Lamiczka

Arthur Bishop je elitní zabiják s nekompromisním cílem - zabít tak, aby smrt vypadala jako náhoda, aby nevyšlo najevo, že se jedná o teroristický útok. Prozatím bezcitně a s precizností zabíjí jednoho zloducha za druhým. Poslední úkol ho ale vyvede z míry, musí zabít svého přítele a důvěrníka. Úkol splní, ale svědomí mu začnou nahryzávat pochybnosti a v momentě, kdy se ho chce zbavit vlastní zaměstnavatel, jde do tuhého a začíná boj na život a na smrt. Klasická akční podívaná, kterou na svou stranu strhává vynikající Jason Statham. Původní snímek a předlohu z roku 1972 jsem neviděla a nemám tedy s čím porovnávat. Statham je v své roli zabijáka jako ryba ve vodě, akční scény, tvrdé tváře bez citu, to jsou jeho hlavní přednosti. Zápletka filmu ale ničím nevybočuje z průměru a i když akce střídá akci, žádné velké překvapení se nekoná. Na efekty je snímek silně vybavený a podporuje tak herecké výkony. Sympatická délka filmového pásu je rovněž plusem.

Rodinka Tenenbaumovic je opravdu tak trošku zvláštní. Vše začíná tím, kdy bohémský otec Royal opouští manželku a děti. Po dvaceti letech z dětí vyrostly individuální osobnosti se specifickými vlastnostmi, matka se znovu zamilovala a chystá svatbu a otec se ocitá na pokraji krachu. Shodou okolností se všichni členové rodiny začínají vracet do rodného domu, který obývá matka. První z nich je ovdovělý syn Chas se svýma dvěma syny, trpící až chorobným strachem, aby se nikomu nic nestalo. Druhou vlaštovkou v hnízdě je adoptovaná dcera Margot, která již od svých 12 let úzkostlivě tají své kouření (zatím úspěšně) a momentálně se rozchází se svým o dost starším manželem. Posléze přijíždí z dalekých cest i úspěšný tenista, syn Richie. Komplet rodinu uzavírá otec Royal, který se do rodiny vnutí s tím, že je smrtelně nemocný a poslední dny života chce strávit právě se svými nejdražšími. To vyvolává především mezi sourozenci válku argumentů. Spolu s otcem se pod společnou střechu vrací i spoustu nedořešených problémů z minulosti a tak se zdá, že tohle by mohla být ta správná příležitost vše urovnat a dát do pořádku. Jednou se český překlad filmu trefil do černého. Tahle rodina je totiž všechno, jen ne normální. Každý jedinec je silnou osobností, která má na plátně čestné místo. Počínaje rodiči, kteří rozhodně nemohou být příkladem pro spořádané rodinky. Chválím výborné herecké obsazení, všichni své role zvládli na výbornou a celkový dojem je takový, že je scénář ušitý hercům na míru. Příběh je bláznivý, režie střízlivě balancuje na hraně kýče a originality. Upřímně jsem se bavila od začátku do konce - pozor ale, jedná se o vytříbenou situační komedii a zároveň i drama, plné lidskosti, životních starostí i radostí, nevšedních i každodenních okamžiků, které divákovi přibližují běžný život jedné excentrické rodiny.

Nechtěný politický vězeň z Kuby se na lodi s uprchlíky dostává do Ameriky. Zde je zadržen v uprchlickém táboře, kde je mu nabídnuta za zavraždění jednoho komunisty zelená karta a tím samozřejmě vstup do svobodné země americké. Díky své ostře proříznuté puse a bezprostřednosti se velmi rychle dostává do podvědomí jednoho z největších bossů mafiánského a drogového podsvětí. V jeho blízkosti se bleskově vypracovává stále výš a výš. Postupně pohlcuje veškerou místní konkurenci, získává milenku svého bývalého šéfa a roztáčí obchod svého života. Je to nebezpečná hra s drogami, mocnými partnery a závislostí. Na jednoho člověka až příliš obtížná a těžko zvladatelná. Jak se s ní popere tvrdý kubánský emigrant - na to odpovídají závěrečné minuty velkofilmu. Ano, klasika, jeden z nejlepších a nejoblíbenějších filmů všech dob. I já jsem byla zvědavá a navíc měla tu čest snímek shlédnout na velkém plátně v kině. Před začátkem mě trošku odrazovala dlouhá stopáž, film má bez 10ti minut celé 3 hodiny. Obavy se záhy rozplynuly s charismatickým Al Pacinem v hlavní roli. Ten chlap je prostě borec a tyhle mafiánské role mu jdou skvěle od ruky. Pravda, měl natrénováno z Kmotra, ale i přesto válí. Jemu se nic nevyrovná a snímek táhne bůvolí silou. A tak člověk ani nestačí sledovat čas, který příjemně plyně s tím, jak se tenhle malý pašák neúprosně propracovává ke svému cíli. Mladičká Michelle Pfeiffer jako roztomilá žába s trošku větší touhou po kokainu než po milostném životě se svým novým manželem je zkrátka rozkošná. Nákladné interiéry, působivé exteriéry, všudypřítomný luxus, hromady bílého prášku, zbraně kam se člověk podívá - to vše dohromady vytváří film, který diváka na minutu nenechá nudit se, nebo nedej bože myslet na něco jiného. Spolu s excelentním a osobitým hudebním doprovodem se jedná o jednu z nejlepších kinematografických lahůdek.

