mchnk

Precizně připravený filmový kult, který je základ Kubrickovské filmové filozofie. Připravené do detailu, jak byl někdy šílenej Stanley zvyklej. Nekompromisní pohled na spoustu věcí, včetně politického smýšlení, které je v podstatě stejné desítky let. Poškodíme subjektu mozek a s pomocí séra, na vyvolání pocitu srovnatelným s topením se, nebo dušením a s pomocí vizuální kino terapie, ho naučíme, nepoužívat násilí. A když se to náhodou zvrtne, tak subjektu zajistíme pohodlnou budoucnost a pro svojí obhajobu ho využijeme na propagaci do tisku. Tím subjektem je Alexander DeLarge, který nabídku určitě neodmítne. Snímek, který je potřeba vidět, považuješ-li se, alespoň trošku, za filmového fajnšmekra a znalce kvality.

Atmosféra Ringu 0 by se dala už doopravdy krájet a dokonce si troufám říct, že Norio Tsuruta byl v lecčems daleko preciznější. Je to slast pro chápajícího a rozumného diváka Ringu 1 a 2. Všichni již víme, jak to dopadlo, ale proč a jak to začalo? Sadako o svém osudu neměla, vlastně měla ponětí. Přesně tak jak jí ho sestřička ukazovala a nejen jí. Tady je počátek všeho zla, které o 30 let později vyvrcholilo. Tragický příběh Sadako, která je plně pohlcena svým alter egem, je velice silný a skutečně smutný. V 60tých letech ti Sadako vstupovala do snů a dala jasně najevo, proč a co bude následovat. Scéna, kdy si alter ego Sadako přijde pro Aiko, aniž by si toho kdokoli, kromě oběti, všiml, je vrchol celé série. Závěrem musím napsat, že série Ring mě dost ovlivnila, je to skvěle zpracované ať si tady píše kdo chce co chce. Je to perfektní vývoj ve všech třech dílech. Není možné jeden díl nevidět, poté to nelze pochopit a užít si tu skutečnost, že je to docela reálné. Opravdu závěrem. Kdo neviděl Ring, neví kdo je Sadako Yamamura. Totální Absolutní Respekt.

Výborná a logická návaznost na první díl a v podstatě ukončení série. I když, ještě jeden film nás čeká, a právě první vteřiny Ringu 0 naznačují, že zlo, je stále mezi lidmi, konkrétně mezi Japonci. A je jasné, že těchto několik úvodních vteřin, jsou z budoucna po Ringu 2. Opět velmi silná atmosféra. Divák už zná jméno Sadako Yamamura, a ví, co dovede. Proto je více než zajímavé, jakým způsobem bude policie vést vyšetřování, což je také nedílnou součástí tohoto dílu. Příběh prožíváme s novou dvojicí, pro kterou je tohle všechno zcela nové. Nicméně Mai něco málo ví, nepochybně cítí a vizuálně tuší. Čím více se dozvídá, tím více je to pro ní reálnější. Pozorovat její narůstající děs, kdykoli se dozvídá více informací o energickém, pro ni zatím, neznámém zlu, je základem skvělého plynutí děje. Je zde také vědecké vysvětlení, této neskutečně zlé energie, v postavě dr. Kawajise a takový, řekl bych, vývoj, nebo další možnost zloby, v postavě studentky Kanae. Toto je konec Sadako tak jak ji známe. Stále ale chybí celá podstata zla, takže bez váhání do Ringu 0, odehrávající se v 60. letech.

