Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hamburg, rok 1943. Německý lékař a vědec Karl Rothe se dozví, že jeho snoubenka prodává tajné informace z jeho výzkumů nepříteli. V pominutí smyslů ji zavraždí. Na místo přijíždí jeho asistent a přítel, který mu pomůže zločin utajit. Rothe se snaží na celou událost zapomenout, ale tak snadné to nebude... (akisha)

Recenzie (5)

akisha 

všetky recenzie používateľa

Co mě zaujalo úplně ze všeho nejvíc, bylo, že Peter Lorre prakticky za celej film nevyndal cigáro z pusy. Nekouří jen v záběrech, kdy se shání po cigaretách, zapaluje si nebo típe. Nechci ani pomyslet, kolik toho musel vyčudit během natáčení. Nicméně tohle je takový dost depkoidní počin, ještě umocněný kamerou - ta se mi líbila hodně - a hudbou. Příběh je podán formou flashbacků, současný děj se odehrává kdesi v táboře a jde o rozhovor doktora a jeho asistenta. Postava doktora mi malinko připomínala Hrušínského ve Vesničce, až na to, že ten nikoho nezavraždil. Rozhodně jsem ráda, že jsem tenhle jediný režijní výtvor viděla, ale právě kvůli jeho depresivnosti asi nebudou projekce příliš časté. ()

Kragujevac 

všetky recenzie používateľa

Hodně těžký film na sledování. Moc mi to neřeklo, spíše jsem se nudil, ale ta atmosféra a výkon Petera Lorreho si 2 * zaslouží. ()

Reklama

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Hvězda německého, amerického i světového filmu Peter Lorre se vrátil ze svého čtrnáctiletého hollywoodského exilu až v roce 1950. Hned se pustil do své jediné režijní práce, v níž si pochopitelně neupřel ani hlavní roli. Vybral si příběh podle podkladů zpřáteleného berlínského reportéra Egona Jacobsona, jenž se chtěl dopátrat pravdy v případě mysteriózní sebevraždy jistého táborového lékaře, který před svou smrtí zavraždil i svého asistenta. Ostatně, jak je všem známo, Jacobsenova reportáž posloužila i Fritzi Langovi k jeho "M", jež tak proslavilo právě Petera Lorreho. Ano, říká se, že "M" byl nejlepší film, který před nacismem varoval , a že Verlorene je nejlepší film, který o nasismu referoval. Každopádně přes obrovský úspěch např. v Benátkách byl film po deseti dnech stažen z německých kin. No aby ne, na tahle sebemrskačská díla o vlastní vině se chtělo málokomu. Peter Lorre tak poznal známou věc, že se s německým národem, před nímž utekl, jejž opustil, již sblížit nedokáže a ještě v prosinci roku 1951 definitivně emigroval do USA. ()

EdaS 

všetky recenzie používateľa

Lorre zvládá snadno expresionistickou/noirovou práci se světlem a stínem (jakpak by ne, měl se od koho učit), překvapivě mu jde ale i tíživé drama o vině celého národa. Není to dokonalé, ale působivé určitě ano. ()

Galéria (12)

Reklama

Reklama