Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (1 181)

plagát

Strážcovia galaxie 3 (2023) 

Jednička Strážců byla naprostý fenomén, dvojka byla prima pokračováním a završení trilogie patří mezi to vůbec nejlepší, co v rámci MCU vzniklo. Bez nadsázky se jedná o naprostou špičku universa. 2 a půl hodiny uteklo jak nic, chemie mezi postavami funguje fantasticky, humor je klasicky Strážcovskej a melancholicky smutný podtón je v neuvěřitelně silném a hlavně fungujícím kontrastu. Gunnovi se podařilo vytřískat z filmu víc emocí, než kolik jsem cítil (ze skvělých) Endgame a IW. Nezbývá než poděkovat a rozloučit se s herci a postavami, které nejspíš už nikdy neuvidíme. A nezbývá se než těšit, co nám Gunn předvede se svou verzí Justice League, tady totiž Disney hrozně ztratil a světlé výjimky pravděpodobně směr, kterým se Marvel ubírá, bohužel nezmění.

plagát

Poslední království: Sedm králů musí zemřít (2023) 

Úplně nevím, co si o tomto filmu, který zakončuje vynikající seriál, myslet. Oblíbené postavy jsou zpět a nová zápletka je také celkem zajímavá. Jenže to není ono. Nevím jestli to je tím, že to, co by dříve bylo jednou sérií je tady narváno do dvouhodinového filmu. Něco mi tam chybí, nebo možná přebývá. Formát seriálu by asi příběhu přeci jen slušel lépe a nebylo by vše tak zbrklé. No a fanatické náboženství , homosexualita a rozsáhlá síť špionů a dvojtých agentů, to je slušná kombinace woke bizáru i na Netflix. Asi bychom se bez filmu obešli, každopádně i přes určitou degradaci své seriálové kvality jde o fajn rozlučku, která osciluje tak akorát mezi 3 a 4 hvězdami.

plagát

Dungeons & Dragons: Česť zlodejov (2023) 

Moderní hravé fantasy, které má snad všechno, co si může i trošku náročnější divák přát. Výborná skvadra herců, spousta humoru, přehršel originality a hlavně i přes vtipnost nejsou film nebo postavy v něm hloupé a používají mozek. DaD je vizuálně nápaditý, akce je zábavná, některé nápady jsou vážně skvělé a celkově film a jeho zápletka fungují téměř bezchybně. Kreativitě se meze nekladly a je to setsakramentsky znát na kvalitě. Pokračování a rozšíření DaD vesmíru si nechám líbit.

plagát

Starosta mesta Kingstown (2021) (seriál) 

Dystopické městečko plné kriminálníků, kriminality a nasraných policistů a bachařů. A někde mezi nimi je rodina McLuskyů, která se snaží tenhle bordel držet jakžtakž pohromadě. Co by se tak mohlo posrat? Mezi první a druhou sérií je bohužel citelný kvalitativní propad, dvojka se prostě nějak táhne a i akce a logika je nějak horší. Overall jde ale o typického Sheridana, který mě vždycky bavil. Renner má charisma a jeho prakticky na míru postava a práce jsou skutečně zajímavé, přičemž i postavy z jeho okolí mají co nabídnout (krom matky, ta mě hodně irituje). Zhlédnuto v době, kdy se Jeremy víceméně učí znovu chodit, takže vůbec není jisté, jestli dostaneme 3. sérii, ale tu bych asi chtěl jen za předpokladu, že se vrátí kvalita první řady.

plagát

Vražda v Paříži (2023) 

Slabší než jachta, přičemž ale střídmá stopáž a relativně slušné tempo obstojně udrží film v mezích snesitelnosti. Bohužel ale vtipu tu je opravdu málo a zápletka je docela předvídatelná, což je asi to jediné, co bych od filmu čekal, že bude mít nějakou výslednou hodnotu. Přestože jde o dva mé oblíbence (a Mark Strong nikdy nezklame), tak jsem docela zklamanej. Naprosto tuctové, minimálně zapamatovatelné a nic nového nepřinášející.

plagát

FIFA: Pod povrchem (2022) (seriál) 

Rozhodně zajímavý náhled pod pokličku největší fotbalové asociace. Líbí se mi, jak dokument zpracovává FIFA prakticky od jejích začátků až do dnešní doby a jak dává prostor všem zúčastněným stranám (Blatterova sebejistota je naprosto boží). To, že je na podobných postech korupce na denním pořádku není zas taková novinka. Asi se to mohlo trochu zkrátit, přeci jen se dost věcí i několikrát opakuje. Ale nejvíc musím ocenit, že s nástupem Infantina není v dokumentu vše růžové a nebojí se říct, že je to stejný prospěchář, jako všichni před ním.

plagát

Shazam! Hnev bohov (2023) 

