MikyAff

Co se týče kvality, je srovnatelná s první sérií. Oproti jejímu sladkému mysteriu se zde setkáváme s postavami více do hloubky a spíš než Hannu, zde řešíme je. Což je velice příjemná změna. Jen kdyby to chvílemi nebylo až tak moc dramaticky přemrštěné a vám nějaký hlásek vzadu v hlavě neříkal "Tohle už je trošku blbost..". Každopádně se mi více než hlavní příběh se soudem, líbila spousta vedlejších linek - Tyler a Cyrus, Alexův příběh a další. Přestože poslední díl je tu hodnocen jako jeden z nejslabších, pro mě je naopak velice silný. Scéna na záchodě a její následky by mohly slibovat mnohem lepší a vzrušující podívanou, i když bez dalšího pokračování už bych se obešla.

Filmy a seriály kde je hlavní postavou osoba s autismem, osobně považuji vždycky za zajímavé a v něčem i obohacující. I když tenhle případ je na té humornější vlně a přestože se s problémy ze světa autistů setkáváme, na pozadí jsou tu i další příběhy. Popravdě postava Casey pro mě po celou dobu nejvíc vystupovala na povrch a nejvíc jsem si ji i oblíbila. Do toho jsem zvládla nesnášet její matku (což byl nejspíš účel, takže dobrá práce!) a vedle toho všeho si občas povzdechnout nad strastiplnou roztomilostí jejího bratra. Atypical je rozhodně humorný počin, na který se vzpomíná s úsměvem, ale žádné větší místo si v srdci nenajde. Sometimes I wish I was normal. --- Well dude.. Nobody's normal.

Něco tak roztomilého, jako je malý Pegas jsem hodně dlouho neviděla! Celkově bych zařadila Hercula mezi ty lepší Disney pohádky. Múzy tu mají skvělé doprovodné písně a celé je to fajn zábava. Záporák je akorát tak děsivý a zároveň vtipný, hrdina se snaží být hrdinou doslova a doprovodné postavy se starají o slušnou zábavu. Baví mě to teď daleko víc, než když jsem byla malá.

Sice mi lehce zamrzelo, když jsem klikala na ty tři hvězdy, jenže nemůžu jinak. Ono je to celkem nastejno s jedničkou, jenže já byla nejspíš moc natěšená a čekalo mi celkem zklamání. Právě kvůli tomu dávám o hvězdu méně. Napoprvé byla celá ta show úplná pecka a něco nového ve světě komiksových filmů. Možná i filmů obecně. Dvojka je napumpovaná neuvěřitelnou kopou hlášek a možná jí to spíš škodí, protože se snaží být vtipná až přespříliš. Navíc jejich valná většina má smysl v narážkách na jiné věci, což mně osobně by se neuvěřitelně líbilo, ale když se v kině smějete jako jediný člověk, říkáte si: "Co je sakra špatně?". Příběh je sice propracovanější, ale chybělo mi tu chytit se něčeho fakt temného a záporného, u čeho bych se musela bát, jak film skončí. Bohužel závěr byl celkem jasný od začátku a snímek fakt spíš vsázel na fóry. Určitě plánuju další projekci, která snad mi donutí k přehodnocení názoru. So dark. You sure you're not from the DC universe? Edit: O dva roky později a po vidění obou dílů znovu, hodnotím oba stejně.

Na Fifty Shades se vždycky dívám s jistým nadhledem. Je mi jasný, že v tom filmu nemůžu hledat nějakou spirituální hodnotu, jako spíš očekávat dávku sexu, který ve mně vzbudí nereálné představy o životě a já zase chytím depresi. Protože co si budeme namlouvat, příběhově ten film za moc nestojí, na herecký výkon Dakoty nekoukám zrovna nejradši (narozdíl od těla jejího kolegy, slint) a obecně to zas taková pecka není. Rozhodně se ode mě nejedná o špatné dvě hvězdičky, ale spíš o takové smířené a oslavující, že už je konec a já nemusím ze zvědavosti, jakým způsobem si to zas Anna s Christianem rozdají, koukat na další díl a vyhnu se dalšímu kýblíku zmrzliny na nervy. Děkuju!

