Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenzie (365)

plagát

Macík (2012) 

Už od traileru jsem se na tuhle pohádku pro dospělé docela dost těšila. V ukázkách se totiž objevil přisprostle mluvící a přitom velmi roztomilý medvídek. Chová se velmi nedospěle a paradoxně svým chováním strhává i svého lidského parťáka. Čekala jsem tudíž, že se bude jedna o vtipem nabušenou komedii, jež obličejovým svalům nedá odpočinout. Má očekávání bohužel nebyla naplněna po takovou míru, abych mohla o filmu říct, že byl výborný. Režisér Seth MacFarlane se poprvé pustil do filmu s živými herci, zároveň se sám "objevuje" ve snímku (namluvil Teda). Režisérsky nemohu vytknout vůbec nic, i herecké obsazení hlavní partnerské dvojice - Mark Wahlberg a Mila Kunis - je sympatické. Mark podává svůj standardní rádoby humorný výkon, role hlupáka a zamilovaného snílka mu zkrátka jdou na jedničku. Nejvíc mě ale okouzlila sličná Mila. Ta kdyby v každé scéně jenom stála s pytlem na sobě, tak bude mít neuvěřitelné osobní kouzlo, které šikovně přetavila do role velmi tolerantní přítelkyně. Ted mě bohužel po několika scénkách, kdy všem ukazuje, jaký je borec, přestal úplně bavit. Věřím, že tohle filmové zpracování spoustu lidí osloví, u mě bohužel celý snímek nepadl na až tak úrodnou půdu. Milé a paradoxně pro mě i mnohem zábavnější jsou drobné cameo role - například vyšperkovaný rozhovor Teda s Norah Jonesovou, nebo gay role Ryana Reynoldse.

plagát

James Bond: Dr. No (1962) 

Sean Connery ve své snad nejslavnější roli přestavuje šarmantního elegána s celkem rozsáhlým apetitem, co se týče žen. Velký svůdník se rozhodně nenechává zahanbit a jenom v tomto snímku stačí okouzlit tři dámy. Tou nejkrásnější samozřejmě zůstává Ursula Andress, která je jako Honey v bikinách naprosto dokonalá. Ve rozvášněných stavech je znát z jejího ústního projevu to, že je cizinka (Rakušanka), to jí ale naopak přidává exotičnosti a jinakosti od ostatních dam. Postava záporáka je mírně nevýrazná a nedostává tolik prostoru, z našeho pohledu mladých lidí, vyrůstajících v jiném filmovém prostředí, je již zápletka o ovládnutí světa omšelá a bez patřičné šťávy. Věřím ale, že tenkrát musely být megalomanské podzemní prostory Dr. No náramnou podívanou. Snímek se tenkrát taktéž obešel bez velkého množství trikových efektů, Jamesovi se taktéž často stavěli do zorného pole slabší jedinci a snadno zničitelní nepřátelé. Ale tradice agenta 007 tímto snímkem začíná a ožívá a tak i trocha nostalgie zapracovala na mém hodnocení. V neposlední řadě je samozřejmě nutné zmínit hudbu, která se stala ikonickou pro celou sérii o Jamesi Bondovi - agentu s povolením zabíjet.

plagát

Ruby Sparksová (2012) 

