francis

Abych tenhle film viděl v místním letňáku, museli můj táta (kvůli mně) a jeden zdejší fanoušek Olivera Stonea zaplatit lístky štamgastům z přilehlý hospody, protože "dokud tady nebude dvacet fyzickejch osob, tak vám ten film fakt nemůžem pustit, kluci," tvrdil promítač opravdu "nešťastně". Chlapi šli po dvaceti minutách znechuceně zpátky na pivo a promítač se za náma tři hodiny vztekal. Nebyla to nakonec taková pecka, v jakou jsme doufali, ale ten pocit vítězství v nás zůstal ještě docela dlouho.

Slabší plnej počet by platil pro kinoprojekci, samozřejmě v originálním znění, hlavně bitvy s brouky jsou opravdu humorný a povedený. Tenkrát mě to fakt dostalo zvukem i obrazem tolik, že jsem se vůbec neobtěžoval u toho přemejšlet. Když jsem to pak viděl dabovaný v telce, byl jsem trochu šokovanej. Přesto mi to pořád přijde jako povedená a vtipná stylizace s nebezpečným přesahem do kýče; někde to Paul prostě neubalancoval. Vybral si hodně tenkej led, což je na druhou stranu nutný připsat mu k dobru. U většiny neuvěřitelných průpovídek tohohle filmu jsem totiž ochotnej věřit, že byly myšlený jako vtip.

V tý době jsem chodil do kina na všecko, v čem se Travolta objevil, a tenhle filmík byl ze všech nejdojemnější. Navíc tam hraje i Forest. Po letech jsem si to dokonce před časem dal znovu, což bych u většiny těch ostatních filmů asi neudělal.

"Ahoj, jak ti říkají?" "Říkají mi NE!" Filmy, který jsem viděl už dávno, hodnotím podle toho, co si z nich pamatuju, a tenhle vtip mi v hlavě zůstal, proto za 3. Co se dá dělat, ten film mi voní po sušenkách. Znova vidět ho ale radši nechci, cha.

Desítky veselých, trapných i tragikomických a zdánlivě bezvýznamných výstupů a dialogů do sebe postupně zapadají, aby v závěrečné scéně stvořily obraz rezignace zúčastněných na jakýkoli pokus o změnu životů směřujících k prázdné marnosti. Zručně vytvořená mozaika bezchybně funguje hlavně díky režisérově tvůrčí práci s postavami a dialogy a výkonům herců i neherců.