Mini příběh o nejlepších zvířecích přátelích mladé princezny a jejího budoucího manžela. Právě v tento šťastný den, kdy se dva zamilovaní mají brát se vše semele. A to když při obřadu nešťastnou náhodou kůň Maximus ztratí snubní prsteny. Spolu s šikovným chameleonem Pascalem musí zachránit situaci stůj co stůj a tak začíná velký souboj s časem, ve kterém nebude nouze o mnoho vtipných okamžiků. Držme jim palce! Snímek ve svých 6ti minutách servíruje jednu prekérku za druhou. Oba zvířecí hrdinové jsou stateční a hrdě zvládají všechny nástrahy, které se jim při honbě za neposednými prsteny připletou do cesty. Je jich mnoho, jsou zapeklité a divákovu bránici rozhodně nenechají na chvíli v klidu. Elegantní humor ještě neztratil svou podobu a v tomto kraťasu to scénáristé, animátoři i režisér perfektně dokazují.

Mladý otec a tak trošku šílený vynálezce se jednoho krásného odpoledne rozhodne, že spolu se svojí manželkou a čtyřmi dětmi opustí veškerou civilizaci a konzumní způsob života, který ze srdce nenávidí a společně vyrazí za dobrodružstvím. V džungli pramálo dotčené moderními výdobytky civilizace zakoupí vesnici s pár rozbitými chatrčemi. Společnou prací s místními obyvateli se mu podaří vytvořit příjemné místo k životu. Časem se rozhodne splnit si svůj životní sen a postavit obrovskou továrnu na led. Uprostřed tropické džungle se jeho nápad zdá být nereálný, ale i zde se tvrdou prací promění nakoupené součásti v monstrózní mašinu. Jeho činnost nezůstane dlouho nepovšimnutá a o jeho vynález se začínají zajímat lidé nejen s dobrými úmysly. I k tomuto nelehkému úkolu se ambiciózní vynálezce staví čelem, i když řešení vůbec nemusí být jednoduché. Snímek Pobřeží moskytů zachycuje život jedné ne zcela běžné rodinky. Otec vládne pevnou rukou celému rodinnému klanu a jeho, někdy až despotické rozhodování, nenechává moc prostoru pro názory ostatních členů rodiny. Harrison Ford je v této roli velmi přesvědčivý a spolehlivě ho začnete, především v poslední půlhodině filmu, nenávidět. Snímek, zaměřený na psychologii postav a to především na vztah otce a dvou starších synů, kteři si záhy začínají uvědomovat své vlastní potřeby. Matka v podání Helen Mirren často jen přihlíží a pro domnělé blaho rodiny začíná obětovat čím dál tím víc. Je škoda, že takto zajímavé drama časem začíná být rozplizlé a nudné. Některé scény jsou totiž dle mého názoru zbytečně natahované a podvědomě si začínáte přát, aby při každé další pohromě už byl konec celého filmu. I tím trpí celý snímek, předkládá nám totiž několik fatálních okamžiků, u kterých si divák myslí, že už jsou konečné. Bohužel se film ale dál a dál natahuje. Být celý snímek o půl hodiny kratší, jsem velmi spokojený divák. Takhle mi nezbývá, než hodnotit průměrně.

