Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Dobrodružný

Recenzie (885)

plagát

Nebezpeční skřítkové (2021) (seriál) 

Každým dalším dílem jsem si přál víc a víc, aby tu malou Josefínku sežrali.

plagát

Love Island (2021) (relácia) 

Strašně mě baví, jak tu všichni dávají odpad a přitom viděli jenom ukázku nebo kus dílu v televizi. Já obecně tyhle amatérský reality show můžu, dal jsem tomu šanci a koukatelný to bylo. I kdyby ne všechny, tak si tam každej minimálně jednu osobu, se kterou sympatizuje, našel. A že jich tam teda bylo dost. Hlavně z toho Tvrdýho jádra, těch nesympatickejch tam bylo pomálu. Dokonce bych řekl, tím že to byla první série, tak to bylo dost férový. Hrálo se na lásku, ve většině případů, dost srandy, v pohodě výzvy. V příštích řadách očekávám mnohem víc taktizování a manipulování. Za mě osobně super oddychovka na večer. Původně jsem chtěla dát 3 hvězdy, ale nějak to vybalancovat musím.

plagát

Dark (2017) (seriál) 

Po všech těch recenzích a pochvalných komentářích jsem se do německýho seriálu pustil. První řada mě svým způsobem dostala, člověk se v tom ještě dost orientoval, co se týče toho cestování. Cestování do minulosti i do budoucnosti díky těm letopočtům bylo super, člověk poznal mladší i starší já hlavních hrdinů. A troufnu si říct že jsem se pořád držel v obraze a chápal souvislosti, ale s druhou a 3. řadou, kdy už se to začalo míchat až moc, tak jsem v tom začínal mít slušnej guláš. Chvíli k Apokalypse muselo dojít, potom zase vůbec, pak ve všech světech. Ke konci už jsem měl docela problém to vůbec dokoukat, protože jsem nedával to propojení víc světů a tolika postav. Klobouk dolů před tím, kdo se orientoval po celý seriál. Tím ale nechci říct že by to byl špatný seriál, jen to Němci trochu přepálili.

plagát

Kto prežije - Island of the Idols (2019) (séria) 

Za poslední roky jedna z nejhorších sérii všech dob. Od začátku tam nebyl od pohledu nikdo, komu bych vyloženě fandil, na základě sympatií. Oni tam opravdu vzali ten největší odpad, co dosud nedostal šanci. Postupně si tam člověk někoho našel, ale opravdu jeden z mála kdo stojí za zmínku, je Elaine, která byla prostě taková správná. Co vám nejspíš utkví napořád jsou zásahy produkce a aféra kolem Dana, v tu chvíli si uvědomíte, jaký témata jsou V usa na programu dne a možná je i fajn že se k tomu vyjádřili. To, v co se to potom zvrhlo už byl extrém. Ostrov symbolů v podobě Robba a Sandry nebyl úplně špatný nápad, neměl jsem s tím problém, ale na druhou stranu nic zásadního. Vypíchnu pár jmen, Karishma = naprostá ovce, Noura = šílenec. Co se týče finále, tak jeden z nich neměl žádnou šanci, to všichni víme. Ani jeden z nich nebyl kompletní hráč, každý měl jinou strategii, já bohužel uznávám spíš tu druhou, která na vítězství nestačila. Už jenom tak finalová kmenovka to zakončila na úrovni celý série. Zklamání a zároveň natěšenost na jubilejní 40. sérii.

plagát

Dobyvatelia stratenej archy (1981) 

