VanTom

Asi je vzhledem k chudé animaci dobře, že se pokračování Mulan nepouští do žádné větší akce a dějově se (dětinsky a předvídatelně) zaměřuje na předsvatební pochyby ústřední rozdílné (a podle rozeštvávané, Mushu by zasloužil) dvojice, instantní romantické zamilování či emancipační odsouzení dohodnutých sňatků – zkrátka poučku „Poslouchej hlas svého srdce.“ Není ale zrovna na co koukat (ani poslouchat).

Počítačový thriller Elita v mnoha scénách slušně napíná, přitom hollywoodskou profesní naivitu drží v mezích a nevyznívá nijak zvlášť hloupě ani směšně. Dnes už navíc všichni víme, že nějaká ta vraždička kvůli kousku kódu je pro nelítostné korporátní softwarové milionáře slabý odvar, jelikož momentálně organizují celosvětové pandemie a čipují miliardy lidí zkonstruovanými vakcínami, že? Lepší 3 *

Pochybný obchodník s diamanty přijíždí do zapadákova na Sibiři hledat svého společníka, no a nachází vstřícnou barmanku (maximálně sympatická Ana Ularu) plus její ožralé zákazníky a ochranářské bratry. Kolorit svérázného místa se daří navodit tak napůl, nicméně romantický vztah nepostrádá v kontextu zoufalosti situace s riskantním prodejem jiskru. Jenže pak to začne být hodně WTF divné a konec všechno neurvale, bez řečí utne, až jsem potutelně koukal. 5/10

Příjemná jednohubka pokračuje ve sbližování horlivého "synáčka" Alberta s nemluvným "taťuldou" Massimem a na 8 minut pobaví, ve výsledku ovšem banálně a nikterak objevně. Ostatně jako celá Luca.

Tahle přetáčená verze / variace vyvařené Invaze lupičů těl se tedy silně nepovedla. Jeden zběsilý střihač przní naháněcí "akci" (zoufale se do komorně psychologického konceptu nehodící), druhý návaznost, kdy zjevně šly pryč celé bloky příběhu (který tak nedává smysl, plus pohřbívá svůj přesah). Nicole tudíž jenom marně od něčeho někam utíká, skrývá se "mezi nimi" a snaží se neusnout. Thriller jako kráva… akorát směšný, totálně rozklížený a úplně mimo.

Sofistikovaný příběh v této lechtivě rozpustilé, výpravné veselohře (westernové parodii) nenajdete, zato tu svou ženskou krásu a šarm na odiv dávají dvě neodolatelné francouzské dámy. Bez nich by byl film poloviční, respektive by nebyl vůbec. Problémem je, že každý vtípek si režie dopředu dlouho připravuje (přestože většinou se stejně zasmějete) a první polovina, kdy se z Marií stávají kabaretní hvězdy, mi přišla o dost zábavnější, než když posléze vedou zdlouhavou (a již maximálně přepálenou) rolnickou revoluci.

O tom, jak může nelegální sledování a lži FBI poničit život, kariéru, psychiku. Tedy ne že by tomu naivní herečka a v podpoře radikálního černošského hnutí angažovaná nevěrnice Sebergová nešla střemhlavě naproti. Takže těžko si o jejím charakteru, kromě lítostivé účasti, něco kladného pomyslet a z nemastného neslaného filmu si cokoliv odnést (snad kromě slušného výkonu Stewartové).

Příjemné pohádkové fantasy, které mi k srdci nikdy nepřirostlo (ani Hornerova hudba, s výjimkou nádherného motivu vyluzující hlavně umlácenou kakofonii). Exteriéry vypadají opravdu krásně, jenže neobjevný scénář vede výpravu za záchranou nemluvněte přímočaře až zbrkle (akorát akci režie spíše protahuje), někde na hranici mezi dětinskou odlehčeností a temnou válečnou drsností. Porůznu mezi 3 a 4 *.

Aneb není cti mezi zloději. Nevím, přes luxusní obsazení mě tohle nebavilo. Vyloupení trezoru partičkou rozhádaných nesympatických dědků probíhalo jako po másle, přestože si u toho počínali stran bezpečnostních kamer pěkně diletantsky (a asi mělo být vtipné, že nejvíc řešili svůj věk a zdraví a klidně si odskočili se domů vyspat). Druhé dějství, kdy si dělili lup a jeden druhého podráželi, bylo sice o něco málo zajímavější, ovšem prázdná režie, která si pod slůvkem "styl" představuje leda rychlé střihové řetězení max dvousekundových záběrů nebo občasný song, ani v něm nedokázala zažehnout jiskru zájmu (natož dramatu či napětí).

Ne, až na klasický Bradburyho námět nedává scénář elementárního smyslu (postupné časové/evoluční vlny?!) a CGI triky, generované snad na prvním PlayStationu, vypadají fakt srandovně. Neradno zmiňovat "herecké" výkony, kdy se znuděný Edward Burns ani nesnaží a Sir Ben Kingsley se pod tou debilní parukou rovnou stydí (ale své si přehraje). Jestliže zpočátku bylo toto zpackané sci-fi béčko ještě svým způsobem tak špatné, až zábavné, ve druhé polovině se propadlo do děsivé nudy, jak se senilní režie bezradně pokoušela napínat (a natahovat) provařenými postupy "monstr-hororů".