Mladý, nerozvážný bůh Thor se se svou domýšlivostí a panovačností postaví svému otci, Odinovi. Následky tohoto protestu nezůstanou bez trestu a Thor je poslán na Zemi. Zde zjistí, že postrádá veškerou svoji sílu a moc a že ani jeho mocná zbraň, kladivo Mjölnir, je mu k ničemu. Své dřívější schopnosti totiž získá v tom okamžiku, kdy se zachová jako král, kterým se původně měl ve své domovině - překrásném snovém Asgardu - stát. Na Zemi se po opravdu tvrdém přistání setkává s nadějnou mladou a především půvabnou vědkyní Jane Foster. V mezičase se v Asgardu Loki, Thorův bratr, dozvídá, že je adoptovaný a nespravedlivým hněvem zaútočí na svého otce Odina, který upadne do tvrdého koma. Loki ze sebe konečně může vypustit léty nahromaděnou závist ke svému bratru a rozhodne se ho zlikvidovat, dokud je na Zemi oslabený a bez božských schopností. Neváhá kvůli tomu zničit a zabít cokoliv co mu stojí v cestě a ohnivý kolos, kterého za tímto účelem na Zem vysílá jde neúprosně za svým cílem. A tak nezbývá nic jiného, než doufat, že Thor smrtelný zápas vyhraje a zachrání tím celou populaci. Veskrze čin hodný krále. Další ze série filmů, které se nechaly inspirovat komiksy od Marvela. Tentokrát je příběh zaměřen na severské božstvo, konkrétně na Thora - jak už sám název snímku napovídá. Chris Hemsworth v roli ztepilého blonďatého syna Odina vypadá, že má v sobě cosi božského. Anthony Hopkins je v roli Odina rozvážný a jeho moudrost se zdá býti bezbřehá. I jemu královská role skvěle padla a bylo vidět, že si ji užívá. Hiddlestonův podlý Loki a jeho šibalský úsměv nedostává tolik prostoru a to je škoda, mohlo to být ještě zábavnější. Roztomilá drobounká Natalie Portman je zde naprosto dokonalá a naprosto chápu, že si podmanila i božstvo. Herecké obsazení je na jedničku, kdyby bylo víc akce a méně vaty okolo, bylo by to ještě dokonalejší. Stan Lee v cameo roli jako vždy potěšil, taktéž hudba je velkovýpravná a chytá za uši. PS: jako skoro u všech Marvelovek, doporučuji si počkat až do konce titulků.

Námět fiktivního filmu o natáčení Upíra z Nosferatu zní velmi lákavě. Nalákal i mě a to nejen nabídnutým obsahem, ale také hereckým obsazením. John Malkovich je tradičně v roli ne-až-tak-normálního režiséra perfektní a divák dostává svou dávku kvalitního herectví. Ale co předvedl Willem Dafoe v roli upířího knížete, nad tím zůstává rozum stát. A taky hluboce spadlá čelist. Po právu mu patří nominace na Oskara, jeho výkon je dokonalý. Bohužel o zbytku se toho už tolik nedá říct, scénář nejde do hloubky a fascinující objevení "herce" Maxe (alias upíra) nechává celý filmový štáb emočně chladný a flegmatický. Později ani nikomu nejsou podivně řídnoucí řady personálu, který záhadným způsobem mizí. Nejefektnější je posledních 10 minut, ve kterých dojde na finále jak v natáčeném filmu, tak i v tom druhém. Finále je to epické, dramatické a napínavé, škoda, že takový nemohl být (a myslím si, že na to měl) celý snímek.

