Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Horor
  • Dokumentárny

Recenzie (382)

plagát

Občan X (1995) (TV film) 

Nenechte se odradit těmi remcaly, kterým evidentně není dost dobrý žádný film o seriových vrazích, pokud v něm nějaký uchyl nechlejstá Stárlingové mrdku do obličeje. Ne všichni vrazi se rodí ve státech, takže borci z Quantica tentokrát do malé ruské prdele Rostova opravdu nedorazí. Připravte se na začátek, který vám spíš připomene jeden z dílů Dobrodružství kriminalistiky..ne, potoky krve a detaily mrzačení obětí vážně nečekejte, takže další fanoušci Sedm odchází a ten trpělivý zbytek si konečně může vychutnat, jak těžké to muselo být, když tváří tvář seriovému vrahovi sedí na kameni zdravého rozumu sovětské politbyro, jehož ideologický tajemník pronese: .. „v sovětském svazu nejsou žádní masoví vrazi, to je fenomén západního úpadku“.. Takže fenomén vesele vraždí svých 52 (ne-li více) obětí dál až do pádu komunismu, kdy se ho podaří zatknout. Občan x je vlastně o dvou zrůdičkách. O Čikatilovi, kterého ale pravdivě nevykresluje jako nějakého imponujícího geniálního Hannibala Lectera a o zrůdném, slepém a omezeném systému sovětské ideologie, jejíž představitel dokonce nařídil Čikatila po zadržení propustit s odůvodněním: „to nemůže být on, je to člen komunistické strany!“ Boj s větrnými mlýny detektiva Burakova v zemi s všudypřítomnými bilboardy Lenina, není sice pro mnohé takový orgasmus jako Gumbova krejčovská dílna v umlčených jehňatech, ale nezapomínejme, že film popisuje skutečný příběh. A v něm si skutečný A.Čikatilo prostě se svým nepovedeným šulinem nedokázal jinak ulevit, než zuřivou masturbací za doprovodné sonáty kuchajícího nože. Chcete vážně hodinu a půl sledovat příběh o impotenci a vraždění 52 obětí, nebo raději příběh o neskutečném úsilí a výdrži člověka, který se snaží zastavit vraždící monstrum, když mu v cestě zároveň stojí banda omezených hlupců ?

plagát

Jana Eyrová (2011) 

Když už se masochisticky jednou za život pokusíte jako já snížit k červené knihovně, ačkoli s ní máte letitý konfikt, pak je tato adaptace vhodnou volbou. Věřte mi, že bych to v životě nedokoukala, kdyby to zavánělo paní Rosamundou Píčovou. Když už červená knihovna, tak alespoň s průzračnou angličtinou, z které se musí každá gymnazijní profesorka vystříkat do bombarďáků. A když už červená kniHovna, tak s nějakou opravdu neamerickou krásou. Což se zde podařilo velmi. Klišé červených hoven bylo dodrženo, čili chudá, obyčejná dívka ke štěstí přišla a zamiloval se do ní největší mrdák staré Anglie. Ale cesta to byla trnitá, takže tvarohovitá, bledá zrzka, se opravdu natrápila a Rochester měl co dělat, aby mu uvěřila, že by ji vážně chtěl píchat až do konce života v dobrém i ve zlém, amen. Do pěti hvězd tomu něco zásadního chybělo. Snad méně nudy v začátku , snad jsem čekala děsivější výstupy Rochestrovy „mentálně problematické“ utajované manželky, z toho se dalo vytřískat více napínavých scén. Tato adaptace staví spíš na brilantní konverzaci, nádherné výpravě..ale tak co už, nebuďme tak povrchní. Popustím-li navíc uzdu nějaké té utajené romantické pipině v sobě, připouštím, že to bylo místy také zábavně dojímavé.

plagát

La cara oculta (2011) 

Milostný thriller, tak bych to označila spíš než horor..Zato však velmi povedený, pokud hledáte nenáročnou tajupnou dramošku na večer. Pro holky chytlavé skoro od začátku, chlapci si musí minimálně do třetiny až půlky filmu počkat, než se ohřeje jádro. Sice je to celé postavené jen na jednom fikaném nápadu, ale to mi vůbec nebránilo užívat si naplno mrazení z toho, čeho všeho je zamilovaná frnda schopna. Sakra, přiznám se, že někdy jsem docela nesvá z toho, že taky patřím k tomuhle plemeni s chromozem XX...Ale třeba je to jen tím španělským temperamentem? Většina z nás fakt nejsme tak prohnilé..(drž už hubu, to řikáš zrovna ty, která má španělskou zn. auta a býčí rudo před očima při každé nepatrné dopravní zácpě, zrovna tebe bych chtěla vidět za zrcadlem...)

