marhoul

Kromě Suchařípy mizerný casting, vsechny držky unylé, nezábavné, bez charisma, nejhnusnější princezna, co svět fantasy pamatuje, herecké absolutní poleno, děj udřístaný o ničem, toto nesahá GoT ani po palce a obávám se, že se to už nevybere. Pusť si první a druhý díl Trůnů a pochopíš, kde to drhne. Všude. Nuda k uzoufání. Dvě za hudbu a úvodní titulky. Červíčci a krabi pro efekt to opravdu nezachrání.

Části, které natočil Jamie Childs byly moc dobré. Mě nejvíc potěšil šestý díl (opravdu krásný příběh!), a souboj v pekle, v části čtvrté. Chválím dabing Sandmana, Ondřej Dvořáček má výborný hlas! Multikulti obsazení mě nevyrušovalo, nejde o Victora Huga, ani o historické téma z dob Velké Káči, co bylo ale přitažené za vlasy, četné postavy stylizované do buziklubu z časů Boy George a Jimmi Somervilla. Abychom si rozuměli správně, 4% jsou stále 4%, čili nechápu, co tady Netflix předvádí. Ne, opravdu nejsme 50/50, ani nejsme většinově bezpohlavní, ani unisex, počin nemá ani ústřední LGBTRDJXBCJSTE+- autobus linii, co se mi tedy doneslo, řekla bych, že se tady autor prodal, jak štětka na parkovišti tiráků. A z homofobie mě podezřívat nemusíte, tohle smrdělo i našim osobním, milovaným, buzíkům. 11. díl byl opruz, utopené prašivé kocure a zacílení na naříkající, kteří xsmrti (která se ne a ne dostavit) trpí tím, že je člověk pán tvorstva (no tak je, ale dělá kromě bordelu i spousty přínosných věcí), a že lidí je mnoho (ale své příbuzné vymlátit rozhodně nehodlají), na mě tedy nezacílilo. Část mě zaujala až ve finále, kdy šla k Sandmanově věci, přesto všechno se na pokračování se zájmem podívám, dost situací v celém seriálu bylo výborně vymyšlených, Morfeus se mi líbil, jen doufám, že se tvůrci vymaní z koťátek a kokotinek pro současné krutopřísně uvědomělé levotočivé fakánky, kteří si objednávají "brutální" studené kafe s plovoucími kousky ovoce a snítky jalovce, jejich Bohy jsou céčkoví herci, co fotí na instáč jídlo, prostě harantíci, kteří  sní o majetkové rovnosti mezi všemi a víc než smrt je děsí kostka bílého cukru. Bylo by dobré, kdyby se další díly vrátily do kolejí Jamieho Childse.

Pecka! Jen kvůli této části se vyplatí na seriál podívat. Vlastně, koho nebaví seriál od začátku, ať se netrápí a pustí si jen tohle. Tohle by měl totiž vidět každý. Rozsekalo mě to několikrát, zařazuji mezi tzv. stálé záležitosti, ke kterým se občas ráda vracím. Co já vím? Třeba o Vánocích. Srdcovka.

Nadšení nesdílím. Výprava ok, však ukecané, divně obsazené, porodnictví je řezničina, dívat se na to ještě večer v telce s tím, že to bylo pro efekt prokládano jinak solidním soubojem,( podezírám tvůrce, zda se u této sekvence vzájemně neukájeli), mi vhod nepřišlo. Draků málo, keců mnoho, zlo muselo být zatlačeno na pilu až to uši rvalo, nebývale ošklivá následkyně, ani jedna z postav nezaujala, krev a kozy- HBO klasika, dva mikrospánky během projekce, tož uvidíme. Rozumím tomu, že se všichni těšíme, že jsme si Trůny odžili nad knihami i seriály, ovšem, že by mě tohle strhlo způsobem, jako první části GoT, tak to ne. Já měla pocit, že koukám na strnulé, oplácané elfy v nekvalitních parukách, kteří nezaujatě odhrkávají text a jinak se nedělo nic.

Tvář lásky. Smutná, psychologická dramromantika, která mi v určitý moment přišla jako "horor ze života", no psycho úplné, nicméně z určitého úhlu asi i celkem pochopitelné, pomalé, tíživé, plíživé, přesto mě to zaujalo, těšil mě prostor, jaký Annette a Ed dostali, co jiné zlobí, nevyužití Robina Williamse, mi naopak taky sedlo, umění nezastínit, přitom skvěle vyjádřit svou vedlejší roli, postavu, která je a vždycky bude, to mi taky smysl dávalo, vonělo to barvami, bylo to o lásce, na hlavu, komorní, niterné, nic pro zobáky. Možná se mi to rozleží a půjdu nakonec i do pěti.

Pro děcka OK, pro mě akceptovatelné jen se staženým zvukem na nulu. E.T.-starmanovský začátek mě oslovil, rodinná linka nijak zvlášť nevadila, no ale hlava jako střep. Uštěkané, na roubík do úst, rychlost dvacet.

Dánská syrová, depkoidní dramata tady hltáte jak "stopařka" u Detvy semeno a tomuhle dáte šedesátku? Typické. Předně, ačkoli mi pan režisér ulahodí lépe seriály než celovečeráky, tentokrát mě trefil přesně. Komorní, promakané, obsazení by se z fleku uchytilo na světové filmové scéně, že je Milan bombarďák ppč, víme dávno, nejen z divadla, Jeník Jankovský, Hynek Čermák, Vladimír Javorský i madam Frejová- senzační všichni, Žiaranova kamera, střih i Avishai Remembering, chválím, až se sluncem spálené zelená. Skvělá záležitost, ven s tím a zasloužené ovace se snad dostaví. Aby se tohle házelo do jednoho ranku jako sračkoidní komedie, typicky československé. Ode mě plná palba! Na Netlixu to visí od včerejška, jestli máte rádi ponuřejší věci na telce, to si dejte. Tvl tady expert neumí napsat správně ani jméno režiséra, hlavně, že se umí písemně vyblít, pak se něčemu div.

A pamatujete, jak nechal Pandrhola zatlouct Smrťáka do sudu? Drda fantasy?

Starší filmy mám ráda, tohle na mě, navzdory silnému příběhu, působilo příliš archaicky, zkratkovitě a přeslazeně.

Hrabal je šleha, povinnost, základ. Syrová, trpká třešinka na dortu české literatury, pochopitelně s peckou, která má čtenáře vytrhnout z letargie. Pro mě jsou Bohumil Hrabal a Ota Pavel dvě nejoblíbenější spisovatelské osobnosti, obě si mě získaly nejen svými řádky. Kontroverzní, skromní, s vlastním příběhem,  s chybami, které je polidšťují, moudří, laskaví, osamocení. Že pan Hrabal "odletěl" dobrovolně, nepochybuji. S krmením holubů to tehdy vážně přehnali, ale pal to čert. Kdo se o něj zajímal, kdo ho četl a přemýšlel u toho, myslí si své. Krásný dokument dává divákovi dostatek prostoru, aby si udělal názor. Pasáže, které četli pánové Abrhám a Somr, mířily rovnou do srdce.   "Na jakékoli stránce, kterou otevřete, je film." Jiří Menzel.