Skuby47

Klasická dobrodružná pohádka natočená na motivy ruských bájí o bohatýrech. Má mile naivní jednoduchý příběh o cestě za štěstím. Je malebná s kouzelnou nákladnou výpravou a velmi početným komparsem. Takové množství lidiček jsem ještě v žádné pohádce neviděla. I prostředí, v němž se natáčelo, je pohádkově působivé. Má typický ruský charakter a je od našich, německých či amerických pohádek odlišná a snadno rozpoznatelná. I když tvůrci neměli technické možnosti, jaké mají filmaři dnes, dokázali se s trikovou stránkou skvěle vyrovnat. Její vlastenecké vyznění je přínosem pro dětského diváka. Jsem pamětník, a s potěšením jsem se na tento film znovu podívala. Má své kouzlo, a mohl by se líbit i dnešním dětem.

Uvedení tohoto snímku v televizi mne příjemně překvapilo a potěšilo. Dýchly na mne staré časy pracovních umístěnek, kdy mladí lidé museli opustit svá rodná hnízda a jít za prací do zcela cizího prostředí. Neuškodilo to. Přinutilo to mládež i mne postavit se na vlastní nohy. Vždyť i Český Honza šel do světa na zkušenou. Nejhůř to nesli vysokoškoláci, kterým se nechtělo odejít z Prahy na venkov, proto mnohdy celá rodina sháněla protekci, jako v tomto případě. Praha byla pro všechny velkým lákadlem, ale nebylo možné, aby se do ní nastěhovala celá republika. Název filmu je výstižný, herecké výkony skvělé, zvláště Zdeněk Štěpánek byl excelentní. Osudy venkovských lidiček vhodně dokreslovaly základní příběh. Téma je stále aktuální – viz německý Doktor z hor nebo náš Doktor Martin. Tento film je ale vyšší třída.

Slušná komedie z vojenského výcviku, který byl do roku 1989 pro všechny zdravé kluky povinný. Na vojnu se vždycky nadávalo, ale taky mezi chlapy často vzpomínalo. Kluci se tam naučili pořádku a disciplíně. Nepovažuji to za agitku a nemám představu, jak by nás dnešní zpohodlnělí počítačoví bojovníci v případě nutnosti ubránili. Herecké výkony byly dobré, Marvanův nejvíc. Na filmu jsou roky znát, technická kvalita nic moc, ale příběh nenudí i když je určen hlavně pro ty, kteří tu dobu pamatují.

Skvělá dobová komedie plná vtipných replik se skvostnými výkony našich předních herců v čele s Františkem Filipovským. Boj žen proti mužům v poválečné vesnici o to, komu nově nakoupená technika ulehčí práci. Prádelna či oračka, to je, oč tu běží. Žádná agitka proti lakomému kapitalistovi. Po válce bylo všeho málo, vládl přídělový systém na potraviny i oblečení. Výroba se rozjížděla. Vše bylo na lístky, aby se na všechny dostalo. Ten, kdo neplnil dodávky a hromadil zásoby, aby je za draho na černo prodal, měl problémy. Lidé byli solidární i vykukové, stejně jako dnes, bez ohledu na režim. Byla prostě jiná doba, pro moje vnoučata neuvěřitelná. Mám tento film moc ráda.

Romantická pohádka o krásné a rádoby chytré modelce, která v rozporu s dnešní realitou opustila bohatého a slavného manžela, kterého Mádl, jak ho nemám ráda, zvládl herecky docela dobře, a dala přednost vzdělanému plešatému nýmandovi Jastrabanovi. Neuvěřitelné! Proč pro větší věrohodnost neobsadili Trojana? Kuchařová sice o co líp vypadala, o to hůř hrála, ale oproti mému očekávání se zhostila role vcelku slušně. Pokud to zahrála špatně, tak proto, že sama cítila tu faleš a že to ve skutečnosti tak nefunguje. Na jejím chladném, nuceně milostném vztahu k Jastrabanovi to bylo znát. Ten konec byl očekávaný, kýčovitý a ryze americký. Jako oddechová parodie – proč ne?

O letošních vánocích platí, co se pohádek týče, že do třetice všeho zlého. Nesympatičtí herci, jejichž výkony aspirují na Zlatou malinu, za nejhorší filmový počin roku, se sice snažili co mohli, ale bezvýsledně. Nemám představu, jak by to vypadalo, kdyby sudička svými zásahy nepomáhala řešit situace a neposunovala děj této směsice pohádek dopředu. Kostýmy byly pěkné a v levné výpravě vynikaly, i když se zámecký ples od vesnické tancovačky příliš nelišil. Amatérské pojetí závodů a souboje o ruku princezny bylo pro slaboduché. Jediné co stálo za zmínku byli koně. Pokud si vzpomenu na krásné pohádky, které byly natočeny v padesátých letech, je mi stydno, kam to filmová produkce za šedesát let dotáhla.

Pohádka ve které nefunguje nic, ani ten žánr. Nudný spletitý scénář a ponurá atmosféra mi připomínala místy spíše hororovou fantasy. Vůbec jsem nechápala o co tam jde, což teprve chudáci děti. Ještě, že jsem si předem přečetla obsah s jednoduchou mnohokrát omletou zápletkou, jak zchudlý král chtěl přes sňatek své dcery naplnit státní kasu. Herecky nic moc a nesrozumitelně šišlající nápadníci a pitvořící se Mádl byli poslední červivou třešničkou na tomto nepovedeném dortu. Jen ta matematicky nadaná princezna, lehce komediální Trojan a pohádkový vynálezce Jára Cimrman v podání Bolka Polívky stáli za podívání. Až doposud jsem měla mylný pocit, že se pohádky točí především pro děti. Tato slátanina mě vyvedla.z omylu.

Na štědrovečerní pohádku se vždycky moc těším, většinou marně. Letos mě televize překvapila. Pohádka sice nijak excelentní, ale dalo se na ni koukat. Průměrný docela vtipný dobrodružný příběh, slušně zahraný, zasazený do zajímavých exteriérů. Zápletka o nápoji zapomnění byla originální, na hereckém obsazení se nešetřilo. Škoda že známí herci ve vedlejších rolích neměli co hrát. Nový princ se herecky neprosadil, záporáci Hádek a Kříž ho zastínili. Zajímavý byl i rytířský souboj, jen ty roztleskávačky mě mátly. I když mám ráda spíš klasiku, tak tato řekněme moderní pohádka mě docela bavila.

Historická kostýmní barvitá technicolorová podívaná připomínající dobrodružné francouzské filmy, jen místo Jeana Maraise představuje největšího svůdníka, a to ne zle, Errol Flynn. I když se jedná o starší snímek, který má své období slávy dávno za sebou, zachoval si spád a svižnost, že je i v současnosti sledovatelný. Upoutal mne velkým množstvím šermířských soubojů, vtipnými dialogy, bohatou výpravou a krásnými kostýmy půvabných dam. Charismatický Flynn svými hereckými a sportovními výkony taky nebyl na odpis.

Už před dvaceti lety, když jsem tento snímek viděla prvně, jsem byla okouzlena. Není moc filmů, na které se s potěšením podívám znovu. Tento jemný, citlivý, poetický příběh, kde se málo mluví a většina emocí je vyjádřena pouze obrazem, mne připoutal znovu k obrazovce. Skromná výprava a dokonalé herecké umění, jednoduchost a pravdivost jsou hlavními devizami tohoto snímku. Znovu se mi to moc líbilo.