Mladý a celkem i prosperující spisovatel Calvin má před sebou velký úkol. Napsat novou novelu, která by navazovala na jeho předchozí úspěšná díla. A správná myšlenka nepřichází. Až po probuzení z jednoho velmi živého snu o krásné a imponující dívce dostává správnou tvůrčí slinu a do svého snu se doslova zamiluje. O to více překvapující je, že se jednoho krásného dne dívka Ruby z čistajasna zjeví v je vlastním bytě a chová se tak, jako by k sobě patřili odjakživa. Jedná se jen o výplod mladíkovy mysli, nebo se dějí v Calvinově životě kouzla? Romantický snímek o vymodlené přítelkyni je v pravdě kouzelný. On totiž skoro vůbec nezabředává do sladkobolných scén, které mají prioritně v divákovi vzbudit přehnané emoce a pocit, že je všechno úplně v háji nebo naopak co nejvíc v pohodě, až to s realitou běžné života nemá nic společného. Místo toho se nám otvírá život sice úspěšného spisovatele, jež navzdory své popularitě se cítí odloučený od společnosti a naprosto bez přátel. Poté, co do jeho života vstupuje svým záhadným způsobem jeho vytoužená přítelkyně, můžeme sledovat další vývoj chování. Mladík totiž zápasí se svou minulostí a svou sebestředností a egoistickou povahou se nakonec stává těžkým oříškem dokonce i pro Ruby. Alfa-omegou celého snímku je jednoznačně tento vztah, do kterého spisovatel díky svým "nadpřirozeným" schopnostem dokáže značně zasahovat. Jestli je to ale dobrý nápad? Vyvrcholení je celkem dramatické, ale na můj vkus ne moc podařené. Myslím si, že na to, jak měl film našlápnuto, to mohlo být řemeslně zpracováno lépe. Ale i tak se rozhodně nejedná o žádný standardní pokus o trapný a v posledních letech tak typický romantický scénář. Oceňuji odvážný a fantaskní nápad, který dovoluje ukázat, co v hercích je. Herci jsou šikovní, neokoukaní a především dívka má své vlastní osobní "kouzlo". A tak, i když je snímek napůl mysteriózní a fiktivní, přesto zobrazuje realitu vztahu tisíckrát lépe, než kdejaká jiná obyčejná romantická komedie.

plagát

Cesta (2009) 

Postapokalyptický svět očima otce a jeho vlastního syna. Bez vysvětlení příčiny světové tragédie se spolu nachází na cestě k oceánu. To je cíl jejich přetěžké výpravy, na které potkávají různé osoby. Vrahy, kanibaly, ale i bezbranného starce nebo drzého zlodějíčka. Komorní, ale o to působivější road movie je natočená na základě knižní předlohy (autor Cormac McCarthy). Dost dobře si dokážu představit, že takhle nějak jednou může skončit veškerý civilizovaný život na naší planetě. Bez upozornění, bez jakéhokoliv náznaku přijde zkáza, která zahubí téměř vše. A stejně jako hlavní představitelé, nebudeme mít potuchu o tom, proč se tak stalo, ani jestli se to někdy změní. Z celého snímku dýchá mrazivý pocit bezmocnosti, slepého tápání a zoufalství. Divák má možnost sledovat pouť otce a syna za vytyčeným cílem, za něčím, co je drží v pohybu, ostražitosti a nenechává moc prostoru pro strach a obavu, co bude na konci cesty. Jejich vzájemný vztah je plný lásky, ale zároveň i nabízí pohled i na rozvrácenost myšlenek. Otec je praktický a zdánlivě bezcitný vůči okolnímu světu. Syn naopak ve své naivitě nachází na mnoha lidech dobro a pomáhá tak otvírat oči svému otci. Charaktery zapadají do scenérií, které svou bezútěšností, bezbarvostí a šedou nicotou ve mě vzbudily silné emoce a zároveň donutily k zamyšlení se. Myšlenkový tok umocňuje i citlivá klavírní hudba Nicka Cavea, kterému skládám hlubokou poklonu. Bez něj a jeho excelentního výkonu by šlo o poloviční úspěch. Po slovech chvály na mě ale bohužel padá i tíha záporné kritiky. Od počátku mě nenápadně a postupně začal něčím štvát klučina, který hrál syna. Věčně ubrečený a ufňukaný mi moc nezapadal do partie se silným a odhodlaným otcem Viggem, který naopak i to málo, co hrál, zahrál na vynikající. Přiznávám, knihu jsem nečetla a možná je tak synovo chování popsáno v ní, každopádně mi do tak drsného prostředí svou povahou nesedl. No a bohužel dalším mínusem na jinak velmi kvalitním filmu byla jeho celá první polovina, kdy se prakticky nic neděje a nezachraňují to ani pochmurně apokalyptické scenérie, ani flashbacky do krásné a barevné minulosti před tragédií. A tak mi nezbývá nic jiného, než opět hodnotit průměrnou známkou, i když přiznávám, že tentokrát je to hodně osobní a na moje pocity zaměřené hodnocení. Věřím, že mnoho z vás snímek "nadchne" a přinutí se zamyslet.

