Bláža

Taky jsem na tom strávil dětství, ale když jsem si to po letech znovu pustil, přišel jsem o iluze. Nudné pasáže sjíždění svahu na čemkoliv a nevtipné vtipy - to je současná bilance. Filmy z dětství málokdy vydrží.

Vigův první hraný film narazil na velký odpor cenzury pro svůj útok na měšťácké způsoby, instituci školy a autoritu vůbec. Teprve v roce 1945 byl cenzurou povolen a to ještě s omezením (dokonce ještě v padesátých letech mohl v televizi běžet až po půlnoci). Film o vzpouře malých chlapců z internátu proti profesorům patří k Vigovým nejhumornějším filmům. Na pomezí němého a zvukového filmu se nachází mnoho prostoru pro klasickou gagovou grotesku i rafinovanější vtipy. Navíc je silně autobiografický, ve snímku se odráží Vigovy vlastní zážitky z internátu, kde prožil značnou část svého dětství. Jako svůj inspirační zdroj použil „Trojku z mravů“ i Francois Truffaut, některé pasáže dokonce celé po svém cituje ve filmu „Nikdo mě nemá rád“. Koneckonců byl to právě Truffaut, kdo znovu objevil Jeana Viga světu.

Spíš vtipné, než hororové. Ale scénář si zasluhuje pozornost - zombie se objevují odnikud, čistě pouze podle potřeby a to i na místech, kde by logicky vůbec neměly být (třeba nevysvětlená zombie-hlava v lednici). Ani se nedivým, že se k tomuto filmu Fulci nechce moc hlásit.

Výborný film o absurditě válčení. Zelený mozek par excellance. První polovina filmu, odehrávající se ve výcvikovém táboře je ukázkou účelného vymývání mozků. Drill instructor je postavou, kterou budete nenávidět. Druhá polovina flmu za tou první ale poněkud pokulhává. Přestože se odehrává v "atraktivním" prostředí vietnamské války, z čehož vyplývá jistá akce, je nejslabší částí filmu. Může za to pravděbodobně narativní roztříštěnost, nebo lépe řečeno absence výrazného děje. Hlavní hrdina tu sice je, ale v podstatě sledujeme pouze výjevy z války, sled událostí bez výraznější pointy. Také nějaká hlubší psychologie postav mi tu docela chyběla. Na druhé straně vizuální zpracování filmu je vnikající. Kdybyste film zastavili na kterémkoliv místě, máte skvělou fotku - tohle Kubrick umí.

Tenhle film byl pro mě bohužel velkým zklamáním. Čekal jsem velkou výpravnou záležitost v duchu samurajských filmů plnou japonské atmosféry, ale při sledování jsem měl pocit, že koukám na americký mainstream (přece jen ale o stupínek lepší). To, co na začátku vypadá jako velmi slibná podívaná, plná neotřelých nápadů (např. absolventská zkouška zabijáka), se ale po chvíli zvrhne na pouhopouhou řežbu bez něčeho dalšího. Příběh o speciálně vycvičených zabijácích, kteří mají zavražděním vybraných osob zabránit další válce, je jen zástěrka pro pořád stejnou řežbu. Kdyby byla alespoň něčím ozvláštněna, ale takhle...zklamání.

Letecke bitvy jsou vyborne, je tady opravdu videt Hughesuv zapal pro letadla, tak jak to pak ukazuje Scorsese v Letci. Bohuzel ten zbytek je jen takova nemastna neslana polevka.

jako dokument vyborne, jako hrany film mizerne

Zacatek konce? S Coen Bros. to zacina jit z kopce

Tri hvezdicky za to, ze je to pouze televizní film, jinak by to bylo horsi. Tenhle film se pro me stal spise hledanim odkazu k jinym filmum, kterych tady filmovy nadsenec najde hodne. Strhujici a velmi vyrazny vykon talentovane Adely Doudove, ktera po celou dobu drzi snimek nad vodou, byl misty zastinen puvaby druhe herecky. Doudove herectvi je vsak velmi presvedcive a celkove ma navrch.

Tenhle film vas mal asi presvedcit, ze Shakespeare je fajn. Vysledkem je, ze Shakespeare jo, film ne.