Indiana jones rozhodně nepatří mezi dobrodružný filmy mýho dětství, nejsem si vědom, že bych ten film viděl někdy celej. A kdybych ho neviděl ani teď, nejspíš by se nic nestalo, pro mě to kult není. Ačkoli v 81. to musel bejt top strop. Po odehrání her Uncharted (mimochodem těšim se na zfilmování) jsem dostal strašnou chuť na filmy o hledání pokladu, tak jsem si chtěl střihnout hned to nejpopulárnější. Kéž by se to neslo celý v duchu toho začátku, kdy Indi musel projít chrámem přes různý pasti a nástrahy. Při hledání archy nemusel řešit žádný skládačky, který v těch dávných stavbách byly populární. Bohužel ta akce taky nebyla žádný terno, humor mě obešel obloukem. 40 let od natočení je holt dlouhá doba a nový fanoušky si to jen těžko získá.

plagát

David Attenborough: Život na naší planetě (2020) 

Dokumenty určitě nejsou žánr, který vyhledávám, ačkoli je to škoda, vzhledem k těm barvám a krásám přírody po celým světě, který nemáme možnost za život vidět na vlastní oči. Každopádně tohle je smutná zpověď toho, jak se příroda změnila za posledních X desítek let pohledem známýho dobrodruha. Bohužel jsem ale názoru, že to nezměníme jen my jednotlivci, tím že přestaneme jíst maso. Jak už bylo řečeno, státy by měli dávat dotace na vysazení nových lesů a pralesů, firmy a elektrárny by měly omezit výrobu, čímž by se zamezilo těm plynům do ovzduší a zpomalilo by se to globální oteplování, přestaly by tát ledovce…Dál by bylo fajn dát zákaz rybolovu na co největší ploše a o to všechno se má právě starat OSN. To jsou prostě všechno věci většího měřítka než jsme my. A tím by se mělo především začít. I tak si ale dost věcí uvědomíte, takže čím víc lidí tohle uvidí, tím líp.

plagát

Záhadná bouře (2018) 

Čekal jsem od toho tak trochu novodobý Butterfly efect, ale těch časovejch rovin tam zas tolik nebylo. Takže se to podobalo spíš frekvenci, ale místo naloženýho scifi to bylo spíš krimi drama. Víc jak polovinu filmu to byl slušnej guláš, až posledních 20 min. začalo odpovídat na otázky, ale vzhledem k tomu že to mělo 2 hod., to bylo chvílema moc natahovaný. Já takový nadšení tady nesdílím.

plagát

Potichu (2019) 

Tak hned z traileru bylo jasný že to bude kopírka quiet place. Bylo to vyprávěný trošku z jinýho úhlu, trochu odlišný příšery v uvozovkách, ale jinak slabší odvar. Napětí se moc krájet nedalo a bylo tam bohužel spoustu hluchejch pasáží, kdy se tam buď nic nedělo a nebo naopak dělo, ale úplně mimo mísu, plno blbejch keců. Divím se, že do něčeho takovýho Netflix šel, když už se jim povedl Bird box. Nicméně závěr potěšil a na dvojku bych se určitě podíval.

plagát

Rafťáci (2006) 

O dva roky vyspělejší pokračování, tentokrát na vodě s duem kotek-mádl. Rafťáky jsem neviděl strašně dlouho, o to radši jsem, že jsem si je připomněl. Nějaká logika tam jde úplně stranou, opět je to o tom, co si mladej teenager užívá na vodě. Spoustu srandy, trapasů s rodičema a lovení holek z vodáckýho kurzu. Mádl si tady opravdu užil těch pár milostnejch scének, některý teda obzvlášť perly, to jako klobouk dolů, kdo s tím přišel. Hlavně andrea kerestešová tady musela bejt pro každýho kluka bohyně, ta byla sexy za každý situace. Takže díky režiséru Janákovi za tyhle filmy.

plagát

Snowboarďáci (2004) 

Ohromná nostalgie, kdykoli se na to podívám, hned zavzpomínám jak jsem u toho vyrůstal. Duo kotek-mádl tady zafungovalo hned na první dobrou. Nespočet vtipnejch scén, hlášek, dobrodružství, první romantiky a všeho, co v pubertě chceš. Tehdy tímhle režisér zabodoval přesně u mojí cílový kategorie, žádná velká věda a hned z toho byl hit.