plagát

Bůh žehnej Americe (2011) 

Jsem vážně ráda, že podobný nápady nejsou jen výplodem mého chorého mozku. I já v období nespavosti a migrén velmi barvitě sním jako tuhle Frank o tom, jak tomu debilnímu spratkovi od sousedů rozstřílím glockem s 9mm lugerem jeho pojebaný hyperaktivní nožičky, které do té podlahy nade mnou od samého rozbřesku dupou asi tak stejně hlasitě jako při bombardování Drážďan. Zbylé náboje bych ráda věnovala hlavičkám jeho primitivních rodičů, kteří si při své idiocii neuvědomují, že tím, že si uměli zašukat bez antikoncepce ještě nemají právo dělat druhým lidem ze života peklo. Rozkošná, zábavná a svými myšlenkami bohužel pravdivá road komedie o tom, jak mnohdy rozumnému člověku nezbývá, než frustraci nad blbostí a degenerací civilizace pořešit tím nejpádnějším argumentem, tedy útočnou puškou AK-47. Škoda, že ONI jsou v přesile a stojí za nimi zákon. Tím pádem je to nápad s velmi jepičím životem. Každopádně se na to dívalo s velkým zadostiučiněním, nechyběl vtip a poučení na závěr..Tedy konstatování, že nám zřejmě nezbývá, než se naučit s touhle handicapovanou generací žít, protože málokdo z nás si může dovolit postavit opanceřovaný kryt vybavený zásobami na 70 let a prostě se bez těch zmrdů a současného společenského systému obejít. Nehledě na to, že s některými z Vás, moji milí, je to tu i v téhle posrané komerční prdeli pořád ještě život o něčem..

plagát

Rybí bojovník (2010) (relácia) 

Kubíčku, ty jsi takový blonďatý andílek, že by ti jeden i odpustil , jak u těch záseků pořád a dokola naprosto debilně výskáš, pištíš a přehráváš těm sponzorům neustálé extatické výkřiku typu vuóóót e fiššš... Kurva my to taky vidíme, že to je ryba jak kráva..ale no tak já ti to snad i věřím, to nadšení, po všech těch peripetiích máš prostě ty ryby fakt rád..nevím teda kde je chyba. Robalo nilský je úžasné monstrum a evidentně víš, jak na něj, ale asi mi tyhle rybí dokumenty víc sedí s nějakým typickým zarostlým biologem, co nevypadá jak buzerant, nepiští při každém pohledu na ploutev jak štěně, když ho někdo nakopne, a neposílá rybám na rozloučenou polibky..

plagát

Viděl jsem ďábla (2010) 

S takto "poctivým kusem násilí" nemám problém. A to ani v případě korejské provenience, kdy pro evropana nemusí být hned samozřejmé vcítit se do emocí zcela jiných xichtů. Nepopírám, že mi zhruba do půlky filmu trvalo, než jsem toho řezníka začala skutečně nenávidět. Vypadal jako kdejaký asijský strejda, který vás rád v některém horském klášteře přiučí výkopům ve vzduchu a smrtelnému úderu palcem. Naštěstí cesta za pomstou trvala déle, než jen dvě rozporcované korejky, takže jsem se stihla adaptovat. Příběh, masakr, napětí, ztvárnění..vše uspokojivé. Až na jednu nelogičnost, kterou opravdu už nehodlám dál žádnému tvůrci tolerovat. Kurvafix, když někdo přinutí oběť k felaci a nemíří ji u toho na palici zbraní, nebo ji nešťouchá skalpelem do krční tepny, prostě maje prázdné ruce, nestrkejte mi už tu píčovinu s tím, že to ta kikina bez odporu kouří do filmu! Není přeci nic jednoduššího, než v okamžiku, kdy vám násilník nastrká bambuli k mandlím, pořádně, festovně skousnout! Silou mnoha atmosfér a pak ještě svižně odtrhnout. Ať se pořádně vystříká!