plagát

The Lorax (1972) (TV film) 

Chamtivé "zelené" ruce Once-lera postupně zničily všechny stromy, z nichž vyráběl všestranně použitelné hadry zvané Tneeds. Své zážitky předává malému chlapci, který na Once-lera náhodou narazil při procházce zničenou krajinou. Na konci svého vyprávění chlapec dostane poslední semeno stromu s úkolem, aby z něj znovu vypěstoval dospělý strom a následně celý nový les. Lorax Dr. Seusse je ekologicky zaměřený kreslený krátkometrážní snímek. Cílem jsou menší děti, kterým asi v hlavě budou trošku dělat nepořádek například chodící rybky, které navíc vypadají jako bobr. Je naprosto v pořádku a na místě, aby se od malička učily děti ekologii a ochraně přírody. Ale místo zdlouhavých a pro dítě jistě nezáživných rozhovorů mezi Loraxem (ochráncem stromů) a Once-lerem se příběh mohl trošku víc zaměřit na samotného chlapce a na jeho snahu o změnu životního prostředí. Pohádka totiž končí v momentě, kdy kluk dostane semínko a odchází s ním plný naděje a optimismu kamsi pryč. Hezké jsou i písničky, opět je vidět zaměření na dětské publikum. Nápadu tleskám, ale samotné zpracování má dle mého názoru mušky, které možná lépe uchopil novější celovečerní snímek.

plagát

Asterix a Obelix v službách Jej Veličenstva (2012) 

Julius César konečně pochopil, že nemá smysl dobývat jednu bezvýznamnou galskou vesničku, která jako jediná odolávala náporu celé římské armádě. Své dobývací zájmy přesunul na ostrovní království Britanii. Zoufalá královna vyšle svého nejlepšího muže, aby přivezl od Galů jejich slavný "magic" nápoj. Doprovodem mu je na cestě zpět do Britanie Asterix a Obelix. César, aby uspíšil dobyvatelskou misi, pro změnu verbuje nebojácné Normanďany, kteří se ničeho nebojí a v Britanii se mají naučit strachu. Jak dopadne výprava na Britský kontinent, který je plný gentlemanů, tradicí a upjatého chování a podaří se včas doručit cenný sud, jež má zachránit britský lid od Césarovy nadvlády? Ve čtvrtém pokračování série o známé kreslené dvojici se přesouváme ze známého prostředí galské vesnice na neprobádané území staré Britanie. Jenže od začátku musí být každému dospělému divákovi jasné, že je něco špatného na tom království anglickém. A vůbec na celém filmu. Až do konce jsem marně čekala na nějakou parádní scénu, která mě od srdce rozesměje a pobaví. Bohužel jsem si musela vystačit pouze se dvěma narážkami na filmy Hvězdné války a 300. To ale z celkové stopáže skoro dvou hodin je setsakramentsky málo. Vůbec celý příběh je tak překombinovaný a splácaný jako neumělá bábovička od tříletého dítěte, hrajícího si na pískovišti. Autoři celkem zbytečně zkombinovali dva komiksové sešity - Britanii a Normanďany - a vznikl tak téměř nicneříkající paskvil. Ani herecké výkony nepřesvědčují, napotřetí vyměněný představitel hlavní postavy - Asterixe - nudí a nevzbuzuje žádnou emoci. I Depardieu jako Obelix vypadá, že ho to už přestalo bavit a tak si své party nuceně odbývá a zbytečně se nezviditelňuje. A tak to co dělalo tyto dva Galy výjimečné - jejich síla, charisma, vitálnost a optimismus - je najednou pryč. Víděno s českým dabingem ve 3D, možná i proto se mi to herecky moc nelíbilo. Ale to je jenom jedna část celku, který hodnotím velmi podprůměrně. Zbytečně dlouhá stopáž, nevýrazné herecké obsazení, překombinovanost a nesystematičnost, film je určen rozhodně pro publikum předškolního věku (tím spíš ale nechápu narážky na filmy, které musí vidět jen dospělý, aby je pochopil).

