akisha

Asi nejlepší anime, co jsem kdy sledovala. (Bleach mě nikdy jaksi nelákal). Vadilo mi, že seriál skončil neskončil, ale teď, když se natočila poslední série s koncem jak se patří, už si nemůžu stěžovat. Fantasy svět InuYashy je přesně ten, co vidím nejraději. Všechny ty bytosti, magie a mystika, yay! Objevilo se tady toho hodně, například kočko-démon nebo meči narostly nohy a začal bojovat (místa, co bych oželela, a co dají vzpomenout na krátkou scénu "japanimace" v Simpsonech), ale je to jen malinká vada na kráse. Příběh totiž tak praštěnej není, naopak je napsanej dost inteligentně. Seriál skvěle míchá drama a komedii. Například hodně legrační scéna, kdy Totosai s očima jak talíře odstartuje na létající krávě. Vedle toho SPOILER smrt Kagury nebo žal Sesshomaru nad podruhé mrtvou Rin jsou až překvapivě dojemný KONEC SPOILERU. Vychválit si zaslouží hudba - na seriál víc než skvělá. Ale hlavně to má oporu v postavách, který jsou mnohem zajímavější než v např. Elfen Lied. Většina z nich se časem rozvíjí a to je v seriálu vždycky velký plus. Střídala jsem japonskou verzi a dabovanou anglickou a obě mají něco do sebe. Jinak nejoblíbenější postava je rozhodně Sesshomaru. Že jsem fanda jeho klanu (tohle trio je podle mě stejně nejzábavnější) nehodlám zastírat a vývoj jeho postavy mě bavil nejvíc (nejspíš protože je vážně ze všech nejlíp vymyšlenej). Zkrátka bishonen k pohledání.

Co mě zaujalo úplně ze všeho nejvíc, bylo, že Peter Lorre prakticky za celej film nevyndal cigáro z pusy. Nekouří jen v záběrech, kdy se shání po cigaretách, zapaluje si nebo típe. Nechci ani pomyslet, kolik toho musel vyčudit během natáčení. Nicméně tohle je takový dost depkoidní počin, ještě umocněný kamerou - ta se mi líbila hodně - a hudbou. Příběh je podán formou flashbacků, současný děj se odehrává kdesi v táboře a jde o rozhovor doktora a jeho asistenta. Postava doktora mi malinko připomínala Hrušínského ve Vesničce, až na to, že ten nikoho nezavraždil. Rozhodně jsem ráda, že jsem tenhle jediný režijní výtvor viděla, ale právě kvůli jeho depresivnosti asi nebudou projekce příliš časté.

Škoda, že tenhle film moc vřele přijat nebyl. Upřímně moc nechápu proč. Jestli je středobodem všeho hlavní hrdina a jeho souboj se svědomím, pak si tady vážně není na co stěžovat. Tohle je přesně ten part, co Lorremu sedí, a co dokáže uhrát jako nikdo jinej - například ten výraz, když přetáhne babu po hlavě nebo když se složí na policejní stanici. I podpůrné síly jsou solidní - Marian Marsh hrající Raskolnikův "love interest" nebo Edward Arnold jako oficír vraždu vyšetřující. Na druhou stranu je pravda, že jsem knihu nečetla, možná v ní jde o něco jinýho nebo co. Já osobně ale výhrady nemám.

Muže obsahovat menší SPOILERY: Tohle mě bavilo, mám slabost pro velké, tajemné domy, kde je pár postav vrženo napospas temným silám, ohohó. Robert Alda se prokázal jako sympatickej protagonista, jeho synátor to podědil. Triky s rukou překvapivě nejsou k smíchu, ale vypadají realisticky. Škoda jen, že pokud se v obsazení najde Peter Lorre, je na 90% jistý, že je buď komplic nebo rovnou hlavní pachatel, páč tvůrci zřejmě nikdy nepřišli na nic zajímavějšího, co s ním udělat. Shame on them! Vrcholem filmu je pak určitě neuvěřitelně srandovní scénka, kdy chlap stojí ve dveřích, čumí, najednou se mu pod krkem objeví ruka, co vypadá, jako by byla jeho vlastní, začne ho škrtit a on zaječí, jak kdyby mu někdo přiskřípnul rozkrok. Hodně jsme se u toho se sestrou nasmály.

