Beastly

Nevím, jestli má cenu se vyjadřovat. Už jsem to udělal u většiny jeho snímků a možná se budu opakovat. Prostě ne, ne, ne, ne a asi Vás nepřekvapí, co bude dál, ale… NE! S jistou pravidelností si, po snímcích tohoto Umělce (všimněte si velkého “U“, které jsem udělal, nejsem přece jen úplný cynik a mám trochu úcty ke snaživcům), dávám hromadu léků, abych se s tím dokázal vyrovnat. Už asi nedosáhnu eutýmie, ani kdybych se uchýlil do Tibetu a smířil se s celibátem. Upustíme na chvíli od mé nevyrovnanosti a vrátíme s k tomuto “skvostu“. Víte, při hlubokém pátrání po rozlehlé mýtině, která kdysi oplývala životem a byla něčím, čemu bychom mohli i říkat mozek (než se stala nehoda a já jsem byl svědkem nevýslovných hrůz, kterých se dopouštějí lidé, jako je sám pan Mistr), jsem našel něco, co by se dalo označit za dobrý nápad, chcete-li - námět. Avšak ten zůstal absolutně, ale absolutně nevyužitý. Zbytek zůstává pozadu a všechno je odstrčené víc, než vlčí dítě při nástupu do školy čar a kouzel v Bradavicích. Nic tam nedrží pohromadě a jediný slušný výkon zde ztvárnilo poleno (ne tvůrce, ani ta praštěná, ale ten kus dřeva). Snad už si rozumíme. Zkrátka ten špalek si zaslouží aplaus, dámy a pánové. Inu, abych byl zdvořilý, nejsem žádný nelida. Nepatřím mezi lidi, kteří by nepodporovali něčí zájmy, či snad sny a touhy, ale když vidím, že se někdo snaží vecpat na piedestal, na kterém nemá co dělat, nejsem tu od toho, abych nečinně přihlížel. Na nic z toho, o co se tvůrci snažili, prostě nemají a měli by se zkusit porozhlédnout po nejbližším fastfoodu a modlit se, aby tam zaměstnali alespoň takového filmového “Velikána“, jakým je Jakub Korber. That's all Folks!

Při tomto snímku jsem dostal brutální koliku, kterou jsem následně léčil prášky na uklidnění a alkoholem. Nepomohlo to, ale mám jedno doporučení od ošetřujících specialistů, vlastně je jich více: 1. Nesmím se nadále dívat na snímky Jakuba Korbera. A když už, tak pod lekářským dozorem, aby nehrozil epileptický záchvat. 2. Dívat se jen na snímky, ve kterých skutečně někoho hraje. 3. Dívat se na snímky, které mají námět, scénář a prostě jsou smysluplnější, než žvýkačka pod lavicí v kostele. V tomto případě, to bylo šlápnutí - ne vedle, jak by se mohlo zdát - , ale do King Kongovy stolice. Film Herkules z roku 2009, kterej se pokládá na těchto stránkách za nejhorší, je v podtstatě, oproti tomuhle, korunovační klenot...That´s All!

Jakub Korber by měl skončit se svojí hereckou kariérou. Na tak malou roličku, jakou tam ztvárnil jeho bratr, bych řekl, že bez té jeho chvilkové role, by se na to nedalo dívat. Kamera rozpačitá, i můj pes by natočil lépší snímky, co se týče střihu přijde mi to, jako by si vzal nůžky a vystříhaval vystřihovánky z časáků ABC, které i tak lépe drží pohromadě. Jestli si někde tvůrce sepisoval námět, tak věřím, že to bylo na kousek toaletního papíru v nějaké mongolské stavební firmě, a kde jej následně náš všeuměl našel, když měl potřebu. Vytáhl si jej z mísy, ale zapomněl vyndat hlavu. Co se týče hudby, je tam stále co zdokonalovat, ale bez ní by to nestálo za nic. Netvrdím, že to za něco stojí, ale až budu po operaci mozku, určitě to ošteřujícím lékařům doporučím, jako terapeutistickou pomůcku. I můj psychiatr by souhlasil, kdyby ještě žil. That´s All!