plagát

Legenda (1985) 

Mladý, nevinný a s velmi blízce s přírodou spojený Jack je hluboce zamilovaný do krásné princezny Lili. Ani jeden z nich netuší, že na světě může existovat něco jiného, než je láska a nevinnost. Z dobré vůle Jack ukáže své lásce jednorožčí pár, který symbolizuje všechno dobro na zemi. Stejná zvířata chce ovšem zničit zlý démon Temnota. A částečně se mu to právě díky dobrotivosti a nevinnosti Jacka povede. Tomu později nezbývá nic jiného, než se vydat do sídla Temnoty zachránit zbývajícího jednorožce a zároveň i svou nejdražší Lili, která uvízla v temných zákoutích chtíče. Pro mě se rozhodně jedná o "legendární" podívanou, která je i přes krapet prostinký příběh, pořád nádherná a líbivá. Pro Toma Cruise to tenkrát byla jedna z prvních větších rolí, i když na celosvětový úspěch si musel ještě chvíli počkat (Top Gun). Co ale celý snímek charakterizuje a čím získává navíc oproti jiným pohádkám, jsou na svou dobu úžasné masky a samozřejmě výprava. Věřím, že všichni tuhle pohádku už viděli, ale i tak doporučuji se na ni, po letech, podívat znovu a znovuobjevit její kouzlo, které především spočívá právě na dříve uvedených faktorech. Herecky se zde vyjímá především Tim Curry v roli temného démona, ale který je díky geniálnímu namaskování téměř k nepoznání. Jemně utkaná hudba už jen doplňuje tento téměř dokonalý fantaskní a snový svět plný kouzelných bytostí, čekající na znovuobjevení a na zaslouženou divákovu pozornost.

plagát

Magic Mike: Bez nohavíc (2012) 

Magický Mike je od pohledu velký sympaťák, který na první pohled vypadá na spořádaného pracovitého muže. Opak je ale pravdou, za prací pokrývače se skrývá velice slibná kariéra striptéra. Tahle práce ho očividně baví, užívá si ji plnými doušky a zároveň si tím tak šetří peníze na svůj velký sen - otevřít si svůj vlastní podnik, ve kterém bude sám vyrábět autentický nábytek. Pod křídla se mu náhodou dostane nezkušený a především lehce zoufalý mladík, který potřebuje rychle vydělat nějaké peníze. Když se mu naskytne příležitost taktéž si vyzkoušet striptérské povolání, dlouho neváhá a naskočí do rozjetého vlaku. Jen jestli se mu ale podaří tuhle divokou jízdu zvládnout... Dámy, pusťte své přítele a manžele na pivo, otevřete si lahvinku, pusťte si tento film a kochejte se. Krásní, mladí i starší (Matthew McConaughey je prostě boží!) pánové se vám totiž několikrát vysvléknout téměř do naha, a že je na co koukat. Vážně, vybere si každá, neb autoři mysleli na každou ženu (teda pokud se Vám nelíbí zarostlí a smradlaví chlapi, ty tu opravdu nemaj). Ústřední herecká dvojice Alexe Pettyfera a Channinga Tatuma je na pódiu k sežrání, ale jak z něj slezou, ztrácí polovinu svého kouzla a přestávají diváka po chvíli bavit. Bohužel ani jeden nedokáže pevnou rukou zvládnout hlavní roli. Taktéž vtipu je v celém, skoro dvouhodinovém, filmu jako šafránu. Určitě se s ním nemělo tolik šetřit. Naopak by se mohla vypustit tak půlhodina zbytečných dialogů, které nikam nevedou a jenom natahují minutovou délku snímku. Velice potěšujícím faktem je, že ačkoliv se jedná o film plný nahých mužských těl, explicitní erotiky a sexu se nedočkáte. Obojí je delikátně naznačeno, ale veškeré detaily si divák musí domyslet, což je rozhodně příjemná změna. U mě se klady i zápory vyvažují, protože se mi líbil nápad, líbili se mi pánové - do opozice se pak staví horší herecké výkony (především Pettyfera) a délka filmu - proto volím v hodnocení zlatý střed.