Nová postava Pierce je zezačátku celkem příjemné rozptýlení, která ovšem ke konci série začne lézt na nervy. Naopak Charlotte jsem si nyní ohromně oblíbila a co se týče Lindy, tak je mi líto, že neměla tolik prostoru. Vztah mezi Chloe a Luciferem je zde jako na horské dráze a o to vlastně jde. To platí i o kvalitě dílů, kdy se střídaly dobré i ty horší. Zato poslední dva byly naprosto ohromná bomba a odmítám, že by se mělo jednat o konec tohoto seriálu. Poslední epizoda ani zdaleka není uzavřená, jak by se hodilo a zbývá moc otázek. #SaveLucifer!

První díl je bohužel poněkud slabší, čímž nás připravuje na jízdu ve zbytku série. Zfetovaný Sherlock, zoufalý John.. Opět se navracíme blíže k jejich vztahu a to vítám s radostí. I přesto, že hodnocení posledního dílu je poněkud nižší, považuji ho za jeden z nejlepších dílů vůbec. Obsahuje fantastický zvraty a napětí, dostáváme kupu nových informací, objeví se Moriarty a to se vší parádou! Sice mě děsí, že zároveň ukončení tohoto dílu by bylo i celkem dobré zakončení celého seriálu, ale budu doufat v opak.

Díl, který má v divácích upokojit chtivost vědět, jak to vlastně se všemi dopadne. Jednoduše taková tečka za celou sérií, která zničehonic vyletěla úspěchem vzhůru a dá se říct, že s tímhle dílem i pěkně klesla a díkybohu, že je snad už konec. O vtip se vážně snaží, ale některý momenty jsou tak neuvěřitelně bizarní, že tohle se může snad dít jen na škole v Německu. Naštěstí moje očekávání, nebyla nijak velká, takže se nekonalo ani příliš velké zklamání.

Třetí série je bohužel poněkud slabší. Vypadáváme ze starého dobrého dua Sherlock + Watson a na scénu nám zde hodně přichází Mary. Kdybych nebyla takový zastánce Johnlock shipu a neměla averzi na ženské postavy, ke všemu blonďaté, možná bych ji překousla poněkud lépe. I když musím uznat, že tam má několik dobrých scén a chemie mezi ní a zbytkem postav funguje. Poslední díl je bohužel i nejslabší, přestože se Magnussen snaží být silný záporák, na mě nijak nezapůsobil a naopak spíš nudil. Zato překvapení na konci dílu ("Miss me?") potěšilo více, než dost. :)

Nejspíš nenapíšu nic, co by už neřekl někdo předemnou, přesto chci tomuto filmu věnovat pár slov. Nevím, jestli je Infinity War nejlepší Marvelovka, ale vím, že to je fakt brutální nářez a jízda! Dvě hodiny v kině uběhnou neskutečně rychle a za tu dobu se toho i neskutečná řachanda věcí uděje. Během prvních patnácti minut už ze mě dokázali tvůrci dostat kupu emocí a já nevěděla, jestli chci s brekem z kina utéct a nebo sedět jako přikovaná s otevřenou pusou. Thanos je naprosto fenomenální záporák, kterého chtě - nechtě, mám prostě ráda. Já ten jeho příběh a důvod, proč je vlastně "zlej" fakt chápu a lehce mu v tom i fandím. Během toho se na obrazovce míjí postava vedle postavy, hláška vedle hlášky a emoce za emocí. Fakt nevíte jestli se dřív o někoho bát, nebo se smát a následně zas prozměnu plakat. Slibovali, že to bude velký a bylo to obří. Kdybych měla film shrnout v jedné větě, použiju hlášku z mého dalšího oblíbeného světa - Budeš trpět, ale náramně si to užiješ.