Krátce po občanské válce se obrací zraky vojenských jednotek na původní obyvatelstvo Severní Ameriky - indiány. V nepříliš klidné oblasti blízko hranic s Mexikem se setkáváme s velitelem Kirbym Yorkem, ke kterému do oddílu, na základě jeho požadavku, narukují nováčci. Mezi nimi se objeví i jeho syn Jeff, jehož neviděl dlouhých 15 let. Kirby mu dá jasně najevo, že nebude ve výcviku nikterak privilegován a sám od něj očekává dvakrát tolik. Aby rodinné setkání bylo kompletní, druhý den přijíždí i Jeffova matka. Idylka by takto mohla pokračovat, kdyby nebylo smrtelných útoků indiánů. Ti se schovávají na mexické straně a tak na ně američtí vojáci nemohou. Vše se změní v momentu, kdy rudoši ukradnou vagón s dětmi a odvlečou ho s sebou. Výprava na jejich záchranu se již nezastaví před ničím. Westernový epos o lásce, povinnostech a závazcích (nejen) vůči armádě. Je hezké občas shlédnout filmařskou tvorbu, která byla v té době v podstatě ve svých dupačkách. Styl hraní je mnohem přesvědčivější, John Wayne by své charisma mohl prodávat na metráky, a kdyby nebylo některých nudných pasáží a pěveckých vsuvek, jednalo by se o celkem fajn podívanou. Taky moc nechápu, proč byl, podle mě až příliš, zdůrazněn boj hlavního hrdiny mezi rodinnými a vojenskými povinnostmi. Mnohem více bych ocenila větší množství interakce s indiánskými nepřáteli a případně tím, jakou změnou v muže prochází mladý chlapec Jeff. I tak děkuji, za perfektně zrestaurovaný filmový a především hudební zážitek.

Poslední z diktátorských mohykánů, vladař malé, přesto společensky významné africké země Wadiya, milovník amerických celebrit (když na to přijde, tak i pánských), vášnivý a hravý ve stínání hlav a především panovník, který konečně vyvíjí nukleární zbraň. Toť Aladeen. Diktátor s pořádným plnovousem, kterému chybí mazlení. Při cestě do Ameriky, kde chce před národy světa vyzdvihnout pozitiva diktatury, narazí hned na několik problémů. Za prvé ho jeho nejbližší poddaný a rádce zradí a k vyjednávacímu stolu postaví dosti zabedněného dvojníka, ale za druhé při pokusu o jeho vraždu přijde o svůj milovaný plnovous a zůstává tak na ulici nepoznán a úplně bez prostředků. Naštěstí se ho ujme velmi přírodní veganka Zoey, která mu pomůže otevřít oči a konečně zjistit, co je v životě to nejdůležitější. Sacha Baron Cohen se v roli (opět!) vymyšlené postavy diktátora (opět!) pokouší dobýt svět svým vtipem. Z mé strany jde ale spíše jen o recyklaci předchozích, dle mého názoru i daleko humornějších příběhů Borata a Bruna. Jediná epizodka s helikoptérou pořádně nadzvedla mé koutky a pomohla vyloudit i hlasitý smích. Jestli všechny bavil prcek z Číny a jeho nechutné historky, prosím. Jako parodie na "Amerika-pupek-lidstva", které se v podstatě svým filmem Cohen vysmívá, dobré, ale čekala jsem víc. Jenže to víc, ani po polovině filmu, nepřišlo. U mě se to zkrátka někde na půl cesty zaseklo a tak nezbývá než celou podívanou brát průměrně.

Hunger games jsou hry, do které jsou vybírány děti a dospívající z dvanácti uzavřených oblastí země Panem, vždy dvojice (chlapec a dívka), kteří svou oblast reprezentují. Někdo by si řekl, že to je ušlechtilá věc, ale celá tahle velkolepá akce má jeden velký háček. Jedná se totiž o boj na život a na smrt a vítězně z arény vychází pouze jeden z celkového počtu 24 soutěžících. Do 74. her je vybrána i Katniss, hlavní hrdinka, a s ní Peeta, pekařův syn. Aby v silné konkurenci přežili, budou se oba muset hodně snažit. Z úvodu bych ráda zdůraznila, že jsem asi jako jedna z mála nejdříve četla knižní předlohu (doporučuji přečíst) a až poté měla možnost snímek shlédnout. Nedokážu tedy posoudit, zda-li je vše pro diváka, který neměl tu možnost, vše perfektně srozumitelné. Pokud stojíte před stejným dilema a nevíte, co udělat dříve, jestli přečíst knihu nebo shlédnout film, vřele doporučuji postupovat stejně jako já. Příběh, jež jsem si dříve jen mohla představovat, pro mě najednou ožil. A řekla bych, že zpracování je skvělé, dokonale jsem se vžila do hlavní postavy a znovu s ní prožívala to, co jsem již znala z knihy. Hlavní postavy mi byly od začátku sympatické. Mírně mě rozčilovala ze začátku velmi roztěkaná a ubíhající kamera, která se díky bohu časem zklidnila a již tak nerušila, nicméně úplně skvělá, a to především v akčních scénách, nebyla. Taktéž mě, v průběhu celého filmu, zaujala hudba, ta se vskutku fantasticky povedla.