MikyAff

Masokr je pojatý až ironicky, ale přesto splňuje svou myšlenku a poslání. Přestože se dnes může styl natočení zdát směšný, třeba jednou v budoucnu to tak všechno opravdu bude. Jenže je to bohužel až moc růžová budoucnost plná duh a jednorožců, než aby se mi zdála realizovatelná.

Trvalo to sice dlouho, ale přeci jen si našel Červený trpaslík cestu k mému srdci a chápu, co na tom všichni mají. Legendární hlášky a čtyři postavy u kterých se nemůžu rozhodnout, která je nejlepší protože každá z nich je fantastická. První série mě sice tolik neberou, jenže to se může při opětovném zhlédnutí a změně postoje změnit. :)

U Ace Ventury pro mě platí, že dvojka předčila jedničku. Jsou zde mnohem sympatičtější postavy, Jim Carrey to táhne naprosto stejně dokonale a i zápletka je záživnější. Při zmínce zvířecího detektiva mi vždycky jako první vyskočí právě tohle pokračování.

Naprosto výstižný film, ve kterém se nemusejí najít jen ženy, protože si myslím že i muže někdy trápí nespokojenost se sebou a tohle by je mohlo trochu nakopnout, Amy Schumer se do své role perfektně hodí a umí si ji užít. Je zde spousta super fórů, i chvil ve kterých pochybujete, že by to mohlo vyjít, jenže nějakým způsobem to pořád zázračně funguje. Jen škoda, že závěrečný proslov by měl mnohem hlubší poselství, kdyby to ale vlastně nebyla svým způsobem reklama.

Druhý příběh rodiny Úžasňáků byl naprosto fantastický. Už od začátku jsem žasla nad tou dokonalou animací a detaily, se kterými si tvůrci dali práci. A že jsem se smála víc, než všechny děti v sále? Inu, co dodat :) Vrátila jsem se do dětství a vychutnávala si každý okamžik filmu. Jack Jack si víceméně ukradl plátno pro sebe a bylo to jedině dobře. Pohrávám si s myšlenkou, jestli tohle dobrodružství nebylo o malinko lepší, než jednička. Možná bude lepší nesrovnávat a prostě si užít podívanou. Protože to za to stojí a na chvíli jsem díky Mražounovi (i jeho obrysů svalů pod oblekem) zapomněla, že je venku tak úmorné horko.

Vtipná a krásně animovaná oddechovka, která mi skvěle sloužila jako zabavení k jídlu a po chvíli i jen tak k zabití času. Délka epizody je optimální a i když se z počátku zdají Mabel s Dipperem lehce otravní, brzo si získají vaše srdíčko a to vlastně všechny postavy, ať už ty kladné nebo záporné.

Já se omlouvám, ale s hodnocením si fakt nějak nevím rady. Rozhodně to je zážitek, jen furt se ve mně pere jestli pozitivní nebo naopak. Určitě to splňuje žánrový požadavky a odborníci si budou čvachtat spokojeností. Nevadilo by mi ani, že tam byla spousta scén, kdy jsem se nudila. Odpustím i to, že většinu věcí nechápu, to taky může být jen a pouze moje vina. Jenže tenhle snímek byl tak strašně megamoc divnej. A to tím způsobem, že v naprosto vypjatých situacích, kdy celý kinosál ohromením ztichl (scéna se sloupem), tak já vzadu tiše potlačovala výbuch smíchu. To platí i o konci, kdy už se jednalo o smích zoufalství. Když začaly závěrečné titulky, tak vzájemná společná slova s kamarádkou byla: "Co to sakra bylo?". O Toni Collette taky pořádně netuším, co si myslet, postavu Charlie jsem nesnášela od první scény a nejvíc to za mě celé táhli Peter a otec. Za ty taky dávám aspoň jednu hvězdu. Plus za ty scény, kdy jsem opravdu seděla v napětí a nechtělo se mi zrovna začít smát. Nechci být považovaná za hlupačku, co jde na horor a čeká triliardu lekaček a podobně. Prostě mi tenhle film nepadl do noty.

Vtipný je to pořád, jen už se z toho stává spíš laciná klasická průměrná lovestory zápletka typická pro tyhle pohádky a vytratilo se kouzlo první Mulan, které je unikátní svým lehce až feministickým poselstvím.

Uspokojující americké drama, které vám nabídne nahlédnutí nejen do smetánky 19. století, tak i na jeho underground. Lehce si hraju s myšlenkou přirovnání k Sherlockovi namíchanému se Sběratelům kostí a Hannibalovi. Herci zde nemají chybu, do Luka Evanse jsem se okamžitě zamilovala a přestože ženské postavy nemám ráda, pro Dakotu vytvářím výjimku. Bohužel finále maličko zklamalo, čekala jsem daleko charismatičtějšího záporáka, který za mě zanechá větší dojem.

Snaha udělat epizodu trochu jinak je sice hezká, ale osobně uvítám víc díl s komplexním a propracovaným příběhem, než když skýtá tři menší jednohubky, které vesměs nestojí moc za řeč, přičemž poslední je téměř až směšná.