Simbet

Moc pěkně povedená sága. Rázem se ocitnete v jiné době a přičichnete k bohatství, ale i k tomu, jak se minout bez něho. Několik generací nás provází příběh a důdledek jednoho nešťastného manželstí mé oblíbené Giny McKee a Daminana Lewise, který tu byl úžasně nechutný. A když se můžu pokochat pohledem na mého oblíbence Ioana Gruffudda, kterého mám ráda už od dob Hornblowera, nic víc mi nechybí. Zajímavé je, že dokázali z celkem úmorné knihy, která se opravdu neskutečně vleče, vytlouct takový příběh.

Fantasy seriálů je málo a dobrých ještě méně. Legend of the Seeker je spíš takový průměr. Je to zbytečně natažené, což je na úkor kvality. Občas tam chodí od nikud nikam, ale pokud se na to podíváte v neděli odpoledne, tak to jde. Jednu hvězdičku navíc dávám určitě hlavním představitelům sympatické Bridget Regan a Craigu Hornerovi. Další za to, že je to fantasy. Druhou sérii už jsem nedala. To, co bylo v jedničce dobré, vztah Bridget a Craiga, ve dvojce zahrabali a udělali z tohto temnou ságu. Takže jsem zhlédla jeden díl a stačilo.

Agathu jsem četla už v pubertě. V té době jsem ale patřila do tábora fanoušků slečny Marplové a Herculem Poirotem jsem opovrhovala (což neznamená, že bych to nečetla). David Suchet mě přesvědčil, že i Hercule Poirot stojí zato. Je to snad jedinný seriál, na který jsem ochotná v telce koukat a to i opakovaně.

Náhodou jsem viděla ukázku na první sérii a byla jsem uchvácená. Takže jsem spěchala do knihovny, půjčit si knížku, dřív než budou dávat seriál a byla jsem také uchvácená. Seriál samotný byl skvělý. Rychle vtáhl do děje, navíc se skvělou hudbou a s mým oblíbencem Seanem Beanem. No prostě skvělé. Pak jsem začala číst další díly, a protože druhá série přišla až poté, co jsem přečetla čtvrtý díl, tak už jsem neměla chuť pokračovat dál. Pokračování knížky mě totálně otrávilo i seriál. Soudě z recenzí, tak se to také zhoršuje. Určitě nejsou ale na vinně tvůrci filmu, další knížky se totiž zhoršují, čtverka nemá co nabídnout vůbec. V pětce to Martin trošku poopravil, to ale nemění nic na tom, že jednička prostě byla nejlepší.

Vůbec se nestydím dát tomuto filmu pět hvězdiček. Jsem velká milovnice Jane Austen, takže jsem od nějakého patvaru v podobě Disneylandu á la Jane Austen nic nečekala. Možná proto jsem byla tak mile překvapená. Všechno je nabubřelé, růžové, ale také velmi vtipné. Vůbec bych se nezlobila, kdyby mi někdo nabídl možnost, jet do takového Austenlandu. Kdyby mi k tomu navíc dělali společnost dokonalý gentleman JJ Feild nebo sexy Bret McKenzie, ke štěstí by mi asi nechybělo nic. A tak mi nezbývá než tiše závidět Keri Russell, která si toto všechno užila. V porovnání s její Austenománií jsem naprostý břídil. Omezila jsem se pouze na časté sledování filmů podle Jane Austen a čtení jejích knih a také v rozkošných šálečcích. Teprve po shlédnutí Austenlandu je mi jasné, co mi doma všechno chybí :) Ne, vážně, film je trochu přehnaný, ale nepostrádá vtip, například "sehnali nám auto z osmnáctého století" nebo "nesehnal jsi práci v Hobitovi" atd. Výborným hereckým výkonům kraluje podnikatelská potvora v podání Jane Seymour a botoxová Jennifer Coolidge v růžovém, která je naprosto skvělá. A JJ Feild, hmm..... Komentář jsem psala s prvními dojmy. Od té doby se na film dívám denně, abych si zvedla náladu a tak jsem ho přeřadila do oblíbených. Možná jsem trošku cvok, ale konec konců Prince z Persie jsem také viděla často po sobě, ale narozdíl od Prince, nemusím téměř žádnou část přetáčet, protože mě neunavuje. Pro mě opravdu dokonalé. TALLY - HO!

