Recenzie (1 313)
Kráľ Artuš: Legenda o meči (2017)
Ritchieho styl kupodivu dovede ozvláštnit i takovéto téma. Divoký střih a pohledy zpět, což už je jeho značka, tady udělali docela slušnou akční jízdu co má hlavu a patu i z takhle obtížně vyprávěného tématu, Ale další Excalibur nečekejte, je to inspirováno dost volně a spíš to připomíná mix Underworldu s Robinem Hoodem. Hunnam přesvědčivý a dostatečně namuskulovaný.
Dunkirk (2017)
Naprosto ohromující a dechberoucí sestava scén, které dohromady dávají takovou nálož emocí, a to prosím skoro bez dějové linie, ztotožnění s postavami, a nějaké světlé chvilky, že je to až k nevydržení. V polovině jsem byl tak přešlý z tolika beznaděje a utrpení, že jsem byl opravdu rád za rozumnou stopáž. Už dlouho ve mě nezanechal film tak silný dojem. Navíc vizuálně to byla paráda, letecké scény byly skvělé.
Bodi: Psia Superstar (2016)
Hodně lacině vyhlížející věc. Animace není nic extra, scénář je dost podivný a zápletka...řekněme zvláštní. Humorné je to jen tak tak, v podstatě jediná postava, která má nějaký rozměr, je Angus Kočkostár, rockové hvézdné manýry celkem pobavily. Zato hlavní postava je dvourozměrný Vendelín co jen na všechno kýve a brnká na kytaru, to je dost málo na utáhnutí příběhu. Ostatní postavy jako by nebyly, snad i díky tomu to alespoň celkem odsýpá.
Baby šéf (2017)
Sice originální téma a pár vtipů, ale celý film to neutáhne.
Vo veľkom štýle (2017)
Příjemná oddechovka, plná nikoliv akce, ale decentně zpomaleného humoru. Staří pánové si to užívají, a i když scénář není nijak divoký a opravdu vám trio loupeživých staříků nevyrazí dech brilantním plánem plným geniálních nápadů a převleků, tak se slušně pobavíte.
Hľadám Amy (1997)
Ne až tak typický Smith. Dialogy sice postavy kulometně pálí kolem sebe, ale rozebírání v podstatě sraček, jsem čekal trochu vtipnější. Zato ve vztazích se to vrtá nečekaně ostře a až neuvěřitelně trefně. Ale přeci jen jsem byl trochu zklamán. Ovšem Jayův monolog odstartoval závěr nutící k zamyšlení, které trvalo déle než stopáž filmu. Je to překvapivě velice smutný film.
Samuraj (2003)
Můj první film se Zatoichim, a nebylo to zlé. Trochu mi vadila digitální krev a akce nebylo zrovna plno, ale charaktery postav a dobře vykreslené Japonsko ušlo. Rytmické zvuky doplňující scény, ať už dopad kapek, či okopávání políček venkovany, vytváří linku k vnímání zvuků z úhlu slepce, což je dobrý nápad. Zvuk a vizualizace jsou rozhodně silnou stránkou filmuu, a když k tomu nebudete přistupovat jako k běžnému filmu o samurajích, což je vskutku matoucí distribuční název, tak nebudete zklamáni.
Walk Don't Run (1966)
Šedivé vlasy Caryho Granta vůbec neškodí, naopak role otcovského dohazovače mu jde jako všechny jeho role. Rozloučení s herectvím dopadlo výborně, nonšalantní elegán jako vždy, navíc stále ve skvělé formě, šplhání do okna v jeho věku vypadalo jako hračka.. Scénáristicky jde o průměrnou taškařici , herecky to není zlé a exotické Tokyo je zajímavé, navíc přináší zajímavé téma k vtipům. Naprosto mě ale okouzlila jedna z nejkrásnějších zrzek jaké jsem kdy viděl. Samantha Eggar je prostě nádherná, energická a okouzlující. Celý film jsem tomu moulovi Huttonovi záviděl.
Z Paríža do Paríža (2017)
Ani sám nevím, jestli je mi milejší tahle prosluněná verze dětského roadmovie, se zpočátku pouze tušeným nebezpečím, klukovskými alotrii a až prázdninovým přímořským feelingem, nebo bych dal radši přednost něčemu temnějšímu, drastičtějšímu a více Schindlerovoseznamově bezvýchodnějšímu. Kluci hrají skvěle a typická francouzská plejáda rázovitých postaviček se neomrzí, kamera i střih je opravdu bez chyby a poslední třetina je vážně napínavá. Ale první polovina filmu moc neodsýpá, scénář se až moc mazlí s téměř impresionistickými záběry, a nálada se buduje trochu nuceně. Nemůžu posoudit jak moc to v okupované Francii vypadalo, mám srovnání pouze s například českými filmy, ale útěk dvou židovských kluků připomíná spíš výlet, jde více o náladu, joie de vivre, než o drsnou realitu. Což nijak neubírá díle na kvalitě, někdy je to vysloveně ku prospěchu věci. Patosu je jen rozumné množství , ovšem nebýt konce který je konečně trochu dramatický, bylo by ve výsledku o další průměrný film více.
Prestrelka (2016)
Silně atmosférická, dobře ozvučená a nasnímaná, přesto jednohubka. Charaktery jsou tu snad všechny které si lze představit, a postupně se všichni rozstřílejí na sračky, a to myslím doslova, méně jak 3 kulky na osobu jsem snad nenapočítal.