plagát

Expendables: Nezničiteľní 2 (2012) 

Stejně jako první díl (který mimochodem vřele doporučuji), tak i pokračování připravilo velkolepou přehlídku akce, bojových scén, arzenálu zbraní a především vypracovaných těl - pravda již trošku stárnoucích - akčních hrdinů. Znovu se setkáváme se starou partou nebezpečných zabijáku, která má, jak jinak, před sebou nejeden nesnadný úkol. Jenže po smrti jednoho člena skupiny se byznys mění v odplatu, role se obrací a vrchní padouch se rázem stává štvanou zvěří. Jsou tu, jsou zpět a v plné kráse! V čele s charismatickým Sylvesterem Stallonem se znovu roztáčí smrtící kolotoč akčního a bojového umění. Nemá smysl hledat ve filmu hlubší význam, naopak vcelku děravý scénář až hraničí s lajdáctvím a nedopracovaností. Jenže pak si musí snad každý divák uvědomit, že se nekouká na snímek, který má zas ukázat nějakého neprůstřelného a nesmrtelného borce. Tady se znovu otevírá takřka posvátná podívaná na akční hrdiny osmdesátých a devadesátých let, které jsme jako malí a dospívající milovali celým svým srdcem. Nesmrtelné hlášky, které zde padnou, stoprocentně diváka upřímně potěší a rozveselí. Taktéž téměř ikonické příchody a posléze i samotné činy "vedlejších" postav jako jsou Arnold Schwarzenegger (I'm back!) nebo Chuck Norris (historka s kobrou), přivádí člověka k nostalgickým vzpomínkám. A tak je rázem scénáristům (skoro) vše odpuštěno, protože divák dostal přesně to, co očekával.

plagát

Rock of Ages (2012) 

Filmový muzikál, který hraje na trošku tvrdší notu, než jsou slavná Pomáda nebo (bohužel) neméně známá hudební série Muzikálů se střední. Příběh dívky, protkaný hity osmdesátek, je jako z pohádky. Plná ideálů se z amerického venkova přestěhuje do velkého a divokého Los Angeles, kde si chce splnit své velké sny. Přiznávám, že do prvních minut snímku jsem netušila, že se jedná o muzikál. Bohudík za to. Protože jinak by to byla jedna velká hloupá romantická pohádka, která svou naivitou a tím, jak to hlavní hrdince všechno vychází, byla prostě nereálná blbost. Je to velká škoda, protože všichni herci podávají famózní výkony, co se týče zpěvu. Filmy z valné většiny dokoukávám až do konce, to znamená i se závěrečnými titulky. Zde jsem byla obzvlášť zvědavá, zda-li zpívali opravdu herci. Má poklona tedy patří především Tomovi Cruisovi, který se své role rockové hvězdy zhostil na výbornou. Jeho postava Stacee Jaxxe je natolik životem rockera otupělá, že přes alkoholový závoj naprosto nevnímá běžnou realitu. Překvapili i další zpívající herci, jako například Catherine Zeta-Jones, která bohužel nedostává ve filmu větší prostor a její jediné sólové vystoupení vypadá jak tanec zombíků. Nebo Alec Baldwin je jako majitel klubu se svým parťákem Russellem Brandem naprosto okouzlující a i zde je velká škoda, že se jim nedá víc prostoru. Místo toho hlavní prim hraje vcelku sympatická dvojice mladých lidí, která ale ovšem jede podle zavedeného scénáře - zamilování, blbá shoda náhod, nikdo si nic neřekne, rozejdou se, holka je na dně a tancuje ve strip klubu, kluk ze "zatvrdí" a na truc udělá to, co by nikdy neudělal; nakonec se znovu sejdou, konečně si řeknou, jak to bylo, láska jako trám, konec, happy end. Velká, převeliká škoda, že se právě do popředí dostává tahle dějová linie, místo abysme se víc dozvěděli více o výše zmiňovaných lidech. Souhrnem se jedná o parádní hudební rockový muzikál, kde zpívající herci podávají skvělý výkon. To, co film získal zpěvem, bohužel rychle ztrácí v příběhu, který je hloupý a chybí větší prostor pro "vedlejší" postavy.