plagát

Big Lebowski (1998) 

Big prdel. A já vůl sem se tomu leta vyhýbala..asi podvědomě kvůli tomu polskému jménu v názvu:) no polskej šunt to není ani náhodou. Netušila jsem, že tohle někdy v životě řeknu, protože to zní jako úryvek rozhovoru na toaletách ve filmové teorii, ale takhle si vážně představuju "kus dobré filmařiny". A navíc hodně velká zábava, která těch několik sekund mírně slabších míst dokonale vyvážila.. Netřeba tlachat, třeba vidět. Amen.P.S. a ty Dudovy outfity jsou prostě dokonalé.

plagát

Nečakané odhalenie (2012) 

Zhruba do půlky se u toho dalo docela v klidu večeřet. Zajímavá, z počátku nenápadná a pozvolna se rozvíjející duchařina, sem tam nějaká ta nepříjemná entita na fotce, sestra pátrající po osudu té zmizelé, podivné okolnosti a dost děsivej barák. Každopádně nic, co s trochou tréninku nezvládnete. No a pak to začalo. Nebýt mých vypilovaných záchranných technik pro sledování nesnesitelně strašidelných hororů, tak to nedokoukám! Musela jsem použít všechny tři techniky a to místy dokonce najednou!! Za a) rozostřování zraku přivíráním očí a mrkáním..za b) koukání se na obrazovku z co největší vzdálenosti, abych zvýšila šanci, že ty šílenosti neuvidím zblízka. Za c) úpěnlivé tisknutí polštáře, s kterým jsem někdy v třetí třetině na tuty otěhotněla, jak jsem ho vydatně svírala a mačkala. Na drobné alogičnosti tentokrát kašlu, když se bojíte, není co řešit. Pro mě absolutní nášleh s vytuněnou finální pointou . Tleskám a jdu si v očekávání kvalitních nočních můr zobnout lexaurin.

plagát

Tristan a Izolda (2006) 

Čekala jsem patetické drmolení ve verších, nedovyvinuté puberťáky, co si v životě nesahli na cizí genitál a naprosto nudné utahané divadelní provedení. Tím pádem mě toto filmové zpracování i se svou vražednou dvouhodinovou stopáží mohlo jedině příjemně překvapit. Milostný trojúhelník (zejména když praskne) je zábavný pořád, za krále klacka stejně jako dnes. Rufus Sewell vyvážil Jamese Franca, který se prakticky celý film tváří jako by se mu zanítil apendix , ale trochu si to vylepšuje při turnaji, kde se na jeho bojové tanečky vážně moc hezky kouká. Vytýkat by se dalo do aleluja, nicméně nějaké keltské kouzlo na mě přesto zapůsobilo a legenda o lásce, které nelze čelit, ani když proti ní stojí povinnost vůči své vlasti, mě na rozdíl od většiny současných trapných romantických slátanin důstojně zaujala.

plagát

Kým spíš (2011) 

HA! konečně se po všech těch letech moje noční paranoia jeví jako opodstatněná a bezpečnostní řetízek zevnitř, zavírání ventilaček a pepřový sprej v dosahu postele se ukazuje jako dobrý nápad!! Vždycky jsem totiž tušila, že se jednou můžu vzbudit a nade mnou bude stát nějaký zpocený občan, kterého jsem roky přehlížela v autobuse, čímž jsem mu přivodila stav nenávistné deprese. Bude tam stát s kapesníkem nasáklým thiopentalem a připravený mě análně zprznit, nasypat mi vši do vlasů a do rohliku nasoukat vajíčka tasemnice..Přátelé, tímto jsem úlevně vyblila svoji fobii, ovšem pravý děj filmu nikoli! Uchyl zde je skoro až sympaticky fikaný, důsledný, jeho pohnutky mrazivě nevšední. Nádhera sledovat, jak si pomalu chystá půdu k zvrhlé satisfakci. Skoro se člověku chce mu fandit. Neokoukaní, přirození herci, zajímavý námět a nabírání na obrátkách v závěru..Pro mě jednoznačně psycho zákusek měsíce, na který se výborně kouká místo prášku na spaní . Nevyděsí k neusnutí, ale dostatečně dlouho udrží vaši pozornost, abyste pak vyčerpaně (poté, co si na netu projdete ceny laserových alarmů) zalomili..