Sigurd

Nejpoctivější adaptace P. K. Dicka, která je ale také paradoxně tou nepodivnější. Zapomeňte na hollywoodské špektákly na motivy mistrových děl. Richard Linklater nabízí alternativu. Bizardní obrazovou ujetinu, která jde vstříc nevšední knize jakou Temný obraz bezesporu je. Zvolená forma, podpořená skvělými výkony herců v čele s Robertem Downeym Jr., nasáklá všudypřítomnou paranoii však není snímkem pro každého. Myslím, že se člověk neznalý knihy musí v té záplavě slov a schizoidní dějové roztříštěnosti ve filmu ztrácet. Mnohé věci jsou o proti knize pouze naznačeny. Film proto ocení hlavně fandové a širším masám zůstane uzavřen.

Třetí a zatím nejambicióznější snímek mexického režiséra Ińarrita příliš nepřekvapí. Scénáristické duo Ińarritu, Arriaga se i potřetí vydalo po známé cestě příběhů spojených tragickou osudovou událostí. Nabízí se srovnání. Amores peros v globálním měřítku. Komplexní, kosmopolitní pojetí celého filmu Bábel posunuje zas o něco dál. Jednotlivé příběhy a jejich hrdinové jsou nám však o to vzdálenější, Ińarritu vyměňuje nervy drásající atmosféru komorních 21 gramů za zastřenou depresi bezmoci v marocké poušti, a japonské metropoli. Jen velká témata dneška navlečená do zajímavého kabátku, či násilně naroubované propojení jednotlivých osudů ala butterfly efekt, chtělo by se také říct. Možná. Film však, i přes nepříliš věrohodné propojení, neztrácí nic ze své působivosti a bez milosti útočí na divákovy smysly. Dlouhé scény jen za doprovodu vynikající hudby Gustava Santaolally ostře kontrastují s tichem Chiečina světa. Právě Chieko ve skvělém podání Rinko Kikuchi je vůbec nejzajímavější postavou. Příjemně překvapil i Brad Pitt. Herecká podoba, ve kterého ho ještě neznáme. Ińarrituova volná trilogie je tedy uzavřena. Nezbývá než konstatovat, že se objevila nová hvězda světové kinematografie, ale až příští film, avizovaný odklon od vyzkoušených schémat, ukáže zda bude plát dál a nebo v zapomnění pohasne.

Film po vizuální stránce příliš nepřekvapí. Skvělá podívaná se od režiséra se jménem Scott, už tak nějak čeká. Pomalé rotující záběry, průlety skrz střechy domů jsou samozřejmostí. Škoda jen, že některé vyznívají trochu pateticky. Horší je to s dějem, přestože námět koketuje s fenoménem déjá vu, brzy je jasné, že to s tím déjá vu nebude až zas tak horké a ve výsledku tu máme jednoduchou scifi zápletku bez dořešených vedlejších linií. Na druhou stranu, když tohle překousnete, tak už vám zážitek nezkazí nic. Film pěkně odsýpá, divák snadno předvídá, baví se výborně nasnímanou akcí (top: paralelní honička na dálnici), fandí Denzelovi a všem je jasné jak film skončí. 70%

Vyberte si: Můžete zívat nudou nad příběhem, jehož rozuzlení jste uhádli dřív než vlastně vůbec začal, nebo odhodíte vaše oprávněné pochyby o scénáristově rozumu za hlavu a budete se kochat tím co zbylo. A naštěstí toho není málo. Slušná animace je povinností, ale aby si animovaní hrdinové byli tak podobní se svými lidskými kolegy (fakt hvězdná suita), to se každý den nevidí. Další bodíky si film může přičíst díky velkému množství zábavných detailů, různých odkazů v podstatě na cokoliv. Od hollywoodského chodníku slávy až po žraločí hymnu. Nakonec tak opravdu zamrzí, že i přes snahu o co nejvíce detailů, na jeden větší detail tvůrci pozapomněli. Pořádný příběh. Přesto je ale „Příběh“ žraloka dobrá zábavná podívaná, jen jaksi měla navíc.

Co se skrývá za filmem, často označovaném jako nejvtipnější snímek roku? Pozor, velké odhalení! Ehm, …třeba opravdu 82 minut bouřlivého smíchu. Ač netrhá divácké rekordy a Oscary se mu také vyhnou velkým obloukem, tak se dá již teď o Boratovi prohlásit, že je kultovní. Některé scény jsou geniální, jiné už méně, ale stejně se smějete od začátku do konce. Že se film nevybíravě strefuje do Židů, Romů, homosexuálů nebo feministek? Ale, co vás nemá, posmívá se předsudkům. Naopak nejhůře z toho vycházejí Američané. Nutno dodat, že si za to můžou sami. Z některých jejich výroků a reakcí člověka až mrazí.

