Hollohlaway

První dvě série hodnotím dost dobře, je to svižné a originální, solidní zpracování běžného policejního výcviku a praxe mě bavilo. Navíc je to výborně obsazené, nádherné holky a postavy vysloveně sympatické a živé. Od dalších řad bohužel kvalita dost klesá, ačkoliv do té doby jsem musel ocenit snahu scénáristů o různorodost dílů a vymýšlení zápletek a případů bylo fajn, třetí a hlavně čtvrté sérii už to právě tady drhne. Asi očekávatelné, ale zamrzí. Původní linie nováčka čtyřicátníka s odlišným přístupem a zkušenostmi byla příjemně odlišná, i když jsem samozřejmě asi jako každý trpěl, kdykoliv se John Nolan začal s někým empaticky vykecávat, nabízet  pomoc a pochopení, aby mu vzápětí  pachatel utekl nebo ho bacil do hlavy. Když se to stalo asi popáté tak už se ani nesmějete, co taky s tím. Ale aktivistická linka v dalších řadách, homosexuální dvojice černých policejních milenců, řešení genderu a feminismu mě vysloveně otravovalo., hlavně bylo naroubováno často děsně křečovitě. Když nesympatického Jacksona odbouchli, vysloveně jsem zajásal. Taky jsem si mohl hlavu udiveně ukroutit, když LAPD policisté, navíc polovina z nich v zácviku, letí s FBI do Guatemaly a s útočnýma puškama osvobozuje rukojmí drogového kartelu, to bylo hodně divný. Vůbec mi přišlo, jakoby Los Angeles chránila jenom tahle policejní stanice. Řeší tuny drog, únosy, odposlechy, později tajné agenty, vyráží dveře, běží v uniformách první linii , používají tunu automatických zbraní atd. Kdykoliv hoří nebo je bouračka, přijede pokaždé jedna jediná posádka LA hasičů v čele s Nolanovou sličnou  157 centimetrů vysokou frajerkou Bailey. Ale časem už to prostě odsunete do pozadí, protože postavy jsou vážně  fajn a sympatické, i když řeší děti, školky, rozvody, navzájem si chodí na svatby a podobně, to obsazení to hodně drží. Scénáristická křeč je někdy už skoro moc, ale ze setrvačnosti to sleduju, prostě jsem si na ně zvykl. Za mě naprosto nejlepší role  je Mekia Cox, je tam plno hezkých holek, ale tahle sarkastická policajtka je prostě boží. Ty tři hvězdy i kvůli dobrému začátku to pořád má.

Pořád slušné, ale některé nápady už dost nesmyslně přitažené za vlasy. Vtipů je o dost méně, ač přibylo postav, není to až tak využito, rodiče přebrali jen dohadování za zeťáky.

Tak tohle byla prostě nuda. Je to sice krátké, ale poměrně prázdné. Vtipů je skutečně naprosté minimum, i krátké skeče mimoňů, které v prvním díle alespoň trochu táhly, jsou dost slabé. V podstatě jediná věc, která mě hodně bavila, byla hudba a Amerika sedmdesátých let. Auta, hipíci a afra, to musím ocenit. Jinak ale to spadá to kategorie " milá nuda".

Žánrově je to úžasně čistá věc, vymazleno i vizuálně. Ačkoliv mě sice nic nepřekvapilo, neohromilo ani zvlášť nepobavilo, což ani není divu s takovou stopáží, tak to je fajn věcička. Děj je prostě jen takovej štěk, jako vzorek něčeho většího to asi poslouží dobře.

Žánrově téměř dokonalé. Mužný osamělý hrdina, proradná žena, nevinné děvče, zločin, pořád prší, lucerny, stíny...Barbara Stanwyck mi v záporné roli ale bohužel přišla děsně nevýrazná, její obvyklá energičnost tu byla vyměněna za rádoby ledovou mazanost. Fred MacMurray celkem ušel, do role se typově hodí, výborný byl klasicky Edward G. Robinson. Celkově příběh není zlý, celkem i dramatický navzdory naivní zápletce, kouzlo to určitě má, Raymond Chandler je tu hodně znát. Ale Wilder umí dle mě líp komedie.

Je to taková nálož drobných vtipů a narážek, navíc vynikající dialogy. Bavil jsem se výborně, místy trochu kulhající dějová linka mi nevadila, plno známých tváří v malých rolích a roličkách skutečně těší. Zábavné, akční složka je velmi kvalitní, prostě oddechovka jak má být. Obsazení originální a zajímavý mix mladých nadějí a zkušených veteránů.Ovšem na co jsem skutečně vytřeštil oči byla na konci Sandra Bullock. Holka holka, neděláš dobře...

Opět výborně Barbara Stanwyck, roztomilá a rázná postava. Celou dobu mě bohužel štval nesympatický žárlivý imbecil Henryho Fondy. Vysloveně protivné nesmyslné výstupy jeho postavy film dost sráží, ke všemu tam není nic navíc, dávka humoru je poměrně slaboučká a tempem film také zrovna neoplývá. Spíš slabší průměr.

Takové mile úsměvně zajímavé. Dvanáct dětí a excentrický tatík Clifton Webb vytvoří celkem dost humorných situací. Bohužel Myrna Loy kvůli které jsem to sledoval, tu oproti němu nemá moc prostoru a hraje pouze milou chápavě sympatickou matku.

Příjemná romantická ne až tak komedie s výborně se doplňující ústřední dvojicí. Barbara Stanwyck je opět okouzlující, jako jednu z mála hereček té doby bych ani nemrkl, kdybych jí viděl v současném filmu. Je to díky jejímu uvolněnému střízlivě civilnímu projevu, na tu dobu ne až tak běžnému. Navíc už tenkrát to byla šmrncovní moderní, vtipná, inteligentní a sexy baba. Ta by se rozhodně neztratila ani dnes. Film jako takový je solidní náladovka, příjemně strávený čas v příjemné společnosti. Ale Vánoce v Connecticutu se mi líbily přeci jen víc.

Svěží a originální zápletka, navíc krásná Maureen O'Hara, která je tu druhou nejvtipnější postavou. Tou první je rozhodně netradiční chůva Clifton Webb, který je tu jako dokonalá černobílá předloha Sheldona Coopera. Neválíte se smíchy, ale maloměšťácké šosáctví je tu vykresleno velmi přesně a malebně v duchu Ameriky čtyřicátých let.