marhoul

Pocitově -40°C během šesti hodin na gauči.

Já viděla asi jiný film, než zbytek místních přísných kritiků. Podotýkám, že s námi žil pes vždy, ale nikdy nebyl postaven na piedestal nad lidi, vždy to byl chvost rodiny, vždy ale chvost milovaný. Do dveří vcházel poslední, k misce se žrádlem taky, lézt  na nábytek nebo do postele- neexistuje a věnovat se mu. Výchova, péče, láska a pevná pravidla. Jo, patřím k těm, co kroutí hlavou, co lidé s pejsky dělají, jak si z oddané psí duše vyrábějí rozcapeného šéfujícího gaučového mazlíčka, ale jejich boj.  Z důvodů, kterými se film zaobírá, jsem se jaksi radikalizovala do sci-fi názoru, že psa zadarmo bych lidem zásadně nedopřála. Žádného psa. Nepopulární názor, vím, taky si život bez psa neumím představit, nicméně už ho zastávám a v současnosti pejska nemám. Nadávat, že lidi jsou svině, nepomůže. Pes je tvor, který si zaslouží vysokou cenu už z principu. Daň za samotné pořízení bych ve svém světě vypálila takovou, že by se z toho každý majitel oloupal. Normálně v řádu padesáti-sta tisíc, k tomu vysoká cena za jednotlivý kus, důkladná evidence každého psa, povinná každoroční veterinární péče mastná tak, aby "mít psa" znamenalo natolik nákladnou, kontrolovanou, elitní záležitost, aby ho neměl každý kretén, který si na něm vybíjí frustrace, váže ho na řetěz, nebo ho nechává samotného devět hodin zavřeného v bytě. To, že kdejaká babka potřebuje společnost a má kříženečka na entou z útulku, je sice fajn a chápu, není nad společnost, psy miluju, křížence taky, ovšem procento hovad, které se ke psům chová jak se chová, je natolik vysoké, že jsem už dávno vyrostla z názoru, že pes musí být v každé rodině. Tento trend pokládám za zvrhlý a jinak neřešitelný. Pokud bude psů jak nasraných, pokud se budou rozdávat zadarmo, množit kvůli peněz na bezpapírový byznis, nebo vyrábět podvraťáci nebo i čistí z plemen, kde se bezhlavé páření některých konkrétních povah vyloženě nedoporučuje, prostě mašinerie na výrobu zvířat, kterých jsou pak plné útulky, dokud si psa bude pořizovat kdejaký blb, který mu nedokáže vytvořit vhodné podmínky, neumí ho vychovat, ani zvládat, psi se rozdávají jako dárky dětem, tohle neskončí. V takovém, mém světě, bych se přimlouvala i za regulérní pořadník na adopci pejska, kterému zemřel majitel, pokud pes nemůže zůstat u příbuzných. Po obdržení psa nový majitel opět zacáluje fešáckou daň z principu, že má psa a tak. Z mé strany názor: koně taky nemá každý. Pes není hračka, ani hromosvod. Samotný pocit člověka, že potřebuje jen lásku nestačí. Potřebuje toho mnohem víc. Výtěžek z celkové tisícovky psů max. v republice bych obrátila směrem do financování pejsků asistenčních a canis terapeutických, do výcviku psů služebních a záchranářských, a taky do nově zřízených zařízení (klidně předělané útulky), kam by si lidé chodili se psy pod dohledem zkušených chovatelů hrát, v podstatě kontaktní ZOO, kde by se lidem vtloukalo do hlavy, jak se k psovi správně chovat, co vše to obnáší, tak aby si dobře rozmyslel, do čeho jde. Úlet? Jo. Je to crazy. A teď se podívej na sídlišti z okna, kolik vidíš lidí se psem? Běž se projít ven večer a spočítej to. Zamysli se, kolik psů je teď samo zavřeno v panelákovém bytě. A kolik psů je zrovna beztrestně týráno. Nic jiného si nezasloužíme. Myslíš si, že ve vyspělých krajinách má psa každý? Že si ho může dovolit? Nikoli. Kdo ho má, ten se k němu chová důstojně. Pokud ne, vysoký trest.  K filmu: moc pěkné! Nejen kamera, lokace, pejsci a herci. Není to rozhodně záležitost pro malé děti, je to apel na dospělého diváka. Poselství je jasné, téma aktuální, krásně natočeno, ždímání emocí jsem nezaregistrovala, protože znázorněné pokládám za naprosto reálné zhodnocení častého zacházení člověka se psem. Útulky? Na jednu stranu chvályhodná zařízení, s obětavými lidmi, kam když člověk strčí prachy, cítí se lépe, na stranu druhou ostudné zrcadlo nezodpovědných lidí, kteří potřebují dostat pořádně přes paprče, aby se začali chovat jinak. Chválím i názornou ukázku, kterak útulek vydává psa komukoli, kdo se o ně stará mnohem hůř, než by zůstal ve studeném kotci. Mám zkušenost, kdy útulek, aby nebezpečného, problematického velkého psa, s bohatou nedobrou historií udal, dal ho klidně prvochovatelům, kteří by nezvládli ani čivavu. Dobře to nedopadlo. Všem milovníkům pejsků zdar a fakt sorry, já vám ty pejsky brát nechci, jejich kvality znám, je to velká láska, jak k člověku, ale toto asi nemá jiného řešení. A oni se bránit nedokážou... škoda.

