mchnk

"Většina lidí nerozjímá o smrti ani o životě" "Jednoho dne však spatří prázdnotu" "Ano, Onoho dne...". Bergmanův středověk a filozofie. Preciznost spojená s tvůrčí genialitou. "Dokonáno jest..."

Jednoduchý a jednotvárný scénář, ovšem se skvělými hereckými výkony. Kolektivní život jednoho mladého divadelního souboru není jednoduchý, zvlášť v revoluční době 60. let. Pro mě naprosto neznámá režisérka a stará známá atmosféra šedesátek, ve které můžeme nalézt i politické popichování. Každý ze zúčastněných divadelních herců má svojí pravdu, a také své chyby. Neznámý snímek si jistě zaslouží pozornost.

Určitě se na to da dívat. Je to jeden z apokaliptických snímků, který mě neurazí, tím americkým stylem. Chvílema to má docela reálnou atmosféru. Rozhodně jednou do roka se to dá zvládnout.

Čapek vystihl budoucnost společnosti a Hugo Haas možná poslední šanci toto dílo natočit. Za nedlouho se již Čapkova vize začne naplňovat. Když nehubí lidstvo morová rána, hubí se samo. Čapek jednoduše popsal nevyřčenou teorii o nutnosti hubení se navzájem, platící dodnes. Je tedy obrana? Ano! Je jednoduchá a nádherně naivní. Chovejte se k sobě jako lidé, neubližujte si. Myšlenka v dobrých rukách. Přirozený talent, využívaný především k pobavení, kterým Haas nepochybně disponoval, zde zanechává postavu dr. Galéna prakticky v dokonalém provedení. Má v ruce zbraň, zbraň proti všem ostatním. Ovšem jedinec nikdy nic nerozhoduje. Film o zachování lidského života z několika pohledů. Záleží, jaký je účel zachování. A rozhodně jeden z nejlepších filmů natočený režisérem a hlavním hercem v jedné osobě.

Určitě vynikající pohled na falešnou, povrchní a zdánlivě dokonalou společnost lidí na začátku 20století. Obraz manželství, které se časem stává vězením a na mladistvou touhu po lásce, ovšem bez jakýchkoli morálních překážek. Mladičká Jana nakonec zjišťuje, že úděl ženy v této době je předem daný a jasný. Výborná atmosféra a excelentní herectví.

Werichův humor nutně okořeněný budovatelskou agitkou. Dějově rozmanitý, snad každému Čechoslovákovi známý film, který dokázal navodit atmosféru tehdejší doby v každém záběru. Rudolf pomatený II jako groteskní postava a proletářská filosofie. Lidé si nakonec budou muset vládnout sami, ten bude dělat to, ten zase ono a budeme všichni, všechno mít do hro ma dy. Werich se dokáže poprat i s touto nutností. Skvostné herecké obsazení i výprava.

"V Olomouci žije bývalý inkviziční soudce......vykonával svojí praxi úspěšně 40let......co jste si přál pane?" Před bohem jsme si všichni rovni, u kůlu skončí pán i žebrák. Malý žebrající kamínek spustí lavinu, která s sebou nabalí kohokoli. Boblík je na koni. Jeho klid a sebevědomí je nestoudné, stejně jako jednoduchost, která z celého tématu přímo srší. Je to jednoduché, obviníme ty lidi z něčeho, co nemohou vyvrátit, a budeme je mučit a vyslýchat tak dlouho, dokud se nepřiznají, a když to vydrží, tak to bude hlavní důkaz toho, že jsou ve spojení s ďáblem. Jednoduché rady od nejen duchovního, ale i pokrevního bratra "víš co bratře? Drž hubu!" a dokoná to jednoduchý přístup kompetentních lidí, kteří tomu mohli zabránit "přiznali se ti lidé, přiznali tak co.....a ten Turek před Vídní...no nějak to dopadne". Politika současnosti bez příkras v podání nejsilnějšího a nejdéle vládnoucího politického systému, fungující na základě utrpení druhých ve jménu Boha. Vávra toto dílo natočil jako reakci na komunistický monster proces se Slánským. Jediný rozdíl je v tom, že obžaloba není vlastizrada, nebo velezrada, ale čarodějnictví. Film, se kterým jsem vyrůstal. V raném mládí jsem utíkal od televize před Lohniským, v pubertě jsem prostě nedokázal pochopit tu nespravedlnost a dnes jsem z tohoto filmu nadšen. Herecky bezchybné, až na pana Šmérala a Kemra. Ti nehráli. Ti se na chvíli převtělili do jiných lidí, jeden do pana z Edelstadtu a druhý do jeho sluhy. "Ďábel vší mocí usiluje o nadvládu nad světem, avšak bůh všemohoucí nám dal možnost odkrýt toto nečisté hnízdo, sláva jemu navýsost obdařil nás ctí, že můžeme toto nečisté hnízdo zašlápnout úplně ho zničit a vykouřit ohněm".

Nedávno jsem o tom přemýšlel, a dospěl jsem k závěru, že takovýmu psychopatickýmu hajzlovi, bych nikdy nevěnoval celovečerní film. Mně to stačilo, ve Vávrově filmu Osvobození Prahy, tam bylo to samé, jenže to byla jen několika minutová součást filmu. Vyřízenej psychouš v bunkru, se připravuje na smrt, ve stylu dávných diktátorů a krutých králů. Měli ho hodit davu a zbytek nechat supům a červům.

Asi poslední normální film Zdeňka Trošky. Ikdyž tu pohádku mam rád, protože moje dcera jí má hodně ráda, nemůžu dát víc než 3 hvězdičky. Ten dodatečný dabing je tady hodně znát a vůbec ta pohádková atmosféra tady není tak silná.

Poctivé herecké výkony a hlubokomyslné sdělení této pohádky, kterého si ovšem jen tak někdo nevšimne, dělá z tohoto díla jednu z mých hodně oblíbených záležitostí. Martin Kabát a jeho boj o úpisy před samotným Luciferem, dostává pohádku do hodně ostrého dramatického nádechu. Drdův záměr připomenout pekelné psychologické metody, které používali převážně nacisti. "V tom je celej ten Váš kumšt, zpitomět lidi, udělat z nich hloupý, ustrašený zvířata, mučit je tak dlouho, až ztratí všechny smysly. Vy si myslíte že i já hned zpitomím a zradím ty dvě nevinný holky?" . Martin Kabát je charakter, ne jako pokrytecký pánbíčkář Školastikus. "Já, pokud vím, 30 let jsem ani myšlenkou nezhřešil, tělesné žádosti modlitbami řádně umrtvoval." Má to v sobě mnohem víc než jen pohádkový příběh.