Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Animovaný
  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi

Recenzie (441)

plagát

Rýchlo a zbesilo (2001) 

Rychle ubíhající akční bejkovina pro lidi se slabostí k rychlým autům. Scénář tu plní funkci jenom pro to, aby to celé dávalo alespoň jakž takž smysl, nad logikou jednotlivých scén se ale hlavou nikomu moc lámat nechtělo, protože tady šlo přece jen o rychlá auta a o zprostředkování radosti z rychlé jízdy. Celkově tak jde o poměrně nevyrovnaný snímek, který vyzdvihují právě závodní pasáže, zatímco konverzační položky a dějové odbočky nic zajímavého nenabízí.

plagát

Prekliaty ostrov (2010) 

4,5*. Scorsese s diváky hraje fikanou hru, která na jednu stranu nabízí snadné řešení v podobě hned několika náznaků v průběhu příběhu, přesto však za tím rejža zkusí na konci udělat tlustou čáru a zaútočit na diváka s podpásovou otázkou "co kdyby". A právě řešení této mystifikace shrnuté do jedné trefné věty dělá film tím, čím je. Stylový úvod, znepokojivá hudba, psychedelické vsuvky a ponuré prostředí tvoří společně s mnohovrstevným scénářem dílo, které právě kvůli komplikovanosti buď rychle odsoudíte, anebo na něj budete zapomínat hodně pomalu. A navíc další skvělý výkon Leonarda.

plagát

James Bond: Spectre (2015) 

Problémem Bonda je to, že je již natolik spoutaný svým klasickým schématem, které daný subžánr musí splňovat, že na moment překvapení již jaksi moc prostoru nezbývá a experimentovat se může jen se záporáky. Další etuda se zkratkou 007 tak navnadí úvodní scénkou a vcelku již ostříleného hlavního představitele konfrontuje s kámošem z minulosti ve dvouapůlhodinové přehlídce akce, honiček a nezbytných dialogů, které z filmu nudu rozhodně nedělají, ale zároveň nedisponují ničím hodným zapamatování.

plagát

Pod zemou (2014) 

Typický found footage s klasickou půlhodinkou pohodové jízdy na seznámení s postavami, na kterou navazuje další žánrově klasická půlhodina zlověstného bloumání v temných chodbách, letmých skřeků a bizarních výjevů, až se to konečně překlopí do atmosféry děsu, která klaustrofobikům zaručené poslouží jako dostatečně pádný důvod k setrvání na povrchu. Zajímavé rozuzlení si tak snímek nechává až úplně nakonec, škoda jen předvídatelnosti lekaček, logických relapsů (rozepsali se jiní) a toho pomalejšího rozjezdu.

plagát

Expendables: Nezničiteľní 3 (2014) 

Přechod do vážnějších vod a snaha o spojení hrdinů z let osmdesátých a současných žoldáků do jedné velké mely se může přičíst tendenci posunout tuto akční sérii někám dál, přiblížit ji současné generaci a tím si i přitáhnout další zdroje financí. Škoda, že trojka se vzdala nadhledu, hlášek a vtipu, které z druhých expendables vytvořily potenciální kult, a ponechala si jenom tupý scénář a povrchně načrtnuté postavy, takže z celého projektu zbyla tuctová řezničina s třešničkou v podobě akčních ikon, což je však po nostalgicky vtipné dvojce příliš málo.

plagát

Pixely (2010) 

Krátkometrážní lahůdka, která s nostalgií vzdává hold hrám, na kterých se vyrůstálo, navíc pěkně napáditá v jednotlivých momentech a chytrým využitím prostředí velkoměsta. Na tříminutový spot mise splněna.

plagát

Deadpool (2016) 

Přisprostlý a drzý výkřik do tmy, který se vás půlku stopáže snaží přesvědčit o své genialitě a snaze se co nejvíce vymezit vůči již uvedeným komiksovým filmům, zatímco pod tímto sarkastickým a nekorektním kabátkem se skrývá přímočará a neoriginální cesta za pomstou a záchranou šťabajzny jakoby z oka vypadlá nespočtu filmům, právě vůči kterým se Deadpool tak okatě vymezuje. V konečném důsledku tak tento červený drzoun svým úspěchem otevírá cestu dalším filmům s R ratingem, zatímco fádní zbytek umně skrývá pod kupou hlášek a žánrových narážek.

plagát

Star Wars: Sila sa prebúdza (2015) 

Žádné velké novoty, ani ambiciózní příběh, sedmé Hvězdné války jsou na jistotu sázícím ohlédnutím za předchozími epizodami, kdy něco si vzaly odtud, něco odtamtud a s tímto materiálem pak tvůrci dvě hodiny připravovali půdu pro další díly. Nutno ovšem říct, že tato nezávadná cesta respektující a oživující předchozí epizody těžko fanouška série urazí, a tomu zbytku aspoň připomene, proč jsou SW tak populární. Nové postavy si v příběhu své místo našly sebevědomě a společně se zručnou režií tak položily nadějné základy již třetí generaci tohoto fenoménu.

plagát

Grandhotel Budapešť (2014) 

Bezesporu originální vyprávění o budově někde na konci světa, obývané pro ni typickými ale jinak nevšedními postavičkami. Lehce, svižně a s nadhledem rozvíjený řetězec plný bizarních momentů a událostí, jež všechny spojuje postava hoteliéra a jeho ochotného poslíčka. Za veškerou svou zajímavostí však pokulhává zábavnost, protože filmu chybí dějové prvky a silnější zápletka, které by divákovi umožňovaly být přímo součástí děje a ne jen jeho přímým pozorovatelem. Ovšem to je také otázka vkusu a rychlosti, se kterou se divák přizpůsobí rejžovu stylu.

plagát

V hlave (2015) 

Velice originální námět s tradičně dokonalou Pixarovskou animací, a proto je velká škoda, že tvůrci plně nevyužili možností, který jim tento nový svět nabízí, a vydali se v rozvíjení příběhu pouze jednou z mnoha cest. Není sice pravda, že by byla špatná nebo nudná, ale hlavně ve srovnání se skvostným závěrem je vidět, že se z takového námětu dalo vytřískat mnohem víc. Každopádně je to po chvíli šedi konečně vydařený animák, který navíc dokáže vyzařovat emoce, a to nejen ty kladné. Dvojka více zaměřená na potenciál interakce s ostatními lidmi ála závěr by nebyla vůbec na škodu.