Čtec

Když jsem tuhle píseň poprvé slyšel z rádia, naskočila mi z ní husí kůže. Říkal jsem si, kdo to asi zpívá, protože Lanu jsem tehdy neznal. Pak jsem si ji vyhledal a pro změnu zase zůstal přikován k monitoru jejím stylem. Takže sečteno a podtrženo: píseň za 6*, styl za 6*, zbytek za 4*.

Pro hezkou a tajemnou Melody mám slabost... Koncert umí pěkně vygradovat a zvláště její "ruční práce" s publikem a taneční odchod z pódia při poslední písni mi utkvěly v paměti.

Entschuldigung, milí Němčouři, ale za toho knížete Václava - velitele husitů vám víc než dvě hvězdy fakt dát nemůžu. Prý se na filmu podílela celá řada českých profesionálů (píše se v "zajímavostech"). Tak škoda, že jste si nenajali nějakého českého historika, ani by nemusel být profesionál. Vlastně by stačil třeba jakýkoliv žák třetí bé... Ale toho dikobraza inkvizitorskýho na závěr, toho oceňuji :-)

Není nad kulturně naservírované kvalitní informace :-) Kupodivu je mi to skoro sympatičtější, než hlavní zprávy na Nově.

Poměrně zajímavý rozhovor v nevkusném prostředí. Docela jsem Klause litoval, do čeho si to musel sednout... A říkal jsem si, že takový TGM se tváří v tvář Karlu Čapkovi asi mohl lépe koncentrovat, než Václav Klaus při pohledu na odvážně odhalené nohy Markéty Fialové.

Prosté? Asi jo. Ale taky, až na Lucy Liu, naprosto nezajímavé. Zvláště oproti briské verzi seriálu. Tenhle Sherlock nepřinesl vůbec nic kromě amerických konverzačních klišé. Chcete si o tom promluvit?

Film má mnoho různých významových vrstev. Pro mne třeba bylo nejvýraznější zpodobnění studu. Nebo lépe řečeno studu u postav, které se za co stydět neměly, a na druhé straně nestydatost těch, kteří by se stydět měli.

Oceňuji, že dokument jde do hloubky (stopáž to ostatně umožňuje a v tomto případě je to velmi dobře) a že je v maximální míře objektivní. To ostatně také souvisí s tou hloubkou ponoru a dostatečnou stopáží, protože je možno poskytnout prostor lidem nejrůznějšího smýšlení, motivací a minulosti... Na to, že režisérem je Rus, tak tedy klobouk dolů před mírou sovětsko-ruské sebereflexe.

Ondra Bank je sympaťák. Moc bych mu přál, aby jeho zdravotní lapálie už konečně skončily a mohl naplno předvést, co všechno na lyžích umí.

Paní Bertha svou legendární jízdou do Pforzheimu odstartovala pozdější neméně legendární dálkové jízdy (později závody) spolehlivosti. To musela být žena! A ten pan Benz, šťastný to muž...