Jeden pohřeb a jedna lahvička Valia, ve které ovšem vůbec není Valium. Jak málo stačí k dokonalé komedii. Anglický humor mám ráda a tento film je jeho esencí. Celý film jsem se pochechtávala. Ba co, já se pochechtávala ještě půl hodiny poté. Konec konců, ještě teď, když píši komentář, se mi chce smát. Prostě dokonalá komedie. Dalším plusem je slušná role pro Petera Dinklage. Nemá těch dobrých příležitostí moc, ale umí jich pěkně využít.

Asi každý správný hráč někdy hrál Prince z Persie. Pro nás, co jsme na něm začínali, má sentimentální vzpomínky. A tak jsem uvítala, že ho natočili. Ačkoliv má film nějaké chyby a dávám mu pouze čtyři hvězdičky, přesto ho mám v oblíbených filmech (aspoň zatím), protože se alespoň na některé pasáže dívám ráda. Začíná velmi zajímavě skákáním otrhaného chlapce po střechách. Chlapec vyroste, mezitím se z něho stane Prince z Persie, v podání pohledného Jakea Gyllenhaala, a skáče dál. Kdyby skákal celý film, kromě pasáží, kdy má něco s krásnou princeznou (Gemma Arterton), nebylo by to vůbec špatné. Někdo vyčítá Newellovi, že ty scény, kdy Jake skáče jako ve hře jsou stejné jako ve hře. No však, to je na tom to nejlepší, že si opravdu připadáte, že jste v ní. Krom toho, špičkování Jakea a Gemmy se rozenému romantikovi Newellovi také velmi povedlo, to je jeho silná stránka. Už se ale neměl pouštět do rádoby složitějšího humoru v podobě postavy, kterou ztvárnil Alfred Molina. Nějak mi nesedí v roli vtipného šéfa darebáků. Jeho vtipy jsou navíc hodně trapné, za což asi sám nemůže. Takže tyhle pasáže už po několikáté repríze přetáčím a dívám se jenom na úžasný start, kdy Gyllenhaal podává nepředstavitelný výkon skákáním po střechách (probouzí ve mě touhu také to umět), obvzlášť scéna, kdy vystoupí jakoby z ohně a jde se bít, je skvělá, potom přetáčím na prostředek filmu, kdy opět skáče po střechách a na konec filmu. Mezitím se toho popravdě moc neděje.Gyllenhaal a Arterton jsou tady velmi vtipní, velmi pohlední a hlavně jim to spolu opravdu sedí. Kdo mě tady nejvíc zklamal je Ben Kingsley. Jeho výkon nejstojí za nic, přehrává a protože je na scéně vždy s ostatními herci, kteří jsou skvělí, je to znát ve větší míře, než v případě Alfreda Moliny. Jakea Gyllenhaala alias Prince z Persie jsem si oblíbila tak, že jsem se svého času nechala ostříhat podle jeho střihu (je fakt dobrej) a měla ho na tapetě na PC.

Dosud jsem se ani v jendom hodnocení k Pánu prstenů nezmínila o elfech, a tak to učiním nyní. Zatímco ostatní ztvárnění postav, hlavně hobitů, ale i lidí a Gimliho je bez chybičky, s elfy se příliš ztotožnit nemůžu. Elfy si představuji jako krásné bytosti skoro až něžného vzezření, lehkonozí, přitom s velkou sílou. Jediná kdo se mi jako elf líbila byla Liv Tyler. Orlando Bloom by taky nemusel být špatný, jeho vtípky táhnou, ale na můj vkus je příliš prkenný. Hugo Weavinga už budu navždy vidět jako agenta z Matrixu, takže na elfa mi fakt nesedí. No a všemi obdivovaná Cate Blanchett se mi prostě nelíbí. Hraje dobře to ano, ale nezdá se mi pro roli elfky dost krásná. Mohlo to být lepší. Zato svět lidí v zemi Rohanu se mi líbí moc. Mohou za to zejména Miranda Otto, která skvěle ztvárnila Éowin, ale také představitel jejího bratra, Karl Urban a strýce, Bernard Hill. Je to takový svět správných chlapů (a dívek ovšem také) a správných činů. Tady dostává celý příběh hlavní konturu a Jacksonovi se podařilo, jak držet dějové linie, tak bravurní bitvy, která mu nezastínila děj, tak jako ve třetím díle. Moc škoda, že role Éowin ve třetím díle trošku ustoupila do pozadí a nevíme dost dobře, jak to s ní všechno dopadne (pokud si nepřečteme knihu).

