Recenzie (339)
Občiansky preukaz (2010)
Nadstandardní film o době, o které nikdy nebude dost napsáno a natočeno. Film je umělecké dílo, ale může plnit i roli, řekněme "novinářskou". To se v případě OP stalo a jsem za to rád. Názor ať si každý udělá sám, jen poznamenám, že toto se opravdu dělo, chápete? Opravdu, bylo to skutečné... Hnus co?
Meno ruže (1986)
Těm kteří nečetli knihu, nečtěte ji a podívejte se nejdřív na film. Budete nadmíru spokojeni. Těm ostatním bude film připadat dost zjednodušený, nicméně musím říct, že mi vlastně vadila pouze jediná věc, a to přemíra podivných individuí... masky a vizáž některých šla dle mého za hranici nutného a historicky věrného. Vždyť to tam bylo úplné panoptikum a přebíjelo to psychologický profil postav a projev herců. Vše ostatní byly maličkosti, které mě neotravovaly.
Kráľova reč (2010)
Skutečně podařený BRITSKÝ snímek. Malý pohled do zákulisí královské rodiny, velké psychologické drama, obrovské herecké výkony. Jde je o to, zda to vše stačí na 4 oscary... asi ano, ale o jednom bych pochyboval, režisérsky byly v nominacích, podle mě, lepší snímky.
Bridget Jonesová: S rozumom v koncoch (2004)
Slušná veselice... a klasická "dvojka".
Denník Bridget Jonesovej (2001)
Povedená veselice... ale nečekejte nic moc nového, trochu jiný pohled na třicátníky, toť vše. Ale není toho málo, to ne.
Gróf Monte Christo (2002)
Průměr, na který se pěkně kouká a který neomrzí.
Pelíšky (1999)
Klasika, neomrzí, potěší... díky pane Hřebejku za tento kus.
Muži, čo čumia na kozy (2009)
Bohužel, je mi líto, ale 60%??? To je snad trochu moc ne. Jen malá poznámka. Já jsem to dokoukal a jediné co bych k tomu mohl říct je, že buď režisér zamýšlel promítat film pouze lidem pod vlivem LSD nebo byl on při tvorbě filmu pod vlivem LSD. Jiná možnost dle mého není.
Zodiac (2007)
Nechtělo se mi do "sedmdesátek", ale nelituji, že jsem to udělal. Já to považuji, za snímek maličko vybočující z Fincherovy tvorby. Skutečná chytrá zábava.
Pokánie (2007)
Musím říct, že bezprostředně po filmu ve mě byly dost smíšené pocity. Na jedné straně krásno a na druhé poněkud prázdno. Bohužel u mě nedošlo k emoční fixaci na ústřední dvojici - z mého pohledu chybou režiséra... no tak, samozřejmě to není mnou, že. S odstupem času, ale věci tak nějak docházejí. Film se mě dotkl a také vizuálně to bylo fajné.