I tato černobílá, režisérská, křehká, osobní výpověď mě nechává naproto chladnou. O facku lepší, než Roma o psích hovnech, kterou si nikdo lucidní opakovaně více nepustil. Belfast má sice podstatně zajímavější děj, ale čeká ho stejný osud. Bohužel zřejmě včetně Oscara. Almodóvarova Bolest a sláva mi sedla, ze šuplíku těchto podivných počinů jinak schopných režisérů, nejlépe. Pánové by mohli založit filmařské hnutí s názvem Dogma childhood, jednou z podmínek by měly být nekonečné záběry na obličej dospělého očima dítěte, který diváka vůbec nezajímá. Za krásnou kameru a perfektně natočený videoklip Everlasting love 2x Otčenáš.

Jedna za Pavlu Gajdošíkovou, šikovnicu, jinak křeč vyvařená, ubohá. Nekorektní počiny oblibuji, ovšem bez českého tlačení na slezskou pilu. Mírovské sKoro se nekoná ani omylem, Most zůstává v tomto směru veledílem, seriálový Okresní přebor zázračným zjevením formanovského střihu. Jo a aby se rozumělo: OSTRAVA!!! To znáči, že scenaristu, ani kašparu z PrahE netřéba. Tu su syncy šikóvni, aj děvuchy. U nas srandu piše život sam, stači v cuklach rano vyběhnut do Vendy a nařehtaš sa jak cyp, nimusiš čučet na juťub, bo v každe knajpě fiči lével jak hovádo, kery nemaš šajn ani pohopit. A to buď, kurwa, rád, že davno zburali U slunca, bo tam toto pustit, tož to bys co zažil! Fčil už teho neni, ale sveho času skleněne popelníky litály kolem hlavy pinglovi, aj na motorovku došlo a fšecko dřevo sa popílilo. Stoly, židle, bitky jak hovado.  Ni v noci, normalka rano po šichtě. Ceš točit nekorektně? Tož sa zajímaj a něvymýšlaj umněle, trápne bludy pro debíly. Je jásne, že každy musi robit, kura ale musi to mnět fazonu a ksychty šecky od nas, bo jinač se ti na to mistni vyseru a pošlu ťa do regionalneho prostoru, kery každy ostravak vklada do věty na místo spojky. Bo žadny Ostravak ze sebe něněcha robiť toto mamrdstvo. Tož gdě zme.

Jedna za Pavlu Gajdošíkovou, šikovnicu, jinak křeč vyvařená, ubohá. Nekorektní počiny oblibuji, ovšem bez českého tlačení na slezskou pilu. Mírovské sKoro se nekoná ani omylem, Most zůstává v tomto směru veledílem, seriálový Okresní přebor zázračným zjevením formanovského střihu. Jo a aby se rozumělo: OSTRAVA!!! To znáči, že scenaristu, ani kašparu z PrahE netřéba. Tu su syncy šikóvni, aj děvuchy. U nas srandu piše život sam, stači v cuklach rano vyběhnut do Vendy a nařehtaš sa jak cyp, nimusiš čučet na juťub, bo v každe knajpě fiči lével jak hovádo, kery nemaš šajn ani pohopit. A to buď, kurwa, rád, že davno zburali U slunca, bo tam toto pustit, tož to bys co zažil! Fčil už teho neni, ale sveho času skleněne popelníky litály kolem hlavy pinglovi, aj na motorovku došlo a fšecko dřevo sa popílilo. Stoly, židle, bitky jak hovado.  Ni v noci, normalka rano po šichtě. Ceš točit nekorektně? Tož sa zajímaj a něvymýšlaj umněle, trápne bludy pro debíly. Je jásne, že každy musi robit, kura ale musi to mnět fazonu a ksychty šecky od nas, bo jinač se ti na to mistni vyseru a pošlu ťa do regionalneho prostoru, kery každy ostravak vklada do věty na místo spojky. Bo žadny Ostravak ze sebe něněcha robiť toto mamrdstvo. Tož gdě zme.

