DoubleJack

Když jsem poprvé viděl trailer, věděl jsem, že to bude totální trhlá blbost. A nakonec z toho byla totální trhlá blbost, která mě vlastně dost bavila. Ve světě plných popculturních odkazů, šíleného humoru a extrémních charakterů (ostatně jsou to NPCs), utečou ty dvě hodiny jako voda. Takhle si za sebe představuju nenáročný film, který si člověk zapne, když si chce odpočinout.

Bylo to utahané, naivní a vlastně tak trochu o ničem. Očekával bych, že právě pomalejší tempo pomůže v prohlubování postav a jejich vzájemných vztahů, ale dialogy jsou často prázdné a řada scén je zbytečná. Jedna moje část se těšila, že se alespoň dozvím co se vlasně stalo. Pravdou ale je, že pokud jste četli dvouřádkový popis filmu, pak už se nic nového nedozvíte. Žádné postupné odhalování, žádný progress. A v takovém případě nepomůže ani sebelepší deus ex moment v závěru, který je tak nějak vlastně očekávaný. Proto otázka zní: stojí za to sledovat dvou hodinový film kvůli 30 vteřinové scéně? Spíš ne.

Pete Docter, tvůrce Up a Inside Out, tentokrát servíruje nečekaně vážnou pixarovku. Proto nehledejte humor za každou cenu a film dává přednost hloubce poselství. Stejně jako v jeho předchozích filmech, i zde přichází s unikátním světem, do kterého jsem se rychle ponořil. Celá tématika fungování duše, včetně jejího zrodu a samotného života je fascinující a Pete Docter má obrovský talent, jak tyto věci krásně a přirozeně prezentovat. Vyhrává si s každou maličkostí a i když během filmu představí hned několik vedlejších dějových odboček, vše má svůj smysl a řád. Těším se, až se k tomtu dítku zase jednou vrátím.

A teď vyzývám všechny, aby si položili otázku: "Bylo to skutečně tak strašné, jak všichni říkají?"                            "Ano, bylo.."

Příjemná komorní (a trochu klaustrofobická) žánrovka. Jak už to bývá u každé one-(wo)man show, i zde celý snímek roste a padá s hereckým výkonem hlavní představitelky a nutno podotknout, že Melanie Laurent se docela snaží. Tempo má občas bohužel svá hluchá místa a možná by tak slušelo tomu děj přizpůsobit. Je ale pravda, že u takových filmů se jedná o vcelku nevděčnou disciplínu. Závěr filmu a jeho pointa se mi líbil - myslím, že 3,5 hvězdičky by tomu slušelo nejvíc.

Je to fantasy, je to vážné rodinné drama a je to komedie. Ve výsledku je totiž deset prstenů mix všech těchto stylů, vyprávění a dějových linek, z nichž sice žádná nefunguje dokonale, ale do celku zapadá docela zdařile. Vizuálně film funguje efektně, i když s přibývajícím počtem digitálních zvířátek (menších či větších) se kouzlo trochu vytrácí. Tempo filmu je neuvěřitelné. Na začátku se sešlápne plyn až k podlaze a nohu z pedálu sundá až po finální scéně. Akce je výborná a aspekt rodiny na mě zapůsobil velmi silně. Za poslední dobu jedna z těch rozhodně lepších marvelovek

"ANO" jsem fanouškem Isaaca Asimova a "NE", nečetl jsem Nadaci. Proto nejsem ovlivněn knižní předlohou a můžu nechat předstudky stranou. Bohužel, pokud bych měl seriálovou Nadaci popsat jedním slovem, bylo by to "Zklamání", které je porovnatelné s loňským Raised by Wolves. Děj se neúměrně táhne, přichází ne vždy chytlavé linky a do konce seriálu nemá člověk jasno, proč daná postava dělá právě to, co dělá. Výsledkem je pak zbytečný chaos. Ten má očividně podle děje vést k nějakému "vyššímu plánu", ale ten je pro diváka špatně uchopitelný, a proto ve výsledku vyzní vše prázdně. Herecké výkony obou hlavních představitelek občas fyzicky bolí, a tak jedinými přínosy seriálu zůstávají vždy skvělý Jared Harris a původní nosná myšlenka, která má co říct i v dnešní době.

Na začátku film nepopře, že je totální béčko - naivní úvod a skupina složená zejména z dvou hezkých blondýnek a ne až tak sympatického kluka. Jakmile se ale ke slovu dostane ústřední motiv, tak je to trefa do černého. Děj drží pointou i atmosférou a v zásadě se nezastavíte až do úplně poslední scény. Je neuvěřitelné, že za tak malý rozpočet, dokázali tvůrci stvořit něco, co vás donutí přemýšlet za boxík, ve které jsme zvyknutí žít své každodenní životy. Jen málo věcí mi dokáže vykouzlit úsměv na tváři...a tohle béčko k nim rozhodně patří.

Bylo to atmosférické, audiovizuálně podařené a v podstatě bez příběhu. Nevysvětlujte si mě špatně, pomalejší tempo příběhu svědčí, ale po dvou hodinách si vlastně uvědomíte, že se toho zas tak moc nestalo. Dokonce si dokážu představit, že kdyby byl první film ukončen o 20 minut později, mohl by být zážitek ze závěru výrazně silnější. To, co oceňuji, je důraz na detaily v rámci word buildingu, na které se často zapomíná. Asi tedy nakonec zbývá nic jiného, než si počkat na pokračování.

Shyamalene, kamaráde, co mi to zase děláš. Věřím, že lidem, kterým se líbil Happening (Stalo se) by se mohl líbit i "Old". Bohužel pro mě, k těmto šťastlivcům nepatřím. Hloupé dialogy se snaží vypadat, že mají hlubokou pointu a na konci vše skvěle zapadne. Místo toho se však jen ukáže, že byly prostě "jen" hloupé. Chování postav nemělo s logikou nic společného a víc než mysteriozno, na mě padala během filmu únava. Souhlasím s poselstvím snímku, že tento čas už mi zřejmě už nikdy nikdo nevrátí.