Je těžké být Bondem. Lidé vás vnímají skoro jako poloboha. Nesmíte se nikdy mýlit. Musíte mít tu nejkrásnější dívku, pokud možno nejdéle na jednu noc. Nejenom vypadat, ale i zabíjet musíte elegantně. Nový představitel Jamese Bonda Daniel Craig by o tom málem mohl vyprávět. Naštěstí jen málem. Ano, režisér Martin Campbell mohl natočit normální Bondovku…a krásnou! Jenže on řekl, ne! Žádné stereotypy. Když Bond, tak originální. Casino Royale je se svoji realističností na hony vzdálené posledním filmům série. Což je přiznejme si nakonec jen dobře, protože minulý snímek byl již skoro sci-fi. Tatam jsou high-tech hračky a oblíbený Q. Úplné ztráty nadsázky se však bát nemusíme, je jen úměrnější temnému odstínu celého filmu. James Bond – chladný, uhlazený lev salonů je minulostí. Teď přichází éra Jamese Bonda – drsného agenta, plného emocí. Fanoušci si mohou oddychnout. Daniel Craig je jako Bond skvělý! Možná nemá takové charisma jako jeho někteří předchůdci, ale bezezbytku využil hloubky své postavy dané scénáristou a jeho hraní je velmi uvěřitelné. Krásná Eva Greenová mu je rovnocennou partnerkou. Jediné co na filmu kazí dojem, je ne úplně zvládnutý scénář, který místy zafunguje jako nelítostný zabiják tempa a proto je konec filmu už trochu rozbředlý.

Poslední dobou se mi zdá, že se mexičtí režiséři Cuarón a Ińárritu spolu vsadili. Vsadili se o to, kdo natočí lepší film. Jak jinak vysvětlit zrod takových děl jako je 21 gramů nebo Potomci lidí? A to se ještě do našich kin příští rok chystá Bábel. Zpátky však k Potomkům. Chápu kritizování lineární dějové linie, ale je třeba si uvědomit, že příběh hraje v této antiutopii až druhé housle. Vše je dokonale podřízeno atmosféře snímku, který se nesleduje, ale opravdu prožívá. Od prvního záběru jste nemilosrdně vtaženi do světa, který je, ač by měl být důvěrně známý, nám cizí. Blízká budoucnost, děsivě odrážející i dnešní poměry. Rozkládající se společnost bez naděje na přežití. Vidíme pouze jen malý výřez z umírajícího světa, mnoho věcí je zahaleno tajemstvím. Divák toho neví o moc více než samotní hrdinové. Geniální dlouhé záběry, smysl pro detail, střih, práce se zvukem, tísnivá hudba a výborné herecké výkony, to vše obsahují Potomci lidí. Kupodivu se tu najde trochu místa i pro humor. Samozřejmě černočerný. Možná, že se Potomci nestanou filmem roku, ale zajisté jsou filmem, který posunul hranici filmařských možností zas o něco dál. Revoluční záležitost!

Michaele, zklamal si. Po Columbine jsem si říkal, konečně tu je někdo, kdo se nebojí ptát. Bojovník za správnou věc, chtělo by se říct. Ale teď? Přijdeš s filmem, který není nic jiného než předvolební propaganda. Chrlíš pořád to samé. „Bush je neschopný zkorumpovaný kretén.“ Dokládáš to ubohými záběry, manipuluješ se vším co ti přijde pod ruku. Ukazuješ pouze jednu stranu mince. Černobílý svět, kde od začátku je jasné kdo je ten špatný. Jste to vy, pane Bush, křičíš. Obviňuješ z demagogie, ale sám ji používáš. …Něčemu možná uvěřím, ale bude to jen zlomek toho tvého spletence polopravd, zjednodušování a překrucování faktů, který je ještě k tomu nudný a vůbec postrádá lehkost tvých předešlých snímků. Michaele, když nemáš co říct, tak prosím netoč.

Sžíravý „dokument“ profesionálního kritika americké společnosti vás rozhodně nenechá chladnými. V podstatě cokoli,co Michael Moore natočí je kontroverzní. Ukazuje však Ameriku jaká opravdu je nebo jak ji vidí on? Jedno je jisté. Nestrannost je mu cizí a divákovi příliš prostoru na vlastní názor nedává. Naštěstí se zdá, že v zatím svém nejlepším filmu k demagogii nesklouzl a předestírá nám opravdu odvrácenou tvář té báječné Ameriky. Smutnou, šokující i absurdní. Vyspělá filmařina podaná vážně i vtipně. Moorovým vývozním artiklem je drzost. Je silný v kontaktu s lidmi a velmi toho využívá, ať už se jedná o návštěvu K-Martu, obchodního řetězce prodávajícího zbraně či Charltona Hestona, který je v čele NRA (National Riffle Association). Tyto spontánní scény jsou nezapomenutelné.

Znáte výraz „happy road movie“? Ne? Já také ne, ale na tento film rozhodně sedí. Cesta starého Novozélanďana za svým celoživotním snem je milé putování, při němž potkává mnoho postav, které mu chtějí …uškodit? Ale ne, přeci pomoci! Vše je pečlivě nalinkované a nemůžete čekat nějaké překvapivé zvraty. Největším kladem snímku je obsazení skvělého Anthonyho Hopkinse, jehož Burta je radost sledovat. Svérázný děda sršící odhodláním si stejně snadno jako získává lidi kolem sebe, získá i vás. V zajetí rychlosti není žádné veledílo, ale krásný malý film, který každého nabije pozitivní energii. 70%