Vánoční bonbónek. Alegorií všehomíra, jako dárků pod stromečkem, roztomilý plivanec do ksichtu všem, co nepotřebují, nechtějí vidět a neuvidí, i kdyby se jim "kometa" zakousla do prdele až po mozek. Nečekaná vzpruha pro racio, tož Hlavu vzhůru!, a ten 2022 mějte na jedničku!

Mrknout se na Marii Terezii mi přijde jako příjemná vánoční povinnost. Kromě všeho možného základního, ráda pochválím skvělé masky, kostýmy, i lehce pikantní scénář opřený o reálnou aférku Marie Kristiny Habsbursko -Lotrinské s její švagrovkou, to by vážně byla škoda nezmínit. Vlastně i příběh Mimi a Alberta zaslouží zpracování, s Albertinou si určitě mákli, Mimi se jako jediná nakonec provdala z lásky, byla to nejoblíbenější dcera Marie Terezie a solidní mrcha ke všem ostatním potomkům... Poslední část tne do živého stran politického handlování s vlastními dětmi, rozdělenými na kategorie "děti lepší a méně vydařené", zároveň nostalgicky shrne vše, co se za dlouhé roky vlády a vztahu povedlo i nepovedlo. Výroba partnerů "na míru", stará měla za ušima. Lehké, odpočinkové, důstojné panovnice takového formátu, zároveň to má potenciál přivést i pole neorané aspoň k lehkému zájmu o matnou historii, což chválím. Vojta Kotek opět výborný, představitelka Marie Terezie mi seděla víc, než minulá, za mě v pohodě. Škoda jen, že to nebylo na dva díly. Pletichy kolem děcek a jejich konkrétní osudy by nebylo od věci rozšprtat víc, ale chápu, bylo jich jak hadů... Celá série je vydařenou zaležitostí, pozitivní odezva širokého publika budiž tvůrcům odměnou.

Nebyl čas lámat si hlavu, kdo je kdo. V půlce mě to nějak nebralo, ale bylo to hezky obsazeno, výprava, kostýmy, nádherní koně, lokace, sudičky mě bavily, příběh byl fajn, ale nějak mě to najednou omrzelo, ztratilo to spád, ale ke konci zas ok. Každopádně za mě lepší než Princezna a zakletá v čase, však slabší než loňská Vánoční hvězda. Anička je skvělá, výrazná podoba s Baarovou mě překvapila. Babkovou nemusím, ovšem Anna je krom nádherného vzhledu milá, sympatická a inteligentní mladá dáma, byť si v dnešní pohádce střihla arogantní štěknu, byla pro mě rozhodně zajímavější než Germani. Anna Fialová kdysi zahrála trefně i Zorku Janů, takže po dnešku si říkám, že pokud by měl nějaký dobrodruh choutky natočit remake Dívky v modrém, nebo hraný dokument, kde se nebude pokrytecky opěvovat, nýbrž se konečně poví, o čem se rádo mlčí, má kam sáhnout. Marek Adamczyk je sympaťák, dobrá volba, nejen do pohádek. Na pohádky jsme přísní, těžko se nám zavděčit. Přestože hodnotím průměrně, chválím, že nebyla pohádka ukřičená, afektovaná, vyloženě trapná. Za pár let si ji v klidu dám znovu, vlastně už si ani teď nepamatuji, co všechno se v ní událo.

Nic pro blbce.

Knihy i povídky jsem četla, povídky jsou vážně TOP. Chápu, že natočit předlohu stejně, bývá na programu málokdy, čili to mě až tak netočí. Ovšem čekat na tento výsledek dva roky? Chápu rozhorčení některých diváků. Henry mě jako Zaklínač baví, žeru mu to sakumprdum, i tady to celé opět stálo a padalo na něm. Atmosféra skvělá, duševní poryvy fajn, ale Ciri má mít 10-12 let, děcko, takže emancipovaná samostatná dvacetiletá hlavička makovička je stejná konina, jako třeba černý elf ve slovanských baladách. Výběr Yennefer mi neseděl od startu, no dlouho bychom tu byli, pokud bych měla vypisovat, kdo všechno mě v seriálu, na rozdíl od písmenek, vyrušoval... Vesemir byl ale zvolen dobře. Na fantasy koukám ráda, čili uzavřu takto: nejlépe asi divák udělá, pokud ke druhé sérii přistoupí jako k Zaklínači, natočenému na motivy Zaklínače. Knihy samy o sobě mají vcelku složitější děj, ale proč to tvůrci ještě víc a nesmyslně došmodrchali, je mi skutečně záhadou. První díl byl krásný.