retrix

Povedená taškařice, Ivan Trojan alias "Adolf" byl až nebezpečně věrná kopie pravého Adolfa. Hereckým výkonům dalších hrdinů nelze rovněž co vytknout. Bohužel scénář byl jakýmsi slepencem nesourodých postav, který ve výsledku film degradoval.

Film má skvělou počáteční atmosféru, napětí by se dalo krájet, Kemr by řekl: "Chčije a chčije", a zápletka graduje skonem jednoho účastníka za druhým. Tato gradace má však jistý mantinel, který ve filmu nastane ve chvíli, kdy se divák dozví původ této abscese. Pak už jde vše pomalu ale jistě až k závěru do kopru a ani pointa tomu nijak zvlášť na úrovni nepřidá.

Zajímavý děj, režie na úrovni a hereckým výkonům nelze co vytknout. Jediné, co mně vadilo bylo to podřezávání, mlácení, zabíjení, či kuchání nepřátel a to z důvodu, že ať jich indián či rytíř de Fronsac rozkuchal v jakémkoliv množství, bylo jich v nadcházejících soubojích zase plný počet. Tady to režie trochu odflákla, ale rozumím tomu , že šlo v tomto případě spíše o vizuální dojem než o realistický pohled, což nasvědčuje i pohled na samou bestii. Ostatně to vytříbené kung-fu hlavních hrdínů mně do reálií Ludvíka XV taky moc neštymovalo.

Zamotaný a ztřeštěný děj, zamilované postavy a prozaické vysvětlení, tak by se dal charakterizovat tento film. Úvod filmu vtáhne diváka do očekávané záhady opředené kolem hlavní hrdinky, která se však nekoná. Druhá polovina filmu již je jen o vysvětlování nekonané záhady, která nebyla záhadou ale nenaplněnou láskou jiné postavy.

Klasická Atkinsonova komedie s osobitými gagy, která ničím vyjímečným nenadchne ale ani nezklame. Být kvalitnější děj či režie, tak je větší úspěch zaručen.

I přes pomalý a možná i nudný začátek má film po seznámení s postavami příjemný a kouzelný děj s krásným zakončením až.... Až na posledních 5 minut, které se tam nějak ani moc nehodily.

Film byl natočen podle knihy Woe to live od Daniela Woodrella. Náklady na film činily 38 milionů dolarů a vzhledem k tomu, že na domácí půdě vydělal pouhých 635 tisíc dolarů, byl považován za velký propadák. Nicméně recenze kritiků na tento film byly spíše pozitivní. Film respektive kniha byla napsána dle skutečného příběhu boje konfederačních partyzánů pod vedením Williama Clarka Quantrill proti vojsku Unie v Missouri. Masakr v Lawrence v Kansasu byla jednou z nejhorších válečných událostí války Severu proti jihu vedenou Ouantrillem (shromáždil kolem 400 jezdců). Bylo zde pobito mezi 150 - 200 dospělých můžů. Quantrill si během války získal jen opovržení a hanbu za své zvěrstva, rabování či vypalování, i když Jižané jej považovali za hrdinu. Zemřel 2 roky po masakru v Lawrence, kdy byl postřelen jednotkami milice Unie.

I přes některé blamáže s časovou distorzí je to napínavé sci-fi z klasiky StarTreku. Mně se to docela líbilo.

Film s předvídatelným dějem ale s nečekanou skrytou pointou, která je záhadná sama o sobě, takže divák ke konci ani neví, jak to ten Clint vlastně myslel (s tou pointou). Jinak děj je strhující a o nabité kolty není nouze. Trochu mně vadilo, že na rozdíl od Clinta, všichni ostatní stříleli žaludy, ale to se v ději s jedním kladným pistolníkem dá i pochopit.

Film získal na domácí půdě několik ocenění, byl poslan i na Oscara v kategorii neanglicky mluvený film, ale nedostal se do nominovaných. K filmu byl vydán soundtrack 16 skladeb, z nichž některé autor hudby Rahman nahrál v Praze s Českým filmovým orchestrem. Původně jsem chtěl dát 4 hvězdičky, ale závěr filmu je nedotažený. Celá linie a děj filmu je v závěru naráz rozhodnuta mystickou silou, která tuto linii děje znehodnocuje.