Stará japonská legenda o všudypřítomné energii. Dobré i zlé. Hlavně té zlé. Alter ego Sadako Yamamura, byla tímto energetickým zlem přímo stvořena. Dokáže jí využívat, nebo spíše Zlo využívá ji. Asiaté jsou všeobecně známí tím, že dokáží více poslouchat přírodu a jsou daleko vnímavější, co se týká duchovní a vnitřní energie i tisíciletých tradic. Na tom byl nepochybně založen třeba výcvik japonských bojovníků ninja nebo mnichů z chrámu Shaolin, kteří bezesporu dokázali "nadlidské" věci, právě využitím své vnitřní energie. Ztráta životní jistoty moderního světa bez záhad a tajemství, o tom je určitě tento film. Funkce lidského mozku a psychiky je záležitost, o které toho, jako lidstvo, víme velmi málo. Není možné popírat existenci jiného světa než toho, na který si můžeme sáhnout. Lidský život má jasně dané hranice a hranice musí něco ohraničovat, jinými slovy, za hranicemi musí něco být. Toto je pouze začátek a odstartování, pro mě geniálního díla, série filmů Ring. Teprve po zhlédnutí a pochopení všech dílů, je možné se děsit. Dokonale vyvolaná atmosféra pouze tím, že divák sbírá kusé informace, jež vedou k dokonalému objasnění. Osobně se ovšem obávám, že český překlad (myslím samozřejmě titulky, s dabingem bych se na to nikdy nepodíval) je mírně řečeno nedokonalý. I když japonština má dohromady "pár" slov, chtěl bych ten film vidět s Japoncem, který umí i česky, aby mi případně doplnil nepřeložené informace. Tak moc mám tuto sérii rád. Také díky naprosto precizní a jemné režii. Žádné nesmysly a nesrovnalosti ve scénáři v bezchybné atmosféře. Tohle není film natočený pro velké obecenstvo, k tomu je určena americká parodie Kruh.

Určitě zajímavý experimentální film z první poloviny 90 tých let. Podle mě jde o jeden z nejlepších výkonů L.Vaculíka po Nahotě na prodej. Hvězdičky navíc jsou taky za Aňu a Tomáše Hanáka. Neni to film na částé sledování, ale určitě ma své místo a svojí atmosféru.

Po tvůrčí stránce stejně kvalitní. Výborný obraz českých důstojníků, kteří si užívali radovánek a bylo jim tak nějak jedno, kdo to nakonec vyhraje. A obrovské plus Marvan a jeho Vachmajstr. Pro mě jeden z nejlepších komediálních výkonů v rámci čs kinematografie. "Ty můj zlatej kluku slovanskej!" "Neboj se, Kozáci už budou na Moravě cobydup!!"

Geniální předloha a velmi zdařilé zpracovaní. Švejk je po Čechy nepochybně symbol, švejkování z našich luhů a hájů jen tak nezmizí. Absurdita konání obrácená vůči mocnosti, která toto chování vyžaduje a přitom trestá, se dá aplikovat do jakéhokoli století. "Švejk Josef!'Hier!" "Superarbitrován pro blbost" "A co Vám ještě schází?" "Poslušně hlásím, že jsem reumatik, ale sloužit budu Císaři pánu až do roztrhání těla!" "Toho chlapa, ihned zavřít!"

Tak rozhodně klasická práce Věry Chytilové, která měla od začátku jedinečnej styl. Hanák, Vávra už chyběl jen Šteindler. Toho si myslim dokonale zastoupil Donutil. Tohle je podle mě klasický český politik. Hanák i Donutil to jsou ty hvězdičky navíc.

Muzikál na mne působí spíše jako oslava hudebního vrcholu Ivana Hlase. Začínající, dnes již klasické duo, Hřebejk - Jarchovský své schopnosti ukázali naplno později. I když jejich styl v tom nepochybně je. Lidský humor na pozadí krvavé doby, mládežnická rebelie způsobená rock´n´rollem - rozhodně lepší tři, ovšem výběr herců nebyl moc šťastný. Duo Abrhám - Dejdar je viditelně z jiného hereckého světa, než ostatní, možná kromě Špalka s několika kolegy, ale jinak se mi film nechce zarýt více do paměti a tím i do nutkání si ho pustit dobrovolně.

Filmová alternativa poprvé. David Ondříček vypráví o Praze. O jiné planetě - což v polovině devadesátých let pro každého východňára Praha nepochybně byla. Podzimní nádech s krásnou hudbou od Color Factory a dvou mystických osob, jejichž hudbu oddaně poslouchám již dlouhá léta - EOST. Také obraz začátku klubové scény. Jednoduchý, ale velmi milý Ondříčkův film pro a s jeho kamarády...velmi mě baví.