Hněv bohů je správné pokračování, které na jedné straně nabízí ještě více akce, (meta)humoru, barev a nápadů, přičemž ve stejném poměru se zvyšuje i výskyt nelogičností, opravdových hloupostí a naprostého idiotismu, kterého se postavy dopouštějí v zájmu vyšroubování napětí a strachu. Jenže film a jeho hlavní postavy potom působí neuvěřitelně hloupě. Charaktery jsou v jeden moment šíleně overpowered a o minutu později utíkají před nebezpečím stejně rychle jak normální lidé. Při potřebě přesunu z bodu A do bodu B se jak auto, tak létající superhrdina setkají v cíli ve stejnou chvíli. Při zisku hlavní zbraně se superhrdina stejně utíká schovat, místo toho, aby ji využil k aktivaci schopností u ostatních z party nebo k jednoduchému zničení nepřítele. Chápu, že Billy není nejostřejší tužkou z penálu sirotků, ale ocenil bych, kdyby hlavní postava využívala víc než 2 nervové synapse a mozek využila k něčemu jinému, než střílení hlášek. Určitě jde příběh napsat tak, aby byl napínavý a aby superhrdina nevyhrál během 5 minut, aniž by musel působit jako naprostej trotl. Na druhou stranu i přes neuvěřitelnou iritaci, kterou mi film dokázal během 2 hodin způsobovat, jsem se dokázal dost dobře bavit. Shazam! prostě nejde brát tak úplně vážně a proto se mu dá leccos odpustit - rozhodně né všechno, ale leccos. Ke slabým 4 hvězdičkám dotlačilo film propojení s Peacemakerem.

plagát

Muž z Toronta (2022) 

Ona by to byla vážně fajn ujetá komedie s nápaditou akcí a ohranou, přesto stále zajímavou a plodnou zápletkou. Jen kdyby film nebyl místy tak zbytečně blbej a nelogickej. Počítání jednotek metrů při střemhlavém pádu letadla, random spawnem FBI na místech, kde absolutně nemůžou tušit, že mají být, to téhle akční komedii hrozně ubírá. Přitom jde vždycky o naprosto zbytečné scény, jejichž vyškrtnutím by film vůbec nic neztratil. Woody je super, s vyšinutými, emočně nestabilními magory má své zkušenosti a hlavně je umí zahrát, Hart byl snesitelnej a nemůžu říct, že by mě nějak neúnosně rozčiloval. Já se bavil, xkrát jsem se i nahlas zasmál, akce a vtipy jsou slušně dávkované, ale bohužel občas ulítnou opravdu basic věci, které požitek srazí.

plagát

The Last of Us (2023) (seriál) 

Narovinu říkám, že ani jednu hru jsem bohužel nehrál, byť jsem v minulosti viděl některé cut scény a plus minus příběh znám. Proto si nemůžu stěžovat na určité změny, protože převod z herního média do seriálové podoby musí znamenat ubrání akce, která je pro hru naprosto zásadní esencí. Tedy jakožto divák jsem z HBO nadšený, i když pár poznámek bych měl. Časoprostorové skoky hlavní dějové linky, kdy se ze zimy dostáváme do léta do úplně jiné oblasti, skoro jako kdyby mezi díly něco chybělo. Roztřesená kamera, která sice plní svou úlohu "začlenit" diváka přímo mezi hrdiny, ale občas by neuškodila změna. Ač chápu absenci všudy přítomné akce, tak v seriálu se z naprosté většiny přítomné napětí rovná člověk vs člověk a v rámci postapokalyptického houbozombie místa je zde opravdu minimum zombíků. Ne z každé houby pak musí být smaženice, ale místy opravdu chybí strach z Cordycepse, což ve hrách díky nutnosti akce je cítit víc. V návaznosti na to pak hlavní twist, respektive hlavní myšlenka příběhu, nevypadá tak důležitě, když největší nebezpečí pro lidi představují... lidi. To je teoreticky důvod snížit hodnocení, ale po první sérii ještě nechám plno. Jinak jde totiž o skvělý počin, na herectví a chemii hlavního dua je radost koukat, vizuál je úchvatný, tempo po celou dobu dost dobré a herní příběh je výborně převeden na televizní obrazovku.

plagát

Po životě (2019) (seriál) 

Rickyho mám hrozně rád a zpětně dost lituju, že jsem After Life před pár lety přehlížel, už ani nevím proč. Seriál má skrze 3 série 2 nejsilnější stránky - na jedné straně je vtipný, tvrdý a pro Gervaise tak typický nihilismus, se kterým sarkasticky napadá kdeco a kdekoho. Druhou silnou stránkou je těžká melancholie, která skvěle hraje na city. Je trochu škoda, že byl původně seriál zamýšlen pouze jako 6 dílná minisérie a tedy k "napravení" dochází už velmi brzo a Tonyho sebevražedný sarkasmus a postoj k životu a lidem už nemá šanci pravidelně bublat na povrch. Jsou seriály, které mají něco víc, After Life je jedním z nich. Přestože se člověk zasměje, tak ho Ricky nutí i přemýšlet, vzpomínat na to, co bylo, a uvažovat, co ještě bude. Stejně jako Tonymu schází Lisa, tak i mně chybí lidé, ať už jsou pryč ze světa nebo jen z mého života a je až zarážející, jak moc dokážu Tonyho bolest cítit, jako by byla moje.