liama s Edem, to jsem si ve filmu užil nejvíc, takže asi jen díky tomu bych se k filmu v daleké budoucnosti rád vrátil. Film nepřinese nic převratně nového, vcelku si ho pro jedno zkouknutí člověk i užije, ale rozhodně nemá potřebu se naň dívat stále dokola 96 hodin.

Rychlá a zběsilá sedmička si to filmovým plátnem prosvištěla za absence brzdným kotoučů. James Wan ukázal, že umí točit nejen snímky pln hororového děsu a úskalí, ale i filmy natřískané neskutečně abnormální akcí vymykající se veškerým reáliím. Akce střídala olejem promazanou další akci a ikdyž to mozek vůbec nepobíral, tak přesto se neskutečně bavil. Statham je skvělý záporák i myslím si, že sedmičce výrazně pomohl, když zrovna nebyl zastrčen klíček v zapalování zážehovému motoru oplodněného nitrákem. Dwayne byl maloprostorově zneužit, což je velká škoda a doufám, že příště bude tento omyl napraven. Film, který byl v závěru natankován milým vzpomínkovým rozloučením s Paulem mě velmi dojatě potěšil a i přes Paulovo nezúčastnění se na osmičku velmi těším.

Čapí, čapí, čapí, dětská pubertou provázaná říkanka, která má s filmem Chappie společnou vulgaritu. Erko tento film dostalo z Čísla pět žije do dospělejší roviny a Neillův rukopis jakbysmet. Krátkými závany ložiskových pouzder jsem ucítil malý dotek Districtu, který výrazně započal Blomkampovu pouť po vrcholcích filmových bestsellerů. Potěšil mě Hugh Jackman v roli záporného náboje, který na ten kladný jen a jen jiskří i já jsem bez nijakého odporu setrval v kinokřesle až do závěrečného zatáhnutí rudě plápolající opony.

Americký sniper je film na který jsem se těšil již od času, kdy jsem zvěděl zvěst, že bude. Čekání bylo zdlouhavé, ale rozhodně stálo za to. Clinta Eastwooda na postu režiséra poslední dobou zbožňuji o něco málo více než herce a tady opět dokázal, že jeho filmová balada není jen prázdným stohem slámy, ale hrdinným příběhem popisujíc skutečnou událost s vnitřním nábojem chrlícím nejen oheň. Bradley Cooper se značně vžil do role, kde neodstřeloval jen nepřátelské živly, ale ve své podstatě i sám sebe. Psychický válečný teror narušujíc ego víc než cokoliv jiného. Velmi rád si film řadím do poličky s označením "Oblíbené".

Píseň El Condor Pasa Paula Simona a Arta Garfunkela se rozezněla hledím a já věděl, že tenhle film se mi zapíše silně do rozevřené náruče mého cestovatelského srdce. Divočina s Reese Witherspoon mi ve všech směrech vylahodila chuťové kalíšky a já mám neustálou chuť vzít krosnu i vyrazit do samoty šumavských hvozdů. Mé vzpomínky se zhmotnily, já se s nimi muliskuji s touhou po dobrodružné eskapádě za praskotu táborových ohňů, nádherných krajinových výjevů a hlavně za zážitky, které jsou velmi nevšední, ba přímo na hranici života a smrti. Nádherný film, který se pro mě stává filmovou biblí nutíc mě vylézt dále než jen na práh společenské sounáležitosti.

Focus rozohniskoval mé sociální cítění k lidem, kterým byla uzmuta nedobrým počinem hotovost, ať již v dopravním prostředku či v jakékoliv jiné tlačenici. Má sympatizace s hlavním hrdinou se trošku vzdálila do krajiny plné nesouhlasu s tímto podnikáním. Lehce mi to připomnělo Angeliku markýzu andělů a jejího milého Nicolase, který podobným způsobem vládl svému zlodějíčkovskému pařížskému ghettu. Film jinak nenudil, prokousal jsem se jím, aniž bych pocítil závan nudného vzdechu a snad se naň v budoucnu rád podívám znova. Hlavně mě potěšilo, že po skončení projekce má šrajtofle zůstale v tašce na stejném místě a mé zápěstí bylo nadále obalené mými hodinkami.