KafuR

Film, který vás každou další minutu nutí záporáky nenávidět víc a víc, aneb ukázka toho, jak si můžou krátit nudu mazlíčkové rodičovské smetánky, když je jednoduše chlastání a fetování přestane bavit. Komplikovanější případ než první úkol oddělení Q a se zajímavými postavami je navíc podkreslen surovými a fyzicky intenzivními scénami, které postupně gradují až do samotného závěru. Ústřední postavy působí sehraným dojmem a dokonce se nebojí ovlažit trochou toho suchého humoru. Bylo by docela zajímavé vědět, kolik podobně znuděných gaunerů se ukrývá jenom v naší společnosti.

3,5*. Seversky neučesaná ale seriálově přímočará žánrovka, která na základě dvou paralelních linií dává tušit, že řešit odložené případy je občas nutné i hodně rychle. Dokud pak zůstaval pachatel ukryt hluboko v mysli nemocného chlapce, kriminálka byla zajímavá, měla spád a dokázala držet pozornost. Od odhalení správné fotografie, což je nejsilnější moment filmu, se ale film zbytečně zahazuje s až zbytečnou doslovností a snahou, aby to co nejlépe zapadlo do sebe, až se z diváka stane pouze nemyslící loutka, které je vlastně fuk, co pro něj konec přichystá.

Komorní drama s klaustrofobickým nádechem, nad kterým visí jako oblak obava z vypuknuté globální katastrofy. Tři postavy, jeden úkryt pod zemí, a to v podstatě stačí. Rejža nevodí diváka za ručičku, nevysvětluje vše polopaticky, ale naopak si s divákem hraje, mate ho falešnými stopami a pravdu o věcech kolem si nechává až na konec. Závěr ale není organicky propojený s předešlým dějem a v jeho kontextu působí až rušivě. Nejzajímavější věcí tak zůstává to, že ze dvou možných alternativních pravd o tom všem je nakonec správná ta třetí.

Klasicky technicky vyšperkovaná Marvelovka, které ale tak trochu chybí duše. Dojde sice na rozepři ve vlastních řadách, a to v dosud nevídananém rozsahu, i k představení nových postav, ale i tak se stále jedná o melu dvou táborů, sice s dostatečně vykreslenými motivacemi, přesto však bez ničeho, co by nabídlo hlubší dopad. Ten se tak dostaví až po samotném duelu Rogers/Stark. Jako plus se pak jeví role (ne)záporáka pro Daniela Brühla, který svým charizmatem s přehledem odsuzuje do starého železa i již ukočírovaného Ultrona.

Aneb jak to dopadne, když řádí dva kohouti v jednom kurníku. Tedy ještě větší bordel než bez nich. Půlka filmu se snaží podchytit motivace obou stran, vnitřní pohnutky, odlišné názory i vnější nátlak, který je nakonec dostal do jedné velké mely. O dostatečně hluboce vykreslené motivaci lze úspěšně pochybovat, je jasné, že šlo jen o to je nějak dostat do sebe a nebát se to celé zaobalit do další záchrany lidstva a celého světa. Proto bude zajímavé čekat, jestli tato jejich přetahovaná bude mít nějakou dohru v dalším dílu, výdělky byly spíš zklamáním.

Sympatický dobový seriál s příjemným hereckým obsazením a povedenou výpravou. Scénáristicky sice ne vždy nadprůměrné, některým dílům je hoďka a půl příliš dlouho a některé motivy zápletky se opakují nezávisle ve více dílech, přesto však pan Moskalyk tímto počinem přinesl svěží vítr do českých seriálových vod a dokázal skloubením vážných kriminálních příběhů a příhod s nádechem nadsázky vytvořit seriál, který neurazí ani při opakovaných zhlédnutích. A navíc skvělá úvodní znělka.

Ne úplně příjemný film, u kterého nevíte, komu vlastně fandit. Již od úvodu zneklidňující hudba, stylové titulky a přílet na místo, které se pro jednoho detektiva stane (paradoxně) noční můrou. Žádný spánek, jenom otevřená severská krajina, výčitky svědomí a muž na druhé straně barikády, který ví víc, než je třeba. Naštěstí se tady na žádné svatoušky nehraje.. Konec nikoho nesoudí a vyšumí do prázdna, na druhou stranu si ovšem lze jen stěží představit trefnější tečku za příběhem, který je bezvýchodný stejně jako život v severských končinách.

Sympaticky nápaditý scénář devalvuje to nevyrovnané balancování mezi snahou o navození deprese a ponuré atmosféry a odlehčenými vsuvkami s takřka idylickým zobrazením fungování blázince, které navíc nepůsobí zrovna dvakrát věrohodně (fakt by na to z venku nikdo nepřišel?). Daleko zajímavější se tak jeví spíš ukázka dvou protipólů ve vedení ústavu, z nichž jeden právě v poklidu léčí své pacienty, zatímco druhý hnije v místní kobce a u nichž je patrné, že správný postup není ani jeden. Vypointovaný konec je už pak jen "překvapivá" třešnička na dortu. Ale přejme jim to.

Green se jako scénarista s postavama moc nemazlil a jako rejža je zase vidět ta jeho slabost pro horory. Člověk aby pohledal podobně nehororový film, který je tak surově intenzivní a nemilosrdně krutý. Přestože je celý film postaven jenom a pouze na zádrhelu zastavené lanovky a na ní zapomenutých studentů, díky vhodnému castingu, mrazivé atmosféře a bezservítkovým zobrazením bolesti v různých podobách se z jednoduchého a přímočarého filmu stává drama, které může rezonovat dlouho po skončení. A to hlavně díky skutečnosti, že mrazivá divočina nemusí být nutně tak pustá, jak se zdá.

3,5*. Je pravda, že většina filmu stojí na bedrech postav, které se zrovna s charizmatem nepotkaly, a konec je jasný na mnoho námořních mil dopředu, ale i tak se nám dostává zručně zrežírované bouřlivé podívané, ve které jde hned o několik rozhoupaných kocábek najednou a lidi, které bouře spojila dohromady. Občas až nevěrohodně patetické a s nezakrývaným cílem vyprávět příběh po hollywoodsku, přesto však snímek navzdory stopáži pěkně ubíhá a navíc si nehraje na nic víc, než je. A to popkorňák se všemi jeho klady i zápory.