VanTom

Hrozně sentimentální anime, úplně to z něj kape. Sny a nesplněná přání, andělé (resp. okřídlení), smrtelné nemoci či kletby trvající staletí. Upřímně, docela jsem se v něm ztratil, protože nesleduje jeden osud, ale několik (plus různá převtělení a personifikace). Přitom ve výsledku není nic než vykonstruovaně banální.

Našlapaný animák sype do diváka jeden vtípek a popkulturní odkaz za druhým, přičemž nejvíc spoléhá na vysloveně groteskový, slapstickový humor (prostě furt někdo někam padá a bouchá se do rozkroku). A je to (ne)skutečná zábava především díky sympatickým charakterům (může se člověk zamilovat do stylově oháknuté, šik krysí holčiny s hlasem Kate Winslet?). Počítačová animace žádný technologický vrchol nepředstavuje, někdy vypadá i dost stroze, ovšem Aardmaní design a stylizace o své kouzlo nepřišly. Zpívající vykulení slimáci rulez!

Příjemná, jen lehce nekorektní road movie po cestě ve staré VW dodávce na dětskou soutěž krásy (vyděsíte se) stmeluje průměrnou rozhádanou rodinku životních lúzrů, kterým ale budete přát to dobré a přirostou vám k srdci. Civilní, možná mírně všední dramedie nepředstavuju žádný milník žánru, ovšem svého cíle dojde (resp. dotlačí s rozjezdem na dvojku).

Jak v první polovině "soupeří" (a zároveň se doplňuje) oddaná milostná romance s nesmlouvavým zapálením pro vědu, to dodává charakterům náboj. Biografie Marie Curie-Skłodowské (výborná Rosamund Pike) faktograficky postihuje celý její život a dílo, byť především v pozdějších fázích sklouzává do nepříjemné zkratkovitosti (rentgeny na frontu 1. světové války). Také se pokouší přesáhnout objevy do souvislostí (radioterapie, Hirošima, Černobyl), což ovšem váže spíš s povrchním patosem a zamýšlený efekt je diskutabilní.

Zásadním důsledkem prkenné animace (tak na úrovni CGI inter pro PlayStation 1) není jenom nikterak atraktivní vizuál, ale především hrozivé (resp. žádné) "herecké výkony" plastikových figurek (zvýrazněné ještě plochým českým dabingem). Podivná "meta" historka o postavičkách z říše Gaja, z televizního seriálu vycucnutých do našeho světa (a mj. potkávajících svého stvořitele), už vůbec nepředstavuje žádné terno. Umolousané 2 *, ani nevím za co.

Proč sakra celý film nevypadá jako jeho závěrečná půlhodina? Tohle od Kingsmanů čekáme (a chceme) – odlehčenou komiksovou, dynamickou akci plnou nadhledu a neotřelých nápadů (výsledkem čehož je jeden z nejlepších šermířských soubojů na plátnech kin vůbec). Jenomže jí/mu předcházelo 90 minut komplikované politické zápletky o vtahování mocností do světové války a naprosto vážně braná (naivní) touha mladého, úzkostlivě ochraňovaného syna narukovat a na frontě bojovat za vlast (osvěžených pouze dvěma(!) jinak skvělými bitkami – s maniakálním Rasputinem a na nože v zemi nikoho). Ne, že by mě ona nekompromisní emocionální bomba nezasáhla! Akorát se zacílením snímku se minula.

Pro psychologickou uvěřitelnost bolestně chyběl onen mezistupeň (v knize počítám tak 400 stránek), ve kterém drobné laskavosti a naschvály přiživující sousedskou nevraživost polehoučku přerůstají do skutečných výtržností a zločinů za hranou zákona. S tím souvisí, že se vůbec nepodařilo postihnout důležitost "nezbytných věcí", jak majitele pohlcují a naleptávají. Zůstal tudíž zajímavý námět, hřímavá atmosférická hudba a neemotivně doslovné "pekelné" finále, v němž hlavně že všechno vybuchuje.

Wahlberg i Hart sice poněkolikáté hrají naprosto to samé, ale zatím mě neotravují. Vtipné hlášky a bizarní situace tak střídají těmi, které nikam nevedou… a k vlastní škodě i nezanedbatelným množstvím fekálních gagů, z nichž ovšem většinou zvládnou vykličkovat "s čistým štítem". Nevím, nějak mi to nevadilo; připomnělo mi to pásové romantické "sandlerovky", u kterých se také nikdo nepředře, přestože (anebo právě protože) je výsledek zaručen. 50 %

Kromě samotného faktu, že mohli fanoušci znovu vidět v akci Obi-Wana Kenobiho (= perfektního Ewana McGregora) a Darth Vadera, už moc výrazných radostí 6dílná minisérie nepřinesla. Zápletka mě příliš neoslovila (snad kromě oblouku inkvizitorky Revy), scénář byl často toporný a vysloveně "líný", režie pak sotva průměrná (viz tragikomické nahánění 10letého děcka po lese). Opět se tedy tvůrci/studio spolehli z valné části na nostalgii a zvuk značky SW, aniž by nad výsledným produktem nějak zvlášť přemýšleli, vtiskli mu osobitou tvář nebo věnovali péči nad rámec spotřební rutiny.

Začátek vztahu i pokračování výzkumu teleportace se nese v příjemně civilním duchu s výborným Jeffem Goldblumem a úžasnou Geenou Davisovou. Bizarnosti a "nechuťárny" ustanovujícího body hororu při proměně nejenom těla, ale i charakteru, se pak mají o co opřít i do již poněkud groteskního finále.