O mém vztahu k Pánu prstenů jsem psala už v komentáři ke Společenstvu. Těžko se mi hodnotí, zda je lepší dvojka nebo trojka, v podstatě i jednička, které si tak trochu cením nejvíc. Ve třetím dílu jsem úplně propadla kouzlu Vigga Mortensena a to musím říct, že když jsem ho poprvé viděla ve Společenstu, tak jsem si pomyslela: "to si snad dělají srandu". Ale nedělali, Viggo se nakonec ukázal jako ten správný Aragorn. S velkým citem provedl tuto postavu celými třemi díly, což nebylo vůbec jednoduché, protože jeho postava se nejvíce vyvíjí. A tak mě nakonec zcela přesvědčil, že je tím pravým králem. Naprosto nepřekonatelné rozpolcení osobnosti a rozhovor Gluma sám se sebou, v podání Andyho Serkise, není třeba komentovat. Hobitci nám také vyrostli. Sice ne do výšky, ale do charakterů určitě ano. Klobouk dolů Elijahu, Billy, Dominicu a Seane, bez vás by to nebylo ono. Celé dva roky po zhlédnutí Společensta jsem se třepala na poslední díl, a když skončil, přepadl mě smutek, protože jsem tušila, že něco tak krásného už neuvidím a bylo mi moc líto, že mě hrdinové opouštějí. Člověk si říká, jak asi muselo být hercům, když se loučili, protože to bylo opravdu něco víc než film. Jackson nás dokázal přesvědčit, že je to skutečnost. Jediné, co mi na tomto díle chybí, je trošku širší děj postav. Obvlášť Eowin a Faramir jsou zde opomíjení. Jackson se soustředil na bitvu, a tak krom děje kolem Froda, toho moc jiného, než ta bitva není. Trošku to dotáhl v prodloužené verzi pro DVD, ale není to dobře spojené.

O Tolkienovi a jeho knihách jsem samozřejmě slyšela už dávno, ale vždycky jsem si myslela, že jsou tam nějaké elfí víly a tak podobně. No a pak jsem jednou byla v kině a zrovna dávali upoutávku na Společensto prstenu a mně padla brada. Druhý den jsem hned spěchala do knihovny, protože raději dřív přečtu knihu, než vidím film a tak se stalo, že jsem byla unesena skvělým Tolkienovým vyprávěním a konečně pochopila, co je to fantasy. A když jsem se konečně dočkala i filmu, byla jsem unesená ještě víc. Tam, kde je Tolkien zbytečně zdlouhavý, přidal Jackson na rychlejším spádu. Jeho Hobiti a celý Kraj, jsou naprosto skvělí. A už vůbec nemluvím o Novozélandské přírodě, kterou nám servíruje v silných dávkách. Výběr herců byl pro mě trošku překvapivý. Čekala jsem nějaká zvučná jména a nakonec tam byla většina, pro mě, neznámých herců. A vůbec to nevadilo. Už si neumím představit čaroděje jinak, než jako Iana McKellena, trpaslíka jako Johna Rhys-Daviese, no a hobitech ani nemluvím. Že tam hrál i můj oblíbenec Sean Bean mě také potěšilo. Jeho: "It´s the gift" se mi nesmazatelně vrylo do paměti. A třešnička na dortu je podmanivá hudba, která nás provází celým filmem. Už ani nevím, kolikrát jsem celou trilogii viděla a stále mě po každém shlédnutí přepadne hořkosladký pocit, že něco krásného skončilo. Ačkoliv se mi líbí všechny díly, Společenstvo už zůstane asi navždy nejhezčí. Za ten pocit něčeho vyjímečného, co začíná a za ten Kraj.