Obzvlášť mi tu utkvěl jakejsi remix pohřebního pochodu, kterej hrál ve scénách, kdy hlavní duo jelo na hřbitov. Nářez. Jinak je to hodně podobný např. Havranovi - taková hovadinka, kde se hororový veteráni baví tím, jak se parodují a přehrávají o sto šest. Basil Rathbone jako nezničitelnej Rambo, Vincent Price jako ožírající se hajzlík, Peter Lorre jako uzurpovanej, nešťastně zamilovalej slouha, Boris Karloff připomínající squattera, co hraje na housle... Uznávám, že ten film je praštěnej, ale mě ke spokojenosti stačí tyhle herce pozorovat, jakou z toho mají srandu. Obzvlášť když jejich charizma, když se sečte, to je něco!

Tenhle dvoj-film mě pokaždé baví (ale koukat na něj moc často nedoporučuju). Triky nejsou k vysmání, knížku jsem četla a postavy jsou tady ztvárněny docela dobře, Hoskins, Fox a Rhys se do svých rolí hodí, Tom Ward vypadá sice míň, než jak si Roxtona představuju, ale trousí vtipný hlášky a je nad věcí, takže dobrý. Jen bych možná oželila tu linku s romancí, ale asi musí bejt holt v každým filmu, aby to lidi bavilo nebo co. Od TV filmu většinou čekám mnohem míň, tudíž je tohle nadprůměr. Obzvlášť pokud se to srovná s Lovci dinosaurů.

Moje pravidelná dávka napětí, ha ha, když mi bylo asi 14 let a strašně se mi líbil představitel lorda Roxtona. Tento seriál se skutečně věrně drží předlohy, jsou tam duchové, přízraky, ještěří lidé, někdy dokonce i dinosauři. Ale zábava dobrá, herci fajn, tak co.

Sympatizuju s Hillcoatem, obzvlášť pokud spojuje svoje síly s Nickem Cavem. Proposition na mě zapůsobil jako špinavý western s neuvěřitelně zvláštní atmosférou, který krom režie pomohl právě Caveův muzikální podkres. Lawless mě díky tomu dost navnadil. Hillcoat+Cave+Hardy+Oldman+Pearce+Wasikowska, hm, to je aspoň mix. Jenže výsledek není jako v případě Proposition - hloubavý, trochu zasněný a podmanivý. Lawless mi přišel spíš matný, špatně vygradovaný a nevím, jestli to byl záměr, ale některé scény vyzní až směšně. (SPOILER: Hlavně konečná přestřelka, kdy to LaBeouf koupí, chvíli se svíjí a pak jde jak robot na Pearce. A to vůbec nemluvím o Hardym, kterýho sestřelí snad šestkrát. KONEC SPOILERU). Herecké výkony ovšem na úrovni: Hardy, Chastain, Wasikowska, ten kluk co hrál Cvrčka a LaBeouf taky OK. Hudba mě ale tentokrát tak nezaujala a nijak netoužím se podívat ještě jednou. Pořád mi to ale přišlo zábavnější, než Cesta.

Ale jo, na jeden večer, kdy nic lepšího na hororo-scifo poli se nenajde, člověk od toho nic nečeká a je zrovna v benevolentním rozmaru, se to dá. Vyskytuje se tu klasickej zádrhel, kdy obsah, plakát i název evokujou scifi-horor o mutantovi a ve výsledku se jedná o dost divnej rodinnej film s mutantem, kterej - a je možno to brát jako SPOILER - za celej film prakticky nikoho nezabije, a když už, tak tomu není věnovaná moc pozornost, a film, kde je mutant a nikoho nezabije, je prostě tak trochu mimo. KONEC SPOILERU. Není to ale zas taková nuda, film je to celkem zajímavej, herci patří k těm lepším, i ta herečka, co hrála mutantku, byla dobrá. Takže není vyloučeno, že to může někoho zaujmout ještě víc, než mě. (A naopak).

Film, kde prakticky neexistuje nic, než Klaus Kinski. Klaus Kinski, co hraje zřejmě sám sebe, od začátku do konce v transu. Hrající člověka úplně na dně, na hranici šílenství, osamoceného, trpícího. Kinski tady vlastně snad ani nehraje, prostě JE Woyzeck. Na jeho herectví tu neexistují výstižná slova a Herzogovy dlouhé záběry bez střihu jsou perfektní volbou, jak ho ještě zdůraznit. Nedivila bych se, kdyby po skončení posledního záběru Kinski zkolaboval. Woyzeck se špatně popisuje, vážně doporučuju se na to podívat. Film sám o sobě je tak mezi 4* a 5*, ale na Kinskiho je těch 5* zoufale málo.