dO_od

// První Bond je konečně za mnou. A byl super! Po dokonalém Skyfallu, je to trochu slabší, chybí mi tam drive ale Connery je neskutečná klasa a když jsem ho sledoval, chtěl jsem být jím. To mluví za vše :) Dr. No - 80%

// Splnilo to základní dvě pravidla: 1) Nikdy nepřerušit holčičí bitku 2) Jakmile má někdo tři kozy, musí je ukázat. Víc nepotřebuju. 7/10

// Když ale! Když ale pan Morricone! Vždyť on by rozbrečel kohokoliv! A když se celej film můj oblíbenej sympaťák Will Smith tváří jako by měl umřít... to je pak těžký ty emoce držet na uzdě. A co teprv chudák slepej Ezra. A krásná Rosario Dawson, které Ben, tedy vlastně Tim, vkročil do života z ničeho nic ji pomohl zase nastartovat její srdce. A co ty roztomilé děti? A Benovi, tedy vlastně Timovi přátelé a rodina. Chjo. Ještěže to trochu zachraňovali "Feeling good" a "Loving you", bez nich už bych asi taky potřeboval nové srdce. Nebo hlavu. Možná obojí. Seven Pounds - 90%

// Disturbia je takový skvěle namixovaný koktejl, který jakmile člověk ochutná, nechce už nikdy pít nic jiného. Shia hláškuje, Trinity přestala kopat a začala chodit do práce, překrásná (!!!) Sarah Roemer je pro mě novým synonymem slovního spojení "teenage dream" a David Morse je slizký až na půdu. Tenhle film tak nějak shrnuje i neshrnuje moje dospívání a přesně po něčem takovém už jsem dlooooouuuuho toužil. Konečně to mám! Disturbia - 100%

// Maličko smutné a až příliš pravdivé. I tak by se dal tento kraťoučký film popsat. Já to ale beru z té veselejší stránky a to tak, že mi film během šesti minut dokázal srovnat myšlenky, spravit náladu a zanechat mě s příjemným pocitem štěstí, že jsem na tuhle hravou a krásně ohudebnělou animovanou story přišel. A takové pocity jsou k nezaplacení :)

// Průměrnost a klišé skrz na skrz. Jediná scéna, která v první polovině filmu stoji za pozornost je dvouvteřinové převlékání Jessicy Biel a už to samo o sobě dost vypovídá. Na začátku druhé půlky příjde zvrat (okey, tady jsem byl celkem nachytán a pár minut jsem nevěřícně kroutil hlavou) a od něj už se to naštěstí vyvíjí lepším směrem. Tedy, ne pro rodiče zmizelých dětí ale já se bavil víc. Rozseknout by to tedy mělo poselství a motivace postav. Bohužel, motivace jsou tak chabé, že ve finále moc neobstály a poselství, ačkoliv zajimavé, zkrátka nemá dostatečnou sílu, abych zapomněl jak moc průměrné tohle drama ve skutečnosti je. 50% Za převlékání Jessicy Biel to asi stálo. Mám rád Jessicu Biel.

// Magic Mike je "fajn", rozhodně ale ne "magic" a už vůbec ne něco, co by nějakým způsobem vybočovalo z vod průměrných filmů. Chutná jako solidní jednohubka? Ano. Dal bych si ho jako hlavní chod? V žádném případě.

// Právnické seriály v sobě mají určité kouzlo. Tedy alespoň pro mě, často se totiž odehrávají ve velkých městech, motá se v nich spousta hezkých lidí a tak vůbec, točí se to okolo spousty peněz, což je vždycky velká sranda. No a co teprve, když do nich vhodíte neurotickou, roztomilou, překrásnou, chytrou a bláznivou Ally McBealovou! Další z kategorie seriálů, které nejdou nemilovat.

// Čekal jsem až ve mně film trochu dozraje a ačkoliv jsem původně chtěl zůstat na těch 80% jdu přece jenom o něco výše. Ta out-of-dude's-mind happy melodie už mi zůstane v hlavě zaražená nadobro (konečně jsem pobral ten odkaz z HIMYM) a Dude... Dude je prostě Dude. Naprostej pohodář, Jeff Bridges je v téhle roli opravdu senzační. Shut the fuck up Donny! John Goodman jak jsem ho ještě nikdy neviděl, spousta skvělých vedlejších postav, zvláštní wtf atmosféra.. jinými slovy další důkaz toho, že Coenové možná nemusí sednout všem, já si je ale zvládám užívat na maximum.

// Další westernová paráda, kterou si dávám s nějakým tím zpožděním. Předchozí dva díly "dolarové trilogie" mě ještě čekají ale chtěl jsem mít jasno, ke které skupině lidí se přidám a musím říct, že to pro mě vyhrálo nakonec o nějaký ten kus lepší Tenkrát na Západě. Tenhle film byl rozhodně akčnější a dá se říci i zábavnější, přesto tomu chyběla ta "šťáva", kterou ten druhý film tolik oplíval. Hudba v obou filmech velmi výrazná, jméno Ennio Morricone už rozhodně nezapomenu, nicméně i tady Hodný, zlý a ošklivý o něco zaostává a nezní mi v uších tak dobře, jako harmonika. Tak i tak, perfektní režie S. Leoneho se mi čím dál tím více vrývá pod kůži a řekl bych, že u tohoto žánru